Posouzení vlivu záměru na krajinný ráz

  1.      Základní údaje

  2.      Lokalizace

         Lokalita určená pro realizaci záměru se nachází na pozemcích  bývalého zahradnického podniku v městské části Krásné Březno,města Ústí nad Labem. Tyto pozemky leží v intravilánu města.

Areál bývalého zahradnického podniku je situován v údolí řeky Labe na jejím levém břehu. Mezi vodním tokem a areálem (jižní směr) prochází hlavní silniční tah ve směru z Ústí nad Labem do Děčína. Areál je ohraničen místními komunikacemi: ulice „Karolíny Světlé“, „Na Sklípku“ a pozemkem zámku Krásné Březno.

3.                 Popis záměru     

Jedná se o stavbu obchodního a sportovně-rekreačního centra (KRAB), doplněnou o rodinné domy podél ulice Karolíny Světlé.

Rodinné domy nevyžadují změnu ÚP, jsou v souladu se stávajícím ÚP).

Areál KRAB je navržen jako komplex skládající se z:

-         komerčních budov (supermarket, hobby market, MALL, čerpací stanice, kina, vyhlídková restaurace)

-         sportoviště (tenis,  skateboard, lezecká stěna  apod.)

-         parkovacích ploch

-         veřejné zeleně

Celý komplex je navržen ve čtyřech nadzemních podlažích s využitím svažitosti terénu:

0. podlaží – hobby market, čerpací stanice, parkování
1. podlaží – supermarket,  MALL, občerstvení, lezecká stěna,  parkování
2. podlaží – MALL, kina, tenis, restaurace, parkování
3. podlaží – vyhlídková restaurace,  skateboard, dětské hřiště apod.

Nejvyšší střechy areálu nepřesáhnou 170 mnm.

4.      Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz

4.1     Určení oblasti a místa krajinného rázu

Oblastí krajinného rázu (dále OKR) se rozumí krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou může být  vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo  jiné rozhraní měnících se charakteristik.

V tomto případě se oblastí krajinného rázu stává Verneřický bioregion. Důvodem je, že tento biogeografický celek nejlépe  charakterizuje krajinu v této části severních Čech s dominantním prvkem údolí řeky Labe. V tomto území tvoří typická krajina této části Českého středohoří logický celek.

         Místem krajinného rázu (dále MKR) se rozumí část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní) nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.

            Pro určení místa krajinného rázu  v tomto případě uvažuje území zhruba vytyčené pohledovým horizontem od lokality určené pro záměr. Jsou zde patrné dva celky  mající viditelně odlišný charakter, lze tedy vytyčit dvě místa krajinného rázu s homogenními charakteristikami a to:

1)                 1. MKR je tvořeno intravilánem městské části Krásné Březno s ostatními přilehlými městskými částmi a obcemi – Neštěmice, Dobětice, dále pak východní stranou geologického útvaru Mariánská skála. Jižním směrem je hranicí tohoto prostoru řeka Labe.

Toto místo krajinného rázu se vyznačuje velmi hustou zástavbou (především panelových domů), průmyslových objektů s minimálním zastoupením hodnotných přírodních složek. 

2)                 2. MKR se stává celá dohledová část pravého břehu řeky Labe včetně sídliště Střekov.

Zde se kombinuje poměrně vysoké zastoupení přírodní složky OKR se zástavbou panelových domů (Střekov) a objektem chemického závodu Setuza. Přírodní složka v tomto MKR plošně převažuje nad zástavbou, není zde však dominantní.

4.2             Základní charakteristiky území

4.2.1  Přírodní charakteristika

a) Přírodní charakteristika OKR

Lokalita určená pro realizaci záměru územně náleží do Verneřickém bioregionu. Tento bioregion leží ve středu severních Čech, zabírá téměř celý geomorfologický podcelek Verneřické středohoří s plochou 651 km².

            Typická část bioregionu je tvořena převážně čedičovými lávovými příkrovy. Bioregion má mezofilní charakter s převažujícím 4. bukovým vegetačním stupněm (květnaté bučiny) a okraji náležicími až do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně (dubohabřiny). Biodiverzita je vysoká, avšak podstatně nižší než v navazujícím Milešovském bioregionu. Biota je ovlivněna absencí nejxerotermějších stanovišť, absencí řady xerotermních elementů a pronikání hercynských lesních podhorských prvků. Netypické části bioregionu jsou tvořeny plochými kotlinami (na slínech) s dubohabřinami a výběžky teplých svahů s ostrovy teplomilných doubrav, kterém se poněkud blíží poměrům ve vyšších částech Milešovského bioregionu.

            V současnosti mají významné zastoupení přirozené  lesy (květanté bučiny) i mezofilní travní porosty.

Po geologické stránce zde dominují horniny rozsáhlé škály bazických neovulkanitů – typické čediče, tefrity a trachyandezity, neutrální vápníkem chudé trachyty a znělce. Tyto horniny jsou proloženy vrstvami pyroklastik (patrné v údolí Labe). Neovulkanity se zde uplatňují ve formě příkrovů.

            Reliéf se sice vyznačuje značnou členitostí i s velkými výškovými rozdíly v okrajové zóně včetně údolí Labe, jádro oblasti však tvoří ploché hřbety a plošiny na vulkanických příkrovech. Tyto plošiny jsou rozčleněny ze stran mladými, strmými erozními údolími. V údolí Labe je vyvinut velkorozměrný údolní fenomén.

            Reliéf má charakter převážně ploché hornatiny s výškovou členitostí 300 – 450m, pouze v údolí Labe a v okolí nejvyššího vrchu Sedlo má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí až 550m. Centrální plošinaté úseky a východní část bioregionu má charakter pouze členité (až ploché) vrchoviny s členitostí 150 – 200 – 300m. Nejnižším bodem je koryto Labe v Děčíně (cca 123m n. m., nejvyšším bodem je vrch Sedlo (726m n. m.). Typická výška území je 400 – 630m n. m..

            Bioregion leží v mezofytiku, převážně ve fytogeografickém okrese 45. Verneřické středohoří: zaujímá fytogeografický podokres 45a. Lovečkovické středohoří a  jižní část fytogeograficikého podokresu 45b. Českokamenická kotlina dále zabírá jižní část fytogeografického podokresu 25b. Libouchecká plošina a jihozápadní cíp fytogeografického okresu 50. Lužické hory. Malá část náleží termofytiku – severovýchodnímu cípu fytogeograficikého podokresu 4b. Labské středohoří a severovýchodní části fytogeograficikého podokresu 4c.

            Vegetační stupně (Skalický): (kolinní-) suprakolinní až submontánní.

vegetační kryt lokality – ruderální rostlinná společenstva

            Z převážné většiny se zde vyskytují zastavěné plochy intravilánu města s malým množstvím ploch zeleně. Jedná se především o zástavbu panelových domů, rodinných domů a průmyslových objektů (přístaviště, povrchový lom čediče Mariánská skála). Rostliny rostoucí na těchto plochách jsou především parkového charakteru a jejich hodnota je estetická.

V samotném zájmovém území určeném pro realizaci záměru (areál bývalého zahradnického podniku) byl zjištěn výskyt ruderálních rostlinných společenstev. V těchto se pak objevují introdukované (nepůvodní) druhy dřevin, různé druhy kultivarů, popř, kříženci, zřejmě pocházející z doby provozování zahradnického podniku. Tyto rostliny jsou nepůvodními druhy bez větší přírodní hodnoty.

Podrobný biologický průzkum je součástí projektové dokumentace.

c) Přírodní charakteristika MKR 2.

            Krajinný prostor na pravém břehu Labe charakterizuje reliéf typický pro celou oblast krajinného rázu – Verneřické středohoří, který je pokryt lesními porosty (cca 40%) v mozaice s trvalými travními porosty. Druhové složení  rovněž koresponduje s charakteristikou OKR.

Nachází ze zde několik zastavěných ploch (městská část Střekov západním směrem, obec Olšinky a Kojetice jižním směrem) a průmyslový objekt (Setuza).

Přes plošně převažující pokrytí tohoto území rostlinným porostem působí zde výše jmenované antropogenní prvky jako dominantní a výrazně narušují přírodní charakter území.

4.2.2   Kulturní charakteristika  

Lokalita pro realizaci záměru se nachází přímo v intravilánu města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem patří k městům s rozvinutou průmyslovou výrobou. Počet obyvatel tohoto krajského města je zhruba 100 000. 

Okolní zástavba lokality je obytného, předměstského charakteru. Jedná se zástavbu rodinných domů a osmipodlažních panelových domů. Určujícím typem zástavby jsou pak panelové domy, které se v okolí lokality nacházejí ve velkém množství hned v několika sídlištích: sídliště Krásné Březno, sídliště Pod vyhlídkou, sídliště  Dobětice, sídliště  Střekov. Tato zástavba je pro vymezený prostor MKR 1. a z části MKR 2. charakteristická.

V území uvažovaném pro účely tohoto hodnocení (MKR) se nachází hned několik průmyslových objektů negativně ovlivňujících kulturní hodnoty krajinného rázu. Jedná se o areál Východního a Západního přístavu Ústí nad Labem, který je situován na levém břehu řeky Labe (cca 300m jihozápadním směrem od lokality). Dále pak kamenolom Mariánská skála (cca 3km západním směrem), SETUZA (cca 5km západním směrem). Výše zmíněné průmyslové objekty působí v krajině dominantně a podtrhují průmyslový charakter města.

Z hlediska kulturně-historických památek má význam objekt zámku Krásné Březno, ležící na pozemcích sousedících se zájmovým územím záměru.

4.3     Hodnocení vlivu záměru na jednotlivé složky krajinného rázu

4.3.1  Přírodní hodnota území

            Přírodní hodnota vytyčené OKR je vysoká. Větší část území se nachází v CHKO České středohoří (dále jen CHKO).

Lokalita určená pro realizaci záměru se nachází mimo CHKO a to v intravilánu města Ústí nad Labem (MKR 1.), v areálu bývalého zahradnického podniku. Na předmětných pozemcích se nenachází žádné chráněné nebo ohrožené druhy rostlin a živočichů (viz přírodní charakteristika lokality). Dále se zde nenacházejí žádné přírodní aspekty chráněné v CHKO. Vztah a vliv k přírodním hodnotám chráněných v CHKO je tudíž minimální. Navrhovaný záměr nesníží přírodní hodnotu uzemí.

Přírodní hodnota MKR 2. je poměrně vysoká. Je dána velkým zastoupením přírodní složky v krajině a dochovaným krajinným rázem. Ve vytyčené ploše MKR 2. se nachází několik antropogenních prvků snižujících přírodní hodnotu území. Jedná se zejména o zástavbu panelových domů a chemický závod v městské části Ústí nad Labem Střekov.

Lokalita se nenachází v žádném velkoplošném ani maloplošném chráněném území stanoveném dle zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

4.3.2  Kulturní hodnota území

            Z kulturní charakteristiky vyplývá, že uvažované území je zastavěno, jak obytnou, tak průmyslovou zástavbou. Tato zástavba se stává dominantním krajinným rysem. Zástavba ani její charakter nemá historickou ani architektonickou hodnotu.

Výjimku tvoří objekt zámku Krásné Březno, který má jednoznačnou kulturně-historickou hodnotu. Kulturní hodnota zámku je negativně ovlivňována zmíněnou okolní zástavbou.

Z výše uvedeného vyplývá, že kulturní hodnota území z architektonického hlediska je nízká.

Navrhovaným záměrem se nezmění negativní vliv okolní zástavby na estetické vnímání samotného zámku jako historické památky, areál však může zmírnit kontrast mezi panelovým sídlištěm a zámkem tím, že uzavře (s dostatečným odstupem) dnes bezprizorný prostor a pěšími trasami jej prováže se zámeckým parkem.

Nový kontext  pravděpodobně zvýší atraktivitu zámku i zámeckého parku.

Toto ovlivnění bude středně silné, spoluurčující.

4.3.3            Estetická hodnota území

Krajinná scéna v místě MKR 1. a MKR 2. je tvořena úzkou, zaříznutou, údolní nivou řeky Labe. Tento krajinný prvek dále přechází do krajiny se zvlněným reliéfem, charakteristickým pro celou oblast krajinného rázu. Vegetační kryt nezastavěného území tvoří převážně travní porosty v mozaice s lesními porosty. Krajinný prostor do kterého je záměr umístěn je z převážné části využit k zástavbě (charakter zástavby viz kulturní charakteristika). Tento způsob využití krajiny v uvažovaném místě krajinného rázu, díky svému rozsahu, vytváří významný rys krajinné scény a stává se tak spoluurčujícím faktorem identity krajiny.  Zástavba je výrazně průmyslového charakteru, s velkým množstvím ploch využívaných k obytným účelům. Charakter zástavby nemá historickou ani architektonickou hodnotu.

V zástavbě se projevuje nesoulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků (kontrast zástavby panelových domů, rodinných domů, průmyslových objektů), čímž je narušeno harmonické měřítko krajiny. Výrazným rysem prostorové skladby krajiny je zejména nesoulad  forem osídlení a přírodního prostředí. Toto narušení harmonických vztahů v krajině a tím i estetických hodnot, plyne z volby nevhodného typu zástavby (panelové domy) a průmyslového využití krajiny. Prostorové uspořádání, rozsáhlost zástavby a především její typ (forma zástavby) nerespektuje konfiguraci terénu, prostorové vztahy a měřítko. Tímto je významně narušen harmonický vztah zástavby a přírodního rámce.

Celková estetická hodnota krajiny je středně vysoká s výrazným narušením antropogenní činností.

5.                Závěr

Lokalita určená pro realizaci záměru je umístěna v hluboce zaříznutém údolí řeky Labe.  Stavba nezasahuje do žádného pohledového horizontu. I přes značné rozměry bude stavba viditelná zejména z přilehlých sídlišť, která leží na svazích okolních vrchů a z blízkého okolí. Místo krajinného rázu je středně pohledově exponované.

Navrhovaná stavba obchodního a zábavního centra KRAB ve smyslu § 12  zákona č. 114/1992 Sb.:

-                     Nepředstavuje zásah do přírodní charakteristiky. Z výše uvedených přírodních charakteristik, hodnot a provedeného biologického průzkumu, že se na lokalitě určené pro realizaci záměru nenacházejí žádné přírodní prvky (rostlinná společenstva, jedinci, živočišné druhy a krajinné prvky) s významnou přírodní hodnotou. Umístěním stavby mimo plochu MKR 2. nebude navrhovaný záměr přímý negativní vliv na většinu přírodních hodnot tohoto území.

-                     Nepředstavuje zásah do ZCHÚ. Navrhovaná stavba se nenachází v žádném zvláště chráněném území.

-                     Slabě zasahuje do kulturní a historické charakteristiky. Areál bude spolupůsobit na historický objekt zámku Krásné Březno. Historická hodnota zámku je již silně negativně ovlivněna charakterem zástavby a využitím okolního území. Působení stavby bude spoluurčující zejména jejími plochami. Stavba svým architektonickým výrazem slabě zasahuje do kulturních dominant.

-                     Slabě zasahuje do estetických hodnot místa krajinného rázu. Estetické hodnoty krajinného rázu uvažovaného území jsou v současnosti silně narušeny (viz estetická hodnota).  Navrhovaná stavba svoji architektonickou formou (půdorysná a hmotová skladba stavby nebo souboru staveb, ve které hrají role dimenze, objemy a proporce hmot ) a výrazem (půdorysné, hmotové řešení, řešení  detailů, materiálů, barevnosti a výtvarných prvků) není v rozporu (nemá negativní vliv) s charakterem okolní zástavby. Pohledově bude působit neutrálním dojmem.

-                     Středně silně zasahuje do harmonického měřítka krajiny, již dnes narušeném průmyslovými objekty. Tento zásah vyplývá z architektonické formy stavby a to především jejích proporcí. Negativní působení velikosti komplexu bude sníženo dostatečným odstupem, prostorovým řešením, terasovým uspořádáním, využitím střech a členěním fasád.

-                     Slabě zasahuje do harmonických vztahů v krajině. Harmonické vztahy jsou v současnosti zcela narušeny charakterem zástavby (viz estetická hodnota). Navrhovaný záměr bude mít svojí architektonickou formou působit negativně na harmonické vztahy v krajině ovšem pouze jako spoluurčující faktor.