image

Požadavek na bezdlužnost neporušil rozpočtovou kázeň

03.10.2018
Platební výměr ve výši téměř 1,8 milionu korun na odvod za údajné porušení rozpočtové kázně městem Ústí nad Labem zrušilo Ministerstvo financí ČR.

 

Zároveň bylo zastaveno i řízení, které ministerstvo vůči městu v této věci vedlo. Šlo o to, že město při vyhlašování veřejné zakázky Rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra česko-německých studií Collegium Bohemicum požadovalo od zájemců podepsání čestného prohlášení, že firma není dlužníkem města. Týkalo se to i dalších veřejných zakázek financovaných z evropských dotací prostřednictvím ROP Severozápad.

Úřad regionální rady ROP Severozápad to považoval za porušení rozpočtové kázně, stanovení takového kvalifikačního předpokladu by podle ROP u veřejné zakázky malého rozsahu mohlo být chápáno jako porušení zásady zákazu diskriminace a v důsledku toho mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

Podobný postup přitom město zvolilo i u dalších zakázek a úřad pozastavil výplatu dotací ve výšce stovek milionů korun a za podmínku bezdlužnosti stanovil vysoké sankce.

Město se proti postihům bránilo odvoláními k ministerstvu i soudní cestou.

Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí uvedlo, že vycházelo z právního názoru Krajského soudu v Ústí nad Labem: V případě zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn požadovat po potenciálních dodavatelích i jiné požadavky, než uvádí zákon o VZ, a to za předpokladu, že takové požadavky budou racionálně zdůvodněné či zdůvodnitelné. Požadavek na předložení prohlášení o bezdlužnosti vůči zadavateli a jím zřízeným příspěvkovým organizacím je podle stávajícího názoru správních soudů v případě zadávání zakázek malého rozsahu takovým zdůvodnitelným požadavkem, neboť vypovídá jednak o vztahu potenciálního dodavatele k zadavateli a jednak částečně také o jeho vztahu k plnění svých závazků.

Požadavek na bezdlužnost neporušil rozpočtovou kázeň