image

Město uctilo památku starosty Pölzla

01.09.2004
Položením květin k pamětní desce významného ústeckého starosty Leopolda Pölzla dnes uctili 60. výročí jeho úmrtí primátor města Petr Gandalovič a starosta Trmic Oto Neubauer.

„Děkuji všem, kteří se zasloužili o umístění pamětní desky tohoto skvělého člověka, který byl nejen dobrým starostou, ale také bojovníkem proti fašismu. Pamětní deska je rovněž důkazem dnešního pozitivního dialogu české a německé strany“, řekl primátor.

     LEOPOLD PÖLZL (1920-1923, 1931-1938)

  *14.11.1879 v St.Egydu v Dolním Rakousku  † 1.9.1944 v Ústí nad Labem

 

   Otec Leopolda Pözla byl povoláním pilníkář. Pölzl měl pouze základní školní vzdělání a živnostenskou pokračovací školu. Poměrně brzy vstoupil do sociálně demokratické strany a jako odborový funkcionář a novinář prošel mnohá místa Rakouska a Německa. Nejdéle působil jako novinář v Korutansku. V roce 1913 přišel poprvé do Ústí nad Labem. V červenci 1914 narukoval na frontu, v rakouské armádě sloužil až do konce války. Od konce roku 1918 byl kooptován do obecního zastupitelstva za německou sociální demokracii. Po komunálních volbách v roce 1919 se Pölzl stal prvním náměstkem starosty Franze Kapusty. Po jeho smrti byl zvolen 29.3.1920 za starostu města. Byl jím až do nových voleb 8.10.1923, kdy více hlasů dostal Pölzlův protikandidát Dr. Karl Schöppe. Pölzl však zůstal prvním náměstkem starosty. Při komunálních volbách v listopadu 1931 byl vážným kandidátem na úřad starosty nacista Hans Krebs. Čeští voliči odevzdali Pölzlovi své hlasy a pomohli mu tak k vítězství. Úřad starosty pak vykonával Leopold Pölzl až do červnových komunálních voleb v roce 1938. Rozčarován  politickým vývojem v Evropě (anšlus Rakouska a šíření nacismu mezi Němci v Čechách) se na jaře 1938 Pölzl rozhodl rezignovat na politickou činnost a stáhl svou kandidátku z komunálních voleb. Po Pölzlově rezignaci utrpěla německá sociální demokracie v Ústí nad Labem volební porážku a skončila až na 6.místě. Pölzla v úřadu starosty vystřídal nacista Dr.Richard Tauche.

   Leopold Pölzl byl veřejně činný nejen v Ústí nad Labem. Od roku 1924 byl členem představenstva České hypotéční banky, v letech 1930-1935 byl členem zemského zastupitelstva. Stál mimo jiné v roce 1919 u zrodu Svazu německých samosprávných korporací v ČSR. V politickém životě zastával Pölzl důležité funkce ve vedení německé sociální demokracie. Jako starosta města se mimořádně zasloužil o hospodářskou prosperitu města, obratnou finanční politikou získával i v době krize pro město výhodné úvěry a podporoval výstavbu komunálních bytů. K největším investičním počinům patří výstavba nového labského mostu, který byl na Pölzlův návrh pojmenován Most Dr. Edvarda Beneše.

    Pölzl patřil k rozhodným odpůrcům nacismu. Ústečtí nacisté si po mnichovské dohodě hodlali s Pölzlem vyřídit účty. Tři dny před okupací ho v Teplicích ukrýval jeho politický protivník Dr. Lodgman von Aue (německý nacionál). Dne 9. října byl však Pölzl v Teplicích ještě před příchodem okupačních vojsk zatčen a převezen do Ústí. Zde ho příslušníci SA ostříhali dohola a veřejně ho ponižovali (musel zametat ulici před radnicí a SA na něj plivali). Psychicky zdeptaný Pölzl se ve vazbě pokusil o sebevraždu, díky zásahu spoluvězňů se ho podařilo zachránit. V roce 1939 byl propuštěn a žil v ústraní. Jeho jméno si dala do názvu odbojová skupina německých sociálních demokratů (tato skupina mj. 7.5.1945 zachránila podminovaná Masarykova zdymadla).

   V létě 1944 Pölzl onemocněl a byl hospitalizován v ústecké nemocnici. Zde, jak je uvedeno v matrice, 1.9.1944  v 1:30 zemřel na selhání srdce, podle svědků byl údajně zavražděn zdravotní sestrou, která  injekcí se vzduchem způsobila embolii.

   Nacistické perzekuci nebyla ušetřena ani Pözlova rodina. Jeho jediná dcera Elfriede (*1906), profesí jevištní výtvarnice ústeckého divadla, byla v roce 1940 zatčena v Ústí gestapem a internována v koncentračním táboře Ravensbrück. Vrátila se nervově narušená a zbytek života strávila v psychiatrických sanatoriích v Rakousku. Elfriede Pölzlová a její matka Anna v roce 1945 svědčily v Litoměřicích při procesu proti ústeckému starostovi Dr.Richardu Tauchemu.

   Pamětní desku Leopoldu Pölzlovi společně odhalili 27.3.1998 tehdejší primátor Ladislav Hruška a starosta Ota Neubauer.

   V roce 2002 město vydalo biografii Martina Chrze “Leopold Pölzl”.

 

 

 

 

Město uctilo památku starosty Pölzla