Gandalovič chce povodňové peníze
„Jako primátor jednoho z nejvíce povodní postižených měst se jedu informovat o možnostech čerpat peníze na obnovu po povodních z evropských fondů“, prohlásil před odletem Gandalovič.
Možností, jak financovat škody po povodních, je několik: prostřednictvím státní pomoci, z evropského fondu solidarity či v rámci některých strukturálních fondů. Poslanecká sněmovna včera schválila plán státu získat pět miliard korun na krytí povodňových škod z dividend firem ČEZ a Osinek. Vláda chce navíc přidat 10 miliard Kč za státního rozpočtu a úvěru Evropské investiční banky. „Aktivita vlády je na místě, stále se ale domnívám, že nebyly vyčerpány všechny možnosti získání evropských peněz“, řekl Gandalovič.
Při své návštěvě Bruselu se Gandalovič sejde s vysokými představiteli Generálního ředitelství pro regionální politiku a diskutovat s nimi bude možnosti čerpání z Fondu solidarity nad rámec rigidní interpretace jeho pravidel. „Pravidla Fondu solidarity jasně říkají, že stačí, aby katastrofa dosáhla úrovně 3 mld. eur nebo 0,6% HND v jedné z postižených zemí, a nikoli v každé z nich. Pokud by tedy škody v Německu nebo Rakousku přesáhly tuto hranici, má ČR možnost podat žádost o prostředky společně s těmito zeměmi. Záleží však na vstřícném jednání zástupců těchto zemí“, doplnil Gandalovič.
V Bruselu se proto setká i se zástupcem spolkové země Sasko zodpovědným za komunální politiku, a bude projednávat možnost společné žádosti na financovaní odstraňovaní škod v postižených regionech. Budou-li aktuální škody ze strany EU posuzovány jako celkové škody způsobené povodní v ČR, Rakousku i Německu, existuje naděje, že lze nárok uplatnit. „Unie by neměla uplatňovat striktně hledisko škod v rámci národního státu. Voda přeci nerespektuje hranice jednotlivých států a možnost celkového posuzování škod ve více státech najednou by rozhodně měla být vzata do úvahy“, prohlásil Gandalovič a dodává: "Pokud jde o precedent, nemusíme přitom chodit daleko zpět do minulosti. V lednu 2005 postihla severní Evropu silná vichřice. Postiženými zeměmi byly Švédsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Poškozené země přitom požádaly o pomoc jako celek. Podobně Bulharsko obdrželo o EU pomoc při povodních, ačkoli škody nedosáhly požadované výše. Není tedy nutné držet se striktně pravidel fondu. Jde především o to jednat, a jednat rychle“, prohlásil Gandalovič před odletem.
Možnosti získání financí se naskýtají v rámci strukturálních fondů. „Vláda konečně přiznala, že současná úroveň čerpání prostředků strukturálních fondů je špatná. Jelikož existuje reálné nebezpečí ztráty přidělených prostředků, měli bychom uvažovat o rychlé změně pravidel i priorit v rámci jednotlivých operačních programů a takto vyvázané prostředky použít např. na odstraňování povodňových škod v regionech“, prohlásil Petr Gandalovič.
Takovýto krok by bylo nezbytné projednat s Evropskou komisí, přičemž jednání by rozhodně nebyla jednoduchá. „EU má naši podporu, chceme ovšem méně symbolů, vznosných gest a frází a více konkrétní akce a především hmatatelných výsledků." doplnil Gandalovič.