Náhradní rodinná péče

Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností obou rodičů. Ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších závažných důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat vhodnou formu náhradní rodinné péče. Náhradní rodinná péče (dále jen NRP – je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno „náhradními“ rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v biologické rodině.

Formy NRP jsou

  • svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby
  • pěstounská péče na přechodnou dobu
  • pěstounská péče
  • poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
  • osvojení

Svěření do péče jiné fyzické osoby

Do péče jiné fyzické osoby než rodiče je dítě svěřeno, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému nebo osobě blízké dítěti. Pečujícím osobám je vždy rozhodnutím soudu vymezen rozsah práv a povinností k dítěti. Zpravidla se jedná o právo a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat jej v běžných záležitostech. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům dítěte zachována rodičovská odpovědnost a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte a trvá i nadále jejich vyživovací povinnost k dítěti.
Pečujícím osobám náleží právo na výživné od rodičů dítěte a mají právo toto výživné i vymáhat.

Pěstounská péče

Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče a jejím hlavním účelem je zajištění osobní péče a výchovy dítěte v rodinném prostředí. Pěstounská péče se uplatňuje u dětí, pokud nemohou vyrůstat s vlastními rodiči, ale jejich vazby s nimi zůstávají zachovány a taktéž s ostatními příbuznými jako jsou např. sourozenci nebo prarodiče. Rodiče dítěte zůstávají i nadále zákonným zástupcem dítěte a mají k němu rodičovskou odpovědnost. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče konkrétní osoby nebo manželskému páru. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Z vážných důvodů může být i zrušena. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a vykonávat přiměřeně práva i povinnosti rodičů vůči dítěti. Není zákonným zástupcem dítěte a nemá vůči němu ani vyživovací povinnost. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu je zajišťována prověřenými pěstouny, kterým může být dítě soudem svěřeno na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat nebo na dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením nebo na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu, o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. Tento typ péče je určen zejména pro krizové situace, kdy biologičtí rodiče potřebují určitý čas na vyřešení svých problémů nebo životních situací. Dále je vhodný pro děti, které by jinak čekaly na dobu, kdy budou moci být adoptovány, v ústavu. Tato forma péče může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí v případě, kdy jsou do této formy péče svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců. Vyživovací povinnost dětem svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům.

Poručenská péče (poručník)

Účelem institutu poručenství je ochrana nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, kdy nemá plnou způsobilost k právním úkonům s ohledem na svůj věk. Soud stanoví dítěti poručníka v níže uvedených případech

  • oba rodiče zemřeli
  • byli zbaveni rodičovské odpovědnosti
  • výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl pozastaven
  • nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Soud ustaví poručníka většinou z řad osob blízkých rodině dítěte a ta se stává jeho zákonným zástupcem. Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Poručník nezletilé dítě zastupuje, spravuje jeho majetek místo rodičů a v některých případech nezletilé děti i vychovává. Poručník tak vykonává všechna práva a povinnosti, které jinak náleží rodičům. Mezi poručníkem a dítětem však ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem (jako je tomu např. u osvojení). Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti. Poručenská péče podléhá dohledu soudu, kterému poručník podává pravidelné zprávy o výkonu poručenství.

Osvojení

Velice významný institut v systému náhradní rodinné péče představuje osvojení. Jedná se o institut, který podstatně mění vazby dítěte s jeho původními vlastními rodiči.

  • při osvojení přijímají manželé či jednotlivci dítě za vlastní a získávají k němu práva a povinnosti rodičů, kterými se stávají
  • vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají
  • osvojit lze dítě nezletilé ve spolupráci s OSPOD
  • osvojit lze i dítě zletilé. O osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit. K návrhu se připojuje zletilý, který má být osvojen,
  • režim osvojení je shodný pro situace, kdy osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela,
  • mezi osvojencem a osvojiteli musí být přiměřený věkový rozdíl
  • o osvojení vždy rozhoduje soud
  • účelem osvojení je vytvořit dítěti příznivé rodinné prostředí a citové zázemí pro jeho zdárný vývoj, když mu jej nemohla poskytnout vlastní rodina

Kdo si může podat žádost o svěření dítěte do náhradní rodinné péče

O svěření dítěte do náhradní rodinné péče může požádat osoba (jednotlivec i manželé) starší 18 let, občan ČR nebo cizinec s trvalým pobytem na území ČR. Předmětem zkoumání je věk žadatelů, jejich mravní bezúhonnost, zdravotní stav, vychovatelské schopnosti.

Bližší informace dostupné v 7. patře Magistrátu města Ústí nad Labem, OSV- OSPOD, Mírové náměstí 36, Ústí nad Labem.