image

Za poznáním historického středu města

Ústí nad Labem je statutární krajské město, které leží v překrásném říčním údolí na soutoku Labe a Bíliny a jehož historie sahá 1000 let nazpátek. Poznejte centrum Ústí prostřednictvím středověkých i novověkých památek, rozhlédněte se do okolní krajiny z labských vyhlídek a poznejte široké množství zábavy, které Ústí nabízí. 

pohled na město

Výchozím místem naší trasy je východní okraj Mírového náměstí u Interhotelu Bohemia. Za rohovou budovou odbočíme vlevo do Klášterní ulice a dojdeme k nejstaršímu ústeckému kostelu sv. Vojtěcha (1186), který barokně přestavěl litoměřický stavitel Octavio Broggio v letech 1715-1730. Ke kostelu byl připojen dominikánský klášter se zahradou. Nedaleko stojící kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v r. 1249, presbytář byl po zničení v husitských válkách přestavěn v r. 1483. Šikmost věže kostela (vychýlená ve špici cca o 2 m) je zaviněna bombardováním spojeneckých letců v dubnu 1945. 

pohled na kostel sv. Vojtěchapohled na kostel Nanebevzetí Panny marie v Ústí nad Labem

 

 

 

 

 

 

 

   

Architektonickým protipólem obou kostelů jsou moderní stavby České národní banky. V místě dnešního obchodního centra Forum byl první hřbitov. Dále projdeme kolem obchodního domu Labe. Před leteckým náletem v r. 1945 tu stály obytné domy, synagoga i hostince. Historický půdorys středu města se středověkými hradbami tvoří ulice Malá a Velká Hradební. Ulicí Malá Hradební jezdila městská tramvaj. Vlevo je plocha bývalého autobusové nádraží, které dnes slouží jako parkovací plocha, a my přejdeme silnici v místě, kde stála Teplická brána. Kolem budovy Policie ČR se dostaneme na Lidické náměstí. Zde byl druhý městský hřbitov se špitálním kostelem Sv. Materny. Dnes náměstí klidové zóny uzavírá budova secesního Severočeského divadla (1908), postavená dle plánů vídeňského architekta Grafa a na východní straně budova Magistrátu města Ústí nad Labem (1961). Mezi divadlem a Muzeem města Ústí n.L. stojí v pozadí Tyršův dům (1893). Před budovou Muzea města si odpočineme ve Smetanových sadech.

Pohled na Lidické náměstí   pohled na Lidické náměstí s muzeem    Smetanovy sady a Muzeum města Ústí nad Labem

Směrem severozápadním pokračuje hlavní a nejdelší dopravní a obchodní tepna - Masarykova ulice s Clarion Congress Hotelem vlevo a Hotelem Vladimir na horizontu. Na Špitálském náměstí na nás zakývají svými věžemi z režného zdiva Městské lázně (1908). Mezi obchodem Billa a lékárnou vystoupáme po schodech a dostaneme se k bývalé vile Ignaze Petschka, velkoobchodníka s uhlím. V budově nyní sídlí základní umělecká škola. Podél bývalé Weinmannovy vily, dnes pobočky Severočeské vědecké knihovny, dojdeme k evangelickému kostelu apoštola Pavla (1906), kterému se pro barvu svého režného zdiva říká „červený“.

pohled na vilu I. Petschka   pohled na Weinmannovu vilu   Pohled na kostel apoštola Pavla 

 

 

 

 

 

 

 

Ulicí Horovou sejdeme do Pařížské a kolem budovy Obchodní akademie (1886) přijdeme do míst, kde stávala Drážďanská městská brána a opodál městský pivovar z r. 1642. Zde protékal potok přivádějící vodu z Knínic a otevřeným korytem vedl celým náměstím a pod hlavním vlakovým nádražím ČD vtékal do Labe.

V ulici Velká Hradební stojí proti restauraci Pivovarská šenkovna tzv. „zelená škola“ (1893), ve které dnes najdeme fakultu zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Na místě Domu kultury stála novogotická vila ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu Maxe Schaffnera. Směrem k Mariánské skále, na níž do r. 1975 stála kaple Panny Marie (1690), dojdeme ke komplexu Českého rozhlasu (v ulici Na Schodech), což je bývalá vila továrníka Wolfruma. 

budova Českého rozhlasu - Wolfrumova vila   budova Českého rozhlasu - Wolfrumova vila

Vrátíme se zpět na ulici Velká Hradební a kolem druhé pobočky Severočeské vědecké knihovny budeme pokračovat k ulici Předmostí. Poslední část městských hradeb pod Mariánskou skálou byla stržena v r. 1945. Podejdeme pod železničním viaduktem a na mostě Dr. E. Beneše se rozhlédneme.

pohled na most Dr. E. Beneše   noční pohled na Mariánský most

Východním směrem uzavírá obzor masiv Bukové hory s televizním vysílačem. V popředí spatříme Mariánský most a část největšího přístavu na Labi, jehož meandry jsou sevřeny moderními sídlišti v Krásném Březně a na Kamenném vrchu. Na opačné straně se otevře velkolepý pohled na městskou dominantu - hrad Střekov a na pravé straně na výletní zámeček Větruše s lanovou dráhou, pod kterou se do řeky Labe vlévá řeka Bílina. Vrátíme se do centra Hrnčířskou ulicí, jejíž název připomíná historickou minulost této části města a místo, kde stála stejnojmenná brána, umístěná v kamenných hradbách.

letecký záběr zámku Větruše    řeka Labe a železniční most

Mapa s trasou ke stažení zde