Podkrušnohorská pánev

Jako žlab se táhne mezi zalesněnou hradbou Krušných hor a mladým vyvřelým Českým středohořím podkrušnohorský prolom s naší nejbohatší uhelnou pánví. Těžba uhlí zásadním způsobem ovlivnila krajinu Ústecka. Zakládání uhelných povrchových dolů znamenalo výrazný a nezvratný zásah do okolní krajiny. Došlo k likvidaci řady obcí a osad, nejprve u ústecké městské části Všebořice. Z povrchu země zmizely nejprve Varvažov, Úžín, Roudný, Kamenice a další. Za své vzala i tramvajová trať z Ústí nad Labem do Telnice. Další zlom nastal s otevřením chabařovického velkolomu v roce 1976. Znamenalo to další brutální zásah do krajiny i životů lidí. Byly zlikvidovány další obce – Vyklice, Tuchomyšl, Hrbovice, Český Újezd a další. Na řadě byly i samotné Chabařovice. Na konci 80. let minulého století došlo k bourání i zde. Nebývalý tlak obcí po roce 1989 však plány těžebních společností zastavil a Chabařovice byly zachráněny. Do prostoru bývalého lomu je dnes napouštěna voda a vzniká zde velké jezero Milada s budoucí rekreační oblastí. V této kotlině je pouze několik nápadných vrchů a to protáhlý Střížovický vrch (342 m), Jedlová hora (382 m) a vrch Horka (313 m) v Chlumci.