PRAVĚK

Vlastní dějiny města Ústí nad Labem se začínají odvíjet od 13. století, kdy došlo k povýšení osady Ústí na město. První lidská sídliště se však zde již objevují hluboko v pravěku. Rozsah pravěkého osídlení byl plně závislý na geomorfologických podmínkách krajiny, která obyvatelstvu musela poskytnout nejen nezbytný prostor pro vlastní osadu, pole a pastviny, ale i dostatek vody. Proto nacházíme stopy po pravěkých sídlech převážně při Labi v ústecké kotlině a v povodí Bíliny. Podle početnějších archeologických nálezů na střekovské straně by se dalo usuzovat, že pro pravěké osídlení byl více využíván pravý břeh Labe, který skýtal svou otevřenou krajinou lepší sídelní možnosti než levobřeží, svírané okolními svahy kopců. Centrem slovanského osídlení v této oblasti se stal malý prostor vymezený soutokem Labe s Bílinou a dolním tokem Klíšského potoka.
Rozvoj města byl provázen množstvím nejrůznějších stavebních zásahů, které zničily jakékoliv výraznější stopy po původním pravěkém osídlení. Proto jsou nálezy zachycené na území města málo početné a značně torzovité. Následující řádky zprostředkují čtenáři historický přehled vývoje osídlení na Ústecku od starší doby kamenné až po příchod Slovanů. Stručný souhrn obecných poznatků je doplněn popisem jednotlivých nalezišť a nálezů, ilustrujících život našich předků v různých obdobích.