Kostel sv. Vojtěcha
Do novostavby velkého klášterního kostela z r. 1731 byly jistě pořízeny odpovídající varhany. Vzhledem k minimu zachovaných archiválií však o nich není zpráv. Byly po zrušení kláštera r. 1784 prodány, neboť poté zůstal v klášteře jen čtyřrejstříkový positiv s pedálem, který r. 1848 opravili bratři Fellerové z Libouchce za 30 zl. Při obnově kláštera a kostela byly objednány i varhany za 1 900 zl. u bratři Fellerů. V říjnu 1875 převor A. M. Trapp žádal město o příspěvek na téměř již hotový nástroj, na nějž přispěli i členové císařského domu. Tyto varhany, stavěné ještě v klasickém duchu se zásuvkovými vzdušnicemi, se však brzy rozešly se vkusem doby a byly r. 1893 nahrazeny jednomanuálovým nástrojem s mechanickou kuželovou soustavou od Leopolda Breinbauera z Ottensheimu u Lince. Měly v manuále burdon 16, principál 8, burdon 8, violu 8, salicionál 8, oktávu 4, flétnu 4, kornet 3,2 x a mixturu 1 1/3, 4 x. Pedál měl pouze 12 tónů a dřevěné rejstříky subbas 16, violonbas 8 akvintbas 6+4, 2 x. Byly později dispozičně pozměněny. V 60. letech 20. století byl nástroj již zdevastován a vykraden a jeho vrak byl použit firmou Rieger-Kloss k přestavbě varhan v Trhových Svinech.
Když byl kostel sv. Vojtěcha používán jako koncertní a výstavní síň, instalovala zde krnovská továrna Rieger-Kloss velké koncertní varhany o 3 manuálech, se 47 rejstříky, s mechanickou hrací a elektromagnetickou rejstříkovou trakturou. Nese op. číslo 3 393 a byl postaven v roce 1972.
Špitální kostel sv. Materny
V starobylém kostelíku se užívalo blíže nezjištěného positivu, jenž byl v 18. stol. kvůli stálému stěhování po schodech na procesí již nepotřebný. Po roce 1793 byl sem na návrh varhaníka J. Maresche přenesen velký posiv z městského kostela.
Evangelický kostel apoštola Pavla
Do novostavby postavila r. 1906 pneumatický kuželový nástroj o 2 manuálech budyšínská firma Herrmanna Euleho. Má zajímavé secesní výtvarné řešení a patří k výborným varhanám své doby. Renovoval jej ing. Jantač z Vlašimi r. 1991.
Městské divadlo
Nové varhany v tzv. systému Unit zde při renovaci divadla postavil krnovský závod Rieger-Kloss v roce 1993.
Židovská synagoga
Varhany zde postavila r. 1901 firma Rieger z Krnova jako své opus 880. Měly 2 manuály a 31. prosince 1938 byly zničeny i se synagogou zfanatizovanými nacisty.
Kaple Navštívení P. Marie
Stávala na Mariánské skále a byla obnovena po napoleonských válkách v roce 1813. V roce 1821 zde postavil nové varhánky se 6 rejstříky Franz Feller z Libouchce. Nástroj i kaple byly zničeny, roku 1976 byla prázdná stavba zbořena.
Krásné Březno, zámecký kostel
Kostel byl dostavěn v renesančním slohu r. 1603 a r. 1604 vybaven varhanami, jejichž unikátní skříň, nesoucí na polychromii letopočet 1606, se dochovala v městském muzeu. Měly údajně dispozici: kryt 8, principál 4, kryt 4, oktáva 2, kvinta 11/3, mixtura a pozoun 8, hratelný též v pedále. V 19. století byl stroj varhan přestavěn a zchromatizován.
Koncem 19. stol. bylo rozhodnuto postavit zde nový nástroj, na nějž byly pořádány sbírky a dokonce vznikla i akciová společnost. Varhany s mechanickou zásuvkovou vzdušnicí a 8 rejstříky v pseudogotické skříni postavil varhanář Ferdinand Langenauer z Podbořan za přibližně 1 000 zl. v roce 1896, když zde předtím nabízeli varhany Stephan Müller z Křemýže, kutnohorská firma J. Tučka aj.
Střekov-Novosedlice, kostel Nejsvětější Trojice
Pseudobarokní kostel byl postaven r. 1903. Varhany sem postavila firma E. F. Falcker z Ludwigsburgu. Měly 2 manuály a 7 rejstříků. Nový nástroj postavil r. 1932 Ladislav Hauser z Teplic-Trnovan. Má dva manuály a 18 rejstříků.
Střekov-Novosedlice, zbořený evangelický kostel
Roku 1904 sem věnovala továrna varhanáře Jindřicha Schiffnera z Prahy staré varhany s 8 rejstříky v manuále a 2 v pedále s tím, že bude při stavbě nových na firmu pamatováno. O nových varhanách není zpráv.
Předlice, kostel sv. Josefa
Kostel, postavený r. 1906, měl zpočátku jen harmonium.
Roku 1970 sem byly přeneseny dvoumanuálové varhany s 12 rejstříky, které postavil r. 1878 Karel Schiffner v Radovesicích u Bíliny. Jsou z původní mechanické zásuvkové traktury přestavěny na pneumatickou. Ještě v Radovesicích je opravil r. 1911 Jindřich Schiffner.
Mojžíř, kostel sv. Šimona a Judy
V tomto starobylém kostele jsou varhany zmiňovány v roce 1726. Smlouva na stavbu nových varhan byla uzavřena 23. dubna 1795, nejspíše s Antonem Ruschem z Litoměřic. Varhany přišly na 320 zl.
Nový nástroj v dvoudílné klasicistní skříni postavili r. 1850 bratři Fellerové za 900 zl. Skříň byla původně bílozlatě zdobena. Manuál má principál 8, kryt, salicionál 8, oktávu 4, flétnu 4, kvintu 3, superoktávu 2 a mixturu 1 1/3, 5 x, pedál s 12 tóny je repetující a obsahuje subbas 16, violonbas 8, kvintbas 6 a cínovou superoktávu 4. Varhany opravil r. 1863 za 60 zl. varhanář Franz Müller z Janova u Sloupu, r. 1864 je renovoval za 105 zl. jeho syn Stephan Müller, varhanář v Křemýži. Roku 1918 byl pro válečné účely rekvírován cínový prospektový principál 8, jenž byl nahrazen při opravě r. 1928 Josefem Langenauerem z Podbořan, která stála 8 200 Kč.
Všebořice, kostel sv. Mikuláše
Do kostela, nově postaveného r. 1694, byl asi přenesen starší positiv, opravený r. 1694 a 1695. K němu byl r. 1722 přestavěn pedál.
Nové varhany se 6 rejstříky postavil r. 1739 varhanář v Chabařovicích Johann Christoph Standfuss za 25 zl. Roku 1843 je opravil Franz Feller a r. 1863 rozšířil Franz Müller z Janova. Roku 1879 postavili nový nástroj za 824 zl. bratři Franz a Josef Fellerové. Měl v manuále kryt 8, gambu 8, principál 4, oktávu 2 a mixturu 2x, v pedále subbas 16 a oktábas 8. Tento pěkný klasický nástroj byl zdevastován a ztratil se, když byl kostel používán jako sklad.
Prameny
Archiv města Ústí nad Labem, fond Archiv města Ústí nad Labem 1325-1945, inv. č. 1031, 1091, fond Vikariát Ústí nad Labem, inv.č. 1, archivy farních úřadů, Státní oblastní archiv Litoměřice, fond řádu cisterciáků Osek, karton 147, Státní ústřední archiv Praha, Katastr varhan býv. Zemského úřadu, karton 615
Literatura
B. Petr, Itinerarium organale bohemo topograpficum, rkp., Praha 1969, R. Quoika, Der Orgelbauer Franz Peller, in Stift-Jahrbuch IV., Gräfelfing bei München 1955
