V Ústí nad Labem vycházely regionální noviny nepřetržitě od roku
1857 do roku 1944. I porevoluční správa si byla vědoma důležitosti
úlohy tiskového orgánu, který by hrál v prvé řadě roli informátora
a oznamovatele pro veřejnost. Proto začala Okresní správní komise
v Ústí nad Labem 26. června 1945 vydávat list Národní fronty,
týdeník Předvoj. Předvoj jako politický list reagoval na důležité
aktuální otázky celostátního a především regionálního charakteru.
V prvé řadě byl tiskovým orgánem okresní správní komise, a protože
v jejím čele stála zástupkyně KSČ, záhy se stal listem stranickým.
Předvoj tiskla tiskárna bratří Krausů v národní správě v Pivovarské
ulici č. 3, zde sídlila i redakce a administrace listu s odpovědným
šéfredaktorem Fráňou Richtrem a redaktorem Antonínem Týcem. Od
července 1945 uvolnila ČTK po dohodě s ministerstvem informací
pro vedení Předvoje zkušeného redaktora Ferdinanda Kotka, který
se stal zárukou odborného a fundovaného vedení novin. Aby byla
vytvořena zásoba papíru a umožněno provedení prací spojených s
měnovou úpravou, usnesla se tisková komise ministerstva informací
v dohodě s ministerstvem průmyslu, zastavit od 1. do 30. listopadu
vydávání všeho periodického tisku, vyjma denních listů. Toto omezení
postihlo i Předvoj. 31. října vyšlo poslední číslo a k jeho dalšímu
obnovení již nikdy nedošlo. Tiskový odbor ministerstva informací
se zřetelem k situaci ve výrobě papíru a s tím související nutností
reorganizace periodického tisku nepovolil další vydávání Předvoje
po 1. prosinci 1945.
Ústecký věstník
Jeho roli převzal na krátký čas Ústecký věstník, úřední list ústeckého
okresu, který jako zprostředkovatel oficiálních informací okresního
a místního národního výboru nahrazoval jediné místní periodikum.
Vycházel nákladem čtyř tisíc výtisků od 1. prosince 1945 do 4.
ledna 1947.
Lokální mutace celostátních a krajských novin
Kromě věstníku nahrazovalo místní noviny Rudé právo, které se
tisklo pro kraj v Ústí nad Labem, Práce a Svobodné slovo se svými
mutovanými posledními stránkami pro severní Čechy a teplický Sever,
jenž vyhradil pro Ústí nad Labem část své tiskové plochy. Sever,
tištěný v bývalé tiskárně C. Weigenda v Teplicích - Šanově byl
ale krajským týdeníkem KSČ, vydávaným pro celé severočeské pohraničí.
V souvislosti s novým krajským zřízením splynul s lounským týdeníkem
Průboj, který lépe vyhovoval novému správnímu uspořádání a svou
tradicí původně sociálně demokratického a později komunistického
listu (vycházel již od roku 1920) se zdál být novému stranickému
vedení dostatečnou zárukou politické linie regionálního listu.
1. ledna 1949 vyšlo první číslo staronového Průboje, vydávané
KV KSČ v Ústí nad Labem, vytištěné tentokrát ve Svobodě v Ústí
nad Labem. Čtenáři jej nalézali na novinových stáncích do dubna
roku 1990. Od 1. května 1990 Průboj nahradil Severočeský regionální
deník.
Sever
V roce 1960 obnovilo okresní vedení KSČ v Ústí nad Labem vydávání
okresního týdeníku. 3. srpna 1960 začalo spolu s Okresním národním
výborem v Ústí nad Labem v čele s redakční radou a vedoucím redaktorem
Zdeňkem Koškem vydávat Sever. Po ukončení šesti ročníků v roce
1965 bylo jeho vydávání zastaveno.
Okresní noviny začala suplovat týdenní ústecká příloha krajského
deníku Průboj. Záměr, znovu vytvořit a vydávat okresní noviny
Sever, vznikl v uvolněném období po lednu roku 1968. Tehdy více
vyvstala potřeba vytvořit okresní tisk, jehož prostřednictvím
by bylo možné vysvětlovat vzniklé otázky a seznamovat obyvatele
s jejich řešením. Ústečtí funkcionáři si byli vědomi, že na praktických
příkladech publikovaných v místních novinách snadněji vysvětlí
nové zásady politiky komunistické strany. Noviny měly i občanům
poskytovat prostor pro věcné polemiky o otázkách okresu a města.
V měsících červnu a v červenci byly vytvořeny některé praktické
podmínky, aby noviny mohly již na podzim začít vycházet. Například
došlo k zaregistrování Severu, k předběžnému zajištění výroby
v tiskárně a k zabezpečení alespoň částečných podmínek pro práci
redakce. Téměř již vytvořený redakční kolektiv ke své práci nezasedl.
Srpnová okupace a vývoj, který následoval, hlavně přísná cenzurní
opatření, zmařily všechny předpokládané záměry. Dosti tvrdé zásahy
do oblasti tisku, např. pozastavení týdeníků Politika a Reportér,
téměř úplné vyloučení politické publicistiky z rozhlasu a televize,
opatření v redakcích ústředního a regionálního tisku, jasně ukázaly,
že nebude možné v zamýšlených okresních novinách vyjadřovat názory
a mínění různých skupin obyvatel a podle potřeby s nimi polemizovat
nebo je komentovat. Tak vlastně nebyl důvod, aby nové okresní
noviny vznikly. Oficiální informace a stanoviska ústředních a
krajských orgánů, které se postupně stávaly podstatnou náplní
denního tisku měly občané k dispozici v ústředních novinách a
v krajském deníku Průboj. Opakovat je v okresních novinách bylo
bezdůvodné a nebyl ani předpoklad, že pro tyto materiály by je
lidé kupovali. Obecně se dá konstatovat, že tehdy spíše klesal
zájem o tisk. I když určitou roli hrálo zvyšování cen, hlavní
příčinu je možné přece jen hledat v obsahu novin. Tyto skutečnosti
dokazuje klesající počet výtisků novin, které byly na Ústecko
dodávány a zvýšená remitenda, t.j. neprodaný počet výtisků. Například
remitenda krajského deníku Průboj činila v červenci 17 000 výtisků
a v září 47 000 výtisků. Přitom náklad Průboje byl snižován. U
poštovní novinové služby rušili čtenáři své předplatné většiny
novin a časopisů s tím, že "jim v současné době stačí jedny".
Proto rada ONV v Ústí nad Labem při respektování těchto zkušeností,
zrušila 6. prosince 1968 své usnesení ze 7. června 1968, ve kterém
vyslovila souhlas s vydáváním okresních novin s tím dovětkem,
že v příhodnější situaci se k otázce založení okresních novin
znovu vrátí.
Nová situace skutečně nastala, ale už vůbec neodpovídala představám
těch, kteří zvažovali existenci regionálního tisku v roce 1968.
30. září 1969 vyšlo první číslo Severu, okresních novin Ústecka.
Jeho vydavatelem byl původně ONV Ústí n. L., později se staly
tiskovým orgánem i OV KSČ. Ve statutu novin bylo přímo stanoveno,
že "posláním Severu je podílet se svými specifickými prostředky
v duchu politiky a linie KSČ a státních orgánů na řešení aktuálních
problémů okresu..." Redakci a vydávání novin řídil vedoucí
redaktor, kterého jmenovalo a odvolávalo na návrh tajemníka ONV
po projednání v předsednictvu OV KSČ a radě ONV plénum ONV. Mezi
dlouholeté vedoucí redaktory Severu patřili Jaroslav Krebs, kterého
vystřídal Zbyněk Šebesta. Vedoucí redaktor mimo jiné odpovídal
za ideovou a odbornou úroveň novin v rámci usnesení stranických
a státních orgánů. Sever vycházel vždy ve středu, v rozsahu čtyř
až šesti stran.
Od 24. června 1986, po zrušení ONV se Sever stal tiskovým orgánem
OV KSČ a Národního výboru města Ústí nad Labem. Koncem roku 1989
se stal Sever přímo tiskovým orgánem Národního výboru města Ústí
nad Labem, a po jeho přetvoření v Úřad města Ústí nad Labem se
i Sever změnil v roce 1992 na nový Sever Report. Začínal znovu
od prvního ročníku jako týdeník všech Ústečanů pod redakcí Libuše
Maxové. Rozhodnutím Rady města Ústí nad Labem byl Sever Report
privatizován a jeho vydávání přešlo na vydavatelství Labe a.s.
Toto vydavatelství skoupilo postupně osm okresních novin v bývalém
Severočeském kraji. Všech osm titulů tiskne vydavatelství Labe
a.s. v nově vybudované vlastní tiskárně na Severní terase, jednotlivé
tituly jsou pouhými mutacemi se čtyřstránkovou okresní částí.
Ústecká mutace vychází pod názvem Ústecký deník.
Od padesátých let byly v Ústí vydávány různé závodní noviny. Nejvýznamnější
z nich jsou noviny Spolku pro chemickou a hutních výrobu My z
chemie.