| |
Skladba ústeckého průmyslu v 50. - 80. letech
Na území města byla v následujícím období zastoupena téměř všechna
odvětví průmyslu, která měla mimořádné postavení v národním hospodářství.
K nejsilnějším z hlediska zaměstnanosti patřil průmysl chemický,
potravinářský, odvětví paliv, těžkého strojírenství a spotřebního
průmyslu. Svým rozmístěním vytvořil výrazné aglomerace. Nevýhodou
rozmístění ústeckého průmyslu je skutečnost, že tyto aglomerace
byly v těsné blízkosti osídlení, nebo jím dokonce prorůstaly a
v důsledku toho zamořovaly svými exhalacemi obytné části města.
K největší z uvedených aglomerací patřil prostor Ústí nad Labem
- střed - Předlice, kde byly umístěny podniky svým rozsahem i
významem patřící k velkým, jako Spolek pro chemickou a hutní výrobu,
Severočeská armaturka, Vlnola, Masný průmysl, Chemopharma, Meva
a další menší závody místního průmyslu.
Územně se tato aglomerace již od 60. let nemohla dále rozšiřovat,
vzhledem ke své poloze. Většina těchto podniků se nacházela na
návětrné straně a svými exhalacemi zhoršovala podmínky pro život
ve městě. Na druhé straně, ale byl jejich význam pro hospodářství
státu tak stěžejní, že nebylo možné počítat s jejich přemístěním
nebo likvidací. Navíc ostatní podmínky jejich existence byly v
největší míře dále výhodné (blízkost energetických zdrojů, železniční
vlečky na území, atd.). Dalším prostorem, výhodně položeným vzhledem
k městu i vzhledem k těsné blízkosti Labe a přístavního překladištního
zařízení, byl prostor Krásné Březno. Zdejší průmysl ale v podstatě
méně využíval těchto předností a měl převážně místní význam. Mezi
největší závody patřil lihovar, pivovar, Okresní stavební podnik
a Stavební stroje. V prostoru Střekov se nacházel, co do významu
největší střekovský podnik, Severočeské tukové závody, nalézající
se v těsné blízkosti obytného pásma. Plošné rezervy pro případné
rozšiřování závodu byly velmi omezené. Přibližně stejnými údaji
lze charakterizovat i další závody, Strojírny potravinářského
průmyslu a Závody průmyslové automatizace. Zvláštní problematiku
tvoří uhelná těžba a z ní vyplývající negativní důsledky, jako
je výsypkové hospodářství, škodlivé vlivy na osídlení i na zemědělskou
výrobu, atd.
Podstatu průmyslu ve městě Ústí nad Labem po roce 1945 tvořila
zejména tato odvětví: chemie, potravinářství, paliva - energetika,
strojírenství, spotřební průmysl. Za nosné závody v okrese byly
určeny závody: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, závod Ústí
n. L., Spolek pro chemickou a hutní výrobu, závod Neštěmice, Severočeské
tukové závody, Severočeské konser-várny a drožďárny, závod Kr.
Březno, Důl Ant. Zápotocký Úžín, Tlaková plynárna Úžín, Závody
průmyslové automatizace Střekov, Severočeská armaturka, závod
Ústí n. L., Obalové a lisované sklo - závod Ústecká sklárna Ústí
nad Labem. Podle plánovaných záměrů ve výhledu do roku 1970 se
skladba průmyslu u jednotlivých odvětví v podstatě neměnila.
V 80. letech se dá konstatovat, že přes 46 % všech pracovních
příležitostí v ústeckém průmyslu bylo zaměřeno na výrobu, probíhající
na bázi chemické technologie. Kromě toho se stala chemická technologie
vlastní 86 % pracovních příležitostí v potravinářském průmyslu,
51 % v průmyslu těžby a zpracování hnědého uhlí (tlaková plynárna).
Chemie tedy patřila k rozhodujícím činitelům v průmyslové struktuře
Ústecka. Druhým důležitým činitelem bylo strojírenství. Ostatní
odvětví hrála z hlediska odvětvové struktury průmyslu druhořadou,
nikoliv však podřadnou roli. Mezi důležitá odvětví lze zařadit
hutnictví neželezných kovů, průmysl stavebních hmot, sklářství,
textil. Z dalších odvětví výrazně plnila místní funkci energetika
- výroba a rozvod tepla a elektřiny. Dřevozpracující průmysl,
vklíněný do obytného území zůstal výhradně okrajovým odvětvím.
Určitou roli, rovněž z velké části místní, hrál průmysl polygrafický.
Převážnou většinu všech výrobních jednotek průmyslu v okrese Ústí
nad Labem tvořily jednotky ve velikostní skupině do 500 zaměstnanců
(78,9 %). Tyto výrobní jednotky zaměstnávaly 32,4 % pracovníků
pracujících v ústeckém průmyslu. 17,5 % všech průmyslových lokálních
výrobních jednotek tvořily závody s 500 - 2 000 pracovníky. Pracovalo
zde 37,9 % všech pracovníků ústeckého průmyslu. Závody s více
než 2 000 zaměstnanci byly na území okresu tři - Spolek pro chemickou
a hutní výrobu, Severočeské tukové závody a Palivový kombinát
Ant. Zápotockého. Lze tedy hovořit o velké územní koncentraci
průmyslu za podmínek značné odvětvové rozdrobenosti. Ústecký průmyslový
potenciál charakterizovala vysoká opotřebovanost základních fondů,
jejich organická i organizační nesourodost, nízké využití zastavěných
ploch, nízké využití území. Rovněž struktura základních fondů
byla značně nepříznivá, což se projevovalo vysokým podílem stavebních
základních fondů na jejich celkovém objemu. Převážná většina stavebních
fondů pocházela z druhé poloviny minulého století. Ekonomický
efekt snižovalo i to, že odvětvová struktura průmyslu nerespektovala
optimální podmínky kombinace a kooperace výrobních programů, která
vyplývala z nabídky v daném území. Nerespektování hlediska kombinace
a kooperace výrobních programů neslo sebou značné snižování efektivnosti
ve využívání nejvíce deficitního faktoru, tj. pracovní síly.
|