Skladba ústeckého průmyslu v 50. - 80. letech

Na území města byla v následujícím období zastoupena téměř všechna odvětví průmyslu, která měla mimořádné postavení v národním hospodářství. K nejsilnějším z hlediska zaměstnanosti patřil průmysl chemický, potravinářský, odvětví paliv, těžkého strojírenství a spotřebního průmyslu. Svým rozmístěním vytvořil výrazné aglomerace. Nevýhodou rozmístění ústeckého průmyslu je skutečnost, že tyto aglomerace byly v těsné blízkosti osídlení, nebo jím dokonce prorůstaly a v důsledku toho zamořovaly svými exhalacemi obytné části města. K největší z uvedených aglomerací patřil prostor Ústí nad Labem - střed - Předlice, kde byly umístěny podniky svým rozsahem i významem patřící k velkým, jako Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Severočeská armaturka, Vlnola, Masný průmysl, Chemopharma, Meva a další menší závody místního průmyslu.

Územně se tato aglomerace již od 60. let nemohla dále rozšiřovat, vzhledem ke své poloze. Většina těchto podniků se nacházela na návětrné straně a svými exhalacemi zhoršovala podmínky pro život ve městě. Na druhé straně, ale byl jejich význam pro hospodářství státu tak stěžejní, že nebylo možné počítat s jejich přemístěním nebo likvidací. Navíc ostatní podmínky jejich existence byly v největší míře dále výhodné (blízkost energetických zdrojů, železniční vlečky na území, atd.). Dalším prostorem, výhodně položeným vzhledem k městu i vzhledem k těsné blízkosti Labe a přístavního překladištního zařízení, byl prostor Krásné Březno. Zdejší průmysl ale v podstatě méně využíval těchto předností a měl převážně místní význam. Mezi největší závody patřil lihovar, pivovar, Okresní stavební podnik a Stavební stroje. V prostoru Střekov se nacházel, co do významu největší střekovský podnik, Severočeské tukové závody, nalézající se v těsné blízkosti obytného pásma. Plošné rezervy pro případné rozšiřování závodu byly velmi omezené. Přibližně stejnými údaji lze charakterizovat i další závody, Strojírny potravinářského průmyslu a Závody průmyslové automatizace. Zvláštní problematiku tvoří uhelná těžba a z ní vyplývající negativní důsledky, jako je výsypkové hospodářství, škodlivé vlivy na osídlení i na zemědělskou výrobu, atd.

Podstatu průmyslu ve městě Ústí nad Labem po roce 1945 tvořila zejména tato odvětví: chemie, potravinářství, paliva - energetika, strojírenství, spotřební průmysl. Za nosné závody v okrese byly určeny závody: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, závod Ústí n. L., Spolek pro chemickou a hutní výrobu, závod Neštěmice, Severočeské tukové závody, Severočeské konser-várny a drožďárny, závod Kr. Březno, Důl Ant. Zápotocký Úžín, Tlaková plynárna Úžín, Závody průmyslové automatizace Střekov, Severočeská armaturka, závod Ústí n. L., Obalové a lisované sklo - závod Ústecká sklárna Ústí nad Labem. Podle plánovaných záměrů ve výhledu do roku 1970 se skladba průmyslu u jednotlivých odvětví v podstatě neměnila.

V 80. letech se dá konstatovat, že přes 46 % všech pracovních příležitostí v ústeckém průmyslu bylo zaměřeno na výrobu, probíhající na bázi chemické technologie. Kromě toho se stala chemická technologie vlastní 86 % pracovních příležitostí v potravinářském průmyslu, 51 % v průmyslu těžby a zpracování hnědého uhlí (tlaková plynárna). Chemie tedy patřila k rozhodujícím činitelům v průmyslové struktuře Ústecka. Druhým důležitým činitelem bylo strojírenství. Ostatní odvětví hrála z hlediska odvětvové struktury průmyslu druhořadou, nikoliv však podřadnou roli. Mezi důležitá odvětví lze zařadit hutnictví neželezných kovů, průmysl stavebních hmot, sklářství, textil. Z dalších odvětví výrazně plnila místní funkci energetika - výroba a rozvod tepla a elektřiny. Dřevozpracující průmysl, vklíněný do obytného území zůstal výhradně okrajovým odvětvím. Určitou roli, rovněž z velké části místní, hrál průmysl polygrafický. Převážnou většinu všech výrobních jednotek průmyslu v okrese Ústí nad Labem tvořily jednotky ve velikostní skupině do 500 zaměstnanců (78,9 %). Tyto výrobní jednotky zaměstnávaly 32,4 % pracovníků pracujících v ústeckém průmyslu. 17,5 % všech průmyslových lokálních výrobních jednotek tvořily závody s 500 - 2 000 pracovníky. Pracovalo zde 37,9 % všech pracovníků ústeckého průmyslu. Závody s více než 2 000 zaměstnanci byly na území okresu tři - Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Severočeské tukové závody a Palivový kombinát Ant. Zápotockého. Lze tedy hovořit o velké územní koncentraci průmyslu za podmínek značné odvětvové rozdrobenosti. Ústecký průmyslový potenciál charakterizovala vysoká opotřebovanost základních fondů, jejich organická i organizační nesourodost, nízké využití zastavěných ploch, nízké využití území. Rovněž struktura základních fondů byla značně nepříznivá, což se projevovalo vysokým podílem stavebních základních fondů na jejich celkovém objemu. Převážná většina stavebních fondů pocházela z druhé poloviny minulého století. Ekonomický efekt snižovalo i to, že odvětvová struktura průmyslu nerespektovala optimální podmínky kombinace a kooperace výrobních programů, která vyplývala z nabídky v daném území. Nerespektování hlediska kombinace a kooperace výrobních programů neslo sebou značné snižování efektivnosti ve využívání nejvíce deficitního faktoru, tj. pracovní síly.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola