Konec druhé světové války zanechal městu značně ochromenou městskou
dopravu. Při bombardování města v první polovině dubna 1945 byla
úplně rozrušena trať kolejové dopravy v úseku divadlo - hlavní
nádraží, takže veškeré linky v centru města byly přerušeny. V
letech 1938 až 1945 v důsledku válečného nedostatku chyběly základní
potřeby pro údržbu a opravy, a tak veškerý vozový park a celé
technické vybavení značně zchátraly.
Těsně před okupací v roce 1938 mělo Ústí nad Labem devět provozních
tratí a 112 vozidel (46 osobních motorových vozů, 34 osobních
vlečných vozů, 5 nákladních motorových vozů, 25 nákladních vlečných
vozů, 1 motorový sněhový pluh a 1 motorový kropicí vůz). Při bombardování
města byly čtyři motorové vozy zničeny částečně a čtyři vlečné
vozy úplně. Autobusy byly až na dva nepojízdné odvlečeny ustupující
německou armádou.
Město bylo nuceno urychleně začít s opravami traťového svršku,
provést výměnu trakčního vedení a v neposlední řadě rekonstruovat
i staré typy vozů, protože vozy byly vesměs 25 až 30 let staré,
vlečné vozy starší 40 let. Doprava plynule pokračovala na konečných
úsecích tratí, nezasažených bombardováním. Dopravní podnik začal
okamžitě v květnu 1945 s uvolňováním trosek a s úpravou tratě
ve vnitřním městě. Provoz byl zahájen nejdříve jedním kyvadlovým
vozem, od července 1945 začaly na provizorně upravené trati projíždět
normální vozy. Původní zaměstnanci podniku - Němci, byli postupně
propouštěni a údajně již v roce 1946 pracovali v Dopravním podniku
města Ústí nad Labem výlučně čeští zaměstnanci.
V roce 1947 byla pouliční dráha vedena z Ústí nad Labem do Telnice
- 10 km, do Chabařovic - 7,5 km, do Trmic - 4,75 km, do Neštěmic
- 5,5 km, do Střekova - 4,5 km a do Vaňova - 4,2 km. Celkem měřily
tratě 39,757 km, provoz 7,5 až 60 minutový obstarávalo denně 23
motorových vozů a 20 vlečných vozů osobních, 3 motorové vozy a
18 vlečných vozů nákladních. Městské autobusy spojovaly místa,
kam nejezdila pouliční dráha, asi 20 km tratí autobusových linek
zajišťovaly čtyři autobusy. Jednalo se o trasy Střekov - plicní
sanatorium Na kabátě a Ústí nad Labem - termální lázně Střekov.
V provozu bylo zaměstnáno 200 dopravních zaměstnanců, v dílnách
90 specialistů a 50 dělníků. Úředníků dopravy a dílen a tzv. dozorců
čítal podnik celkem 35.