Dům kultury
Výstavba Domu kultury pracujících, mezisvazového závodního klubu ROH, se jevila pro stranické městské a krajské orgány nutností. Původně vzešel požadavek "od pracujících ze závodů", jak uvádějí prameny. A tento návrh se setkal s velikým pochopením všech složek Národní fronty.
Závodní kluby se společenskými sály byly během první pětiletky vybudovány ve dvou závodech - ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu a v Severočeských tukových závodech. Závodní klub Spolku pro chemickou a hutní výboru koncem 50. let kapacitně nevyhovoval. Byl vybudován svépomocí zaměstnanců závodu, hlavně pro schůzovou činnost. Závodní klub Severočeských tukových závodů ve Střekově měl kapacitu pouze 300 osob a stěží dostačoval potřebám tak velkého závodu a střekovské čtvrti. "Ústí nad Labem, již krajské město nemělo dosud moderní, důstojný stánek kultury, obyvatelstvo se nemělo kde kulturně a společensky vyžívat. Úkolem Revolučního odborového hnutí jako masové organizace dělnické třídy je pečovat o rozšíření životní a kulturní úrovně pracujících. Rozdělením úkolů mezi státní osvětovou péčí a ROH stávají se odborové orgány organizátory kulturního a společenského života v průmyslových městech." Stojí ve zdůvodnění účelu výstavby.
Rozhodnutím KNV z 8. června 1954 byla výstavba nového kulturního domu umístěna na pozemek Schaffnerovy vily. To předpokládalo, že dosud stojící Schaffnerova vila ve Velké hradební č. p. 1025/19, musí být odstraněna, aby uvolnila místo nové honosné stavbě. Demolici povolil odbor výstavby a vodního hospodářství rady MěNV v Ústí nad Labem a k vlastnímu odstřelu došlo 25. září 1959.
S vlastní stavbou kulturního domu bylo započato okamžitě, dokončena byla v březnu roku 1964. Vznikl Dům kultury pracujících o 700 místnostech s kapacitou 2 200 návštěvníků. Vybudován zde byl divadelní sál, kinosál, přednášková místnost, loutková scéna, reprezentační sál s moderním akustickým zařízením, řada učeben a restaurace.
Palác justice v Kramolech Souběžně s přípravami k výstavbě sídliště Karla IV. probíhaly na druhé straně Střekova přípravy na stavbu paláce justice v prostorách ulic Kramoly, Národního odboje a nábřeží 5. května. K výstavbě paláce justice bylo přikročeno v roce 1967. Stavbě objektu předcházela celostátní urbanisticko-dopravní soutěž v roce 1965, ze které vzešel vítězně projekt ing. arch. Antonína Vaňka. Celá stavba byla řešena jako výškový objekt o 8 nadzemních podlažích s dvoupodlažními křídly. Plášť budovy se skládá z ocelových závěsových obvodových panelů, přízemní podlaží obou částí je z pórobetonových panelů.
Interhotel Bohemia První moderní výškovou budovou v samotném centru města a zároveň jeho dominantou, která se měla objevovat na nových pohlednicích, se stal hotel Bohemia. Přípravné práce k jeho výstavbě začaly v srpnu roku 1964, kdy se v Dlouhé ulici rozbouralo šest budov. Z bezpečnostních důvodů nebylo použito třaskavin a demolice prováděly buldozery. Výkopové práce ke stavbě vlastního hotelu začaly v září. Autorem projektu byl akad. arch. Gustav Brix. V technologii monolitického železobetonového skeletu s bezprůvlakovými deskami a s panely T06B v hotelové části umístil celkem 374 lůžek v jedno a dvoulůžkových pokojích a 3 apartmá s komplexním vybavením hotelu A, restaurací, kavárnou, snackbarem, vinárnou, barem, automatem, 5 salonky a halovými garážemi se servisem. Veřejnosti byl hotel předán k 1. květnu 1968. Název hotelu byl vybrán na základě soutěže, kterou vypsal podnik Restaurace a jídelny již v březnu 1965. Přibližně z jedné tisícovky návrhů porota vybrala název, který se jí zdál nejpříhodnější a reprezentační pro hotel v Ústí nad Labem - Bohemia. Na svou dobu reprezentační bylo i vnitřní zařízení vstupní haly, kavárny, restaurace a automatu. Autorské návrhy architektů Ladislava Špáse a Antonína Wernera provedl v roce 1968 Okresní podnik místního průmyslu Mimoň.
Zimní stadion na Bukově Stavba zimního stadionu na Bukově byla zahájena v roce 1967 a prováděly ji Báňské stavby Most. Autory architektonické části byli ing. Josef Slíva a Jan Doležal, kteří vyšli ze studie ing. arch. Jana Gabriela. Zastřešení ocelovou konstrukcí vymyslel ing. Josef Zeman a autorem železobetonové konstrukce na stavbě je ing. Josef Slíva. Vystaven byl objekt o ledové ploše 30 x 60 m pro 9 000 diváků, z toho 3 000 sedících, s šatnami pro bruslící a mužstva, restaurací, tělocvičnou, ubytovnou a klubovnami.
Sídliště Severní Terasa V roce 1965 byl zpracován podrobný územní plán výstavby Severní Terasy. Autoři byli ing. arch. Václav Krejčí, ing. arch. Josef Gabriel, ing. arch. Mojmír Böhm. S výstavbou I. etapy Severní Terasy bylo započato v roce 1969. V původním projektu měly být 4 okrsky s 6 240 byty komplexně vybaveny základní devítiletou školou, jeslemi, mateřskými školami, distribucemi, službami a garážemi. V centru sídliště bylo zamýšleno s výstavbou kulturního domu, kina, telekomunikační budovy s poštou, studia čsl. rozhlasu, hotelu, velkoprodejny potravin, domu služeb, vyhlídkové restaurace s kavárnou a vinárnou, speciální prodejny, parkovacích garáží, lehkoatletického stadionu, sportovní haly, krytého plaveckého bazénu a specializované tělocvičny. Vyšší vybavenost zahrnovala školský areál, zdravotnický areál, vysokoškolský areál, domov důchodců, koupaliště, 2 obvodová sportoviště a služby občanských potřeb. Původní záměr se však nepodařilo naplnit.
Výstavba v 70. letech V průběhu sedmdesátých let pokračující výstavba města naznačovala, že volné plochy v centru města byly prakticky vyčerpány a ostatní prostory s ohledem na nutné demolice ztrácely v té době na své atraktivitě. Obytná funkční zóna se přesunula do vyšších poloh a bydlení se koncentrovalo v poloze odtržené od ostatních funkčních složek města, např. od pracovišť. V okrajových částech města zaostávaly služby, distribuce i kultura. Průmyslová zóna naznačovala extenzivní tendence a nárokovala další plochy nejblíže podniku nebo závodu. Navíc jednotlivé závody nebyly nijak ochotné sdružovat investice na vybudování některých společných zařízení. Kromě toho, že probíhal postupný přesun bydlení na Severní Terasu, pokračovalo chátrání přestárlých částí města, zejména kolem Revoluční ulice a za divadlem směrem ke Spolku.
Obchodní dům Labe Přestavba vnitřní části města pokračovala dostavbou části Revoluční ulice, kde se ústředním dominantním objektem stal obchodní dům Labe. V centru začala být pociťována, vlivem přestavby této části, kdy došlo k likvidaci 25 malých prodejen průmyslového zboží, nedostatečná kapacita obchodní sítě. Výstavbou obchodního domu byla pověřena spotřební družstva. Realizací tohoto úkolu měla být řešena podstatná část požadavků na městskou vybavenost. Obchodní dům nejen, že měl obsahovat úplný sortiment průmyslového zboží, potřeby pro domácnost, nábytek, prodejnu potravin, ale také se počítalo, že zde dojde k zavedení placených a neplacených služeb. Součástí nabídky služeb nového obchodního domu mělo být i občerstvení a stravování pro návštěvníky a zaměstnance. Obchodní dům Labe byl dostavěn v roce 1974 nákladem 93 milionů Kčs podle projektu ing. arch. Žertové.
