Komunální podnik

Rok 1949 přinesl také změnu ekonomické činnosti národních výborů. V tomto směru byla činnost národního výboru odloučena od vlastního výkonu veřejné správy, a pro podnikání byly vytvořeny tzv. komunální podniky. Komunální podniky fungovaly v Ústí nad Labem od března 1949. Jednalo se o pohřební a zahradnický podnik města, stavební kombinát města, bytový komunální podnik města, dopravní podnik města.

Až dosud spravovalo město následné podniky a ústavy, resp. zařízení: dopravní podniky, vodárnu, jatky, městské lázně, termální lázně na Klíši, termální lázně Střekov, krematorium, pohřební ústav a hřbitovy na Klíši, na Střekově, v Krásném Březně, v Trmicích a Předlicích. Řízením těchto městských podniků byl pověřen Referát podniků a ústavů města Ústí nad Labem. Byly zdrojem příjmů pro město a přinášely značné výhody obyvatelstvu. Po roce 1945 vyžadoval jejich provoz značné investice a jediným ryze výdělečným podnikem byl pohřební ústav.

Komunální podniky byly jako samostatné právnické osoby vlastníky majetku, na němž hospodařily. Majetek pocházel buď z konfiskací, nebo z majetku živnostenských podniků začleněných do socialistického sektoru. Tedy opět z konfiskací, protože v případě Ústí nad Labem téměř úplná většina živností byla původně také konfiskátem. Během doby byly k existujícím komunálním podnikům přičleňovány další a další živnosti (a tím i nemovitosti), a proto se jevilo výhodnější dosavadní stav zrušit a zřídit jeden Sdružený komunální podnik města, rozdělený na sedm sektorů.

Již v lednu následujícího roku ministr vnitra některé členy JNV odvolal a na jejich místo dosadil jiné, kteří potom obsadili i patřičné referentské úřady (referentem pro školství, osvětu a tělesnou výchovu se stal Emil Šedivý, referentem hospodářským František Musel, referentem pro vnitřní obchod a výživu Josef Jindříšek). Zároveň došlo ke zřízení některých nových komisí, jako: bezpečnostní komise, divadelní komise, komise pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, komise sociálně pracovní, komise zdravotní, mimořádné vyživovací komise.

V dubnu došlo k dalším změnám ve složení JNV, zároveň probíhala i reorganizace MNV v obcích, na které spolupracoval JNV s OAV NF. 3. a 4. října 1950 odvolal ministr všechny dosavadní členy JNV v Ústí nad Labem a na jejich místa jmenoval nové členy (totéž platilo i o náhradnících). Nově jmenovaní členové potom zvolili za předsedu JNV v Ústí nad Labem Josefa Grolmuse (dosavadního 1. náměstka předsedy JNV) a náměstky a referenty (všechny na základě návrhu OAV NF):

1. náměstek a referent pro vnitřní věci a bezpečnost: Josef Jindříšek
2. náměstek a plánovací referent:Josef Klaban
ref. pro školství, osvětu a tělesnou výchovu: Emil Šedivý
ref. práce a sociální péče:Josef Kumžák
ref. zdravotní:Ludvík Kafka
ref. finanční:Karel Kocourek
ref. hospodářský:František Musel
ref. zemědělský:František Louda
ref. pro vnitřní obchod a výživu:Marie Mašková
ref. technický:Josef Dvořák


Programové prohlášení předsedy a celého pléna JNV vytyčilo hlavní cíle práce nového orgánu. Prvořadým se jevil "boj proti štvavému imperialismu" a vedení občanů, aby si své město zlepšovali svépomocnými akcemi, a aby se snažili "co nejvíce využít svou vlastní tvůrčí iniciativu pro svou obec a tím i pro svou republiku". Zdrojem prosperity města měla být důsledná kontrola a prověřovatelnost všech, přeřazování pracovních sil do výrobních priorit a větší zařazení žen do pracovního procesu. Zkrátka vzkvétající socialismus měl zajistit osvobození ženy od domácnosti a její zařazení k pásům, dostatek dělníků tvrdě pracujících v továrnách, a nad tím vším měly dozorovat kontrolní a výchovné orgány.

Rok 1954 přinesl zásadní změny v systému národních výborů a nově vydané zákony ještě větší přiblížení se k sovětskému vzoru. Národní výbory jako orgány státní moci byly důsledně odděleny od orgánů státní správy. Byl zrušen referátový systém a tak bylo zajištěno kolegiální rozhodování rady. Vzpomeňme si, jak po roce 1945 bylo důležité pro jednotlivé politické strany obsadit významné referátové posty. Odstraněním politické plurality nebylo nutné nadále zachovat referátový systém. Výkonnými orgány rady se staly odbory, složené ze zaměstnanců národního výboru. Zaměstnanci národního výboru, v roce 1954 již vzešlí z řad "dělnictva, rolnictva a pracující inteligence" byli dostatečnou zárukou oddanosti socialismu. Politické a třídní složení zaměstnaneckého aparátu bylo již jednoznačné. Rok 1954 zároveň přinesl konec moci příslušných akčních výborů NF, které od února 1948 rozhodovaly o členech NV. Na základě zákona č. 14/1954 Sb. o volbách do NV, probíhaly volby členů národních výborů všemi občany, majícími volební právo.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola