Jednotný národní výbor

Z důvodů zjednodušení a zhospodárnění státní správy, byla podle zákona č. 142/1949 Sb. v krajských městech spojena místní a okresní samospráva. Ve městech, kde bylo zároveň sídlo kraje a okresu, byl vytvořen společný správní orgán - jednotný národní výbor (JNV), který vykonával na celém území okresu působnost ONV a na území krajského města také kompetenci městského národního výboru. Město a okres Ústí nad Labem měly tak poprvé v historii společný správní orgán. Ústí nad Labem se tak svým postavením jakoby dostalo na úroveň statutárních měst, která však zároveň tímto zákonem, právě v roce 1949, byla na přechodnou dobu zrušena. Jednotný národní výbor podléhal krajskému národnímu výboru. Členy a náhradníky JNV jmenoval ministr vnitra na návrh okresního akčního výboru Národní fronty, podaný prostřednictvím krajského AV NF.

Podle zákona jmenoval ministr vnitra na návrh OAV NF v Ústí nad Labem., předložený mu KAV NF v Ústí n. L., výnosem z 18. června 1949, zn. 162/6-18/6-1949-I/5, 48 členný Jednotný národní výbor v Ústí nad Labem. Ustavující schůze JNV, dne 26. července 1949 zvolila, opět po předchozím návrhu OAV NF (schváleném KAV NF) za předsedu JNV Františka Černého, jeho dva náměstky Huberta Hořejše a Josefa Grolmuse a 11 člennou radu. Členové rady se stali zároveň vedoucími referátů. František Černý - jako předseda JNV byl zároveň i referentem pro všeobecné vnitřní věci, Josef Grolmus - referentem plánovacím, Hubert Hořejš - referentem bezpečnostním, Alois Tomeš - referentem pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, František Sopoušek - referentem práce a sociální péče, Eduard Suchý - referentem zdravotním, Karel Kocourek - referentem finančním, Karel Jirák - referentem hospodářským, František Kučera - referentem zemědělským, Marie Duchoňová - referentkou pro vnitřní obchod a výživu, Karel Vitík - referentem technickým. Ustavující schůze JNV přijala programové prohlášení, v němž bylo konstatováno, že JNV, jako orgán I. instance pro správu města a II. instatnce pro obvod mimo město "zjednodušuje výkon lidové správy a utužuje spolupráci města s venkovem".

Prvořadé úkoly, které před JNV vyvstaly, bylo sloučení úřadu bývalého ONV a MNV, zajištění zásobování obyvatelstva, řešení nedostatku pracovních sil, "zneškodnění reakčních sil", řešení přídělu živností, rodinných domků, skončení konfiskací podle presidentských dekretů a řešení stavebních investic. Pojítkem mezi JNV a MNV v obcích se stali újezdní tajemníci. Výkonnými složkami JNV pro jednotlivé části města byly obvodní rady. Plenární zasedání 10. srpna 1949 schválilo zřízení šesti jedenáctičlenných obvodních rad, a to obvodní radu pro vnitřní město a Klíši, pro Střekov, pro Krásné Březno, pro Předlice, pro Trmice a pro Bukov. I když zřízení obvodních rad schvalovalo ministerstvo vnitra, KNV Ústí dal souhlas k jejich uvedení v činnost ještě před ministerským schválením. Rady začaly fungovat již od listopadu roku 1949 v plném složení. V čele každé rady stál předseda a jeho náměstek.

Kromě toho při JNV pracovaly následující komise: katastrální, bytová, trestní komise pro stíhání přestupků podle zákona č. 15/47 Sb., hospodářská, finanční, distribuční, myslivecká, komise pro odvoz dříví, daňová, okresní živelní, okresní zemědělská, úvěrová, ovocnářská, poradní komise pro kontrolu ovocného stromoví, komise pro přeše-tření státního občanství.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola