Z důvodů zjednodušení a zhospodárnění státní správy, byla podle
zákona č. 142/1949 Sb. v krajských městech spojena místní a okresní
samospráva. Ve městech, kde bylo zároveň sídlo kraje a okresu,
byl vytvořen společný správní orgán - jednotný národní výbor (JNV),
který vykonával na celém území okresu působnost ONV a na území
krajského města také kompetenci městského národního výboru. Město
a okres Ústí nad Labem měly tak poprvé v historii společný správní
orgán. Ústí nad Labem se tak svým postavením jakoby dostalo na
úroveň statutárních měst, která však zároveň tímto zákonem, právě
v roce 1949, byla na přechodnou dobu zrušena. Jednotný národní
výbor podléhal krajskému národnímu výboru. Členy a náhradníky
JNV jmenoval ministr vnitra na návrh okresního akčního výboru
Národní fronty, podaný prostřednictvím krajského AV NF.
Podle zákona jmenoval ministr vnitra na návrh OAV NF v Ústí nad
Labem., předložený mu KAV NF v Ústí n. L., výnosem z 18. června
1949, zn. 162/6-18/6-1949-I/5, 48 členný Jednotný národní výbor
v Ústí nad Labem. Ustavující schůze JNV, dne 26. července 1949
zvolila, opět po předchozím návrhu OAV NF (schváleném KAV NF)
za předsedu JNV Františka Černého, jeho dva náměstky Huberta Hořejše
a Josefa Grolmuse a 11 člennou radu. Členové rady se stali zároveň
vedoucími referátů. František Černý - jako předseda JNV byl zároveň
i referentem pro všeobecné vnitřní věci, Josef Grolmus - referentem
plánovacím, Hubert Hořejš - referentem bezpečnostním, Alois Tomeš
- referentem pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, František
Sopoušek - referentem práce a sociální péče, Eduard Suchý - referentem
zdravotním, Karel Kocourek - referentem finančním, Karel Jirák
- referentem hospodářským, František Kučera - referentem zemědělským,
Marie Duchoňová - referentkou pro vnitřní obchod a výživu, Karel
Vitík - referentem technickým. Ustavující schůze JNV přijala programové
prohlášení, v němž bylo konstatováno, že JNV, jako orgán I. instance
pro správu města a II. instatnce pro obvod mimo město "zjednodušuje
výkon lidové správy a utužuje spolupráci města s venkovem".
Prvořadé úkoly, které před JNV vyvstaly, bylo sloučení úřadu bývalého
ONV a MNV, zajištění zásobování obyvatelstva, řešení nedostatku
pracovních sil, "zneškodnění reakčních sil", řešení
přídělu živností, rodinných domků, skončení konfiskací podle presidentských
dekretů a řešení stavebních investic. Pojítkem mezi JNV a MNV
v obcích se stali újezdní tajemníci. Výkonnými složkami JNV pro
jednotlivé části města byly obvodní rady. Plenární zasedání 10.
srpna 1949 schválilo zřízení šesti jedenáctičlenných obvodních
rad, a to obvodní radu pro vnitřní město a Klíši, pro Střekov,
pro Krásné Březno, pro Předlice, pro Trmice a pro Bukov. I když
zřízení obvodních rad schvalovalo ministerstvo vnitra, KNV Ústí
dal souhlas k jejich uvedení v činnost ještě před ministerským
schválením. Rady začaly fungovat již od listopadu roku 1949 v
plném složení. V čele každé rady stál předseda a jeho náměstek.
Kromě toho při JNV pracovaly následující komise: katastrální,
bytová, trestní komise pro stíhání přestupků podle zákona č. 15/47
Sb., hospodářská, finanční, distribuční, myslivecká, komise pro
odvoz dříví, daňová, okresní živelní, okresní zemědělská, úvěrová,
ovocnářská, poradní komise pro kontrolu ovocného stromoví, komise
pro přeše-tření státního občanství.