Jaroslav Brodský

Jaroslav Brodský, učitel v Brné, pocházel ze Soběslavi. Narodil se 22. března 1920, absolvoval učitelskou akademii, v roce 1943 se oženil. Po únoru roku 1948 byl přeložen do školy ve Střekově. Zde působil pouze krátce, protože z rozhodnutí akčního výboru "jako nebezpečný rozvratník a štváč", mohl pracovat pouze ve stavebnictví a hornictví. Nastoupil jako úředník ve stavebním podniku. I zde, jako úředník, zřejmě ohrožoval socialismus, proto směl nadále pracovat jen manuálně. Závodní výbor ho přidělil do kuchyně, komunisté v podniku přislíbili, že si nad ním berou "patronát a pohlídají ho". 10. června 1948 byl zatčen, odvezen do věznice v Ústí n. L., potom do Litoměřic a od května 1951 čekal na Pankráci na svůj proces. 1. července 1951 byl Jaroslav Brodský odsouzen spolu s ostatními učiteli a školskými pracovníky, kteří připravovali reformu školského zákona. Dostal 15 let. Jeho kolegové, Jan Prokop, ředitel školy v Chabařovicích - 13 let, z dalších například Karel Budař, pracovník školského referátu v Duchcově - 10 let. Všem bylo dáváno za vinu, že tvořili protistátní skupinu CIA, Jaroslavu Brodskému přitížilo i to, že jako kuchař založil pobočku závodní kuchyně v blízkosti strategicky významných Stalinových závodů. Odseděl si 10 let v Plzni na Borech, v kárných táborech Vojna a Bytíz na Příbramsku spojených s otrockou prací v uranových dolech, ve Vykmanově u Jáchymova se stejným "pracovním zaměřením" a v Leopoldově. Po propuštění 11. května 1960, v rámci presidentské amnestie u příležitosti 15. výročí osvobození, nastoupil jako železář v Pozemních stavbách v Krásném Březně. Od roku 1965 mohl učit v učilišti Pozemních staveb. V roce 1968 začal realizovat svou myšlenku na založení nepolitického klubu K 231, který organizoval všechny vězněné podle komunistického zákona na ochranu republiky

č. 231 z roku 1948. Za Severočeský kraj zasedal v Národním shromáždění, měl se stát sekčním šéfem na ministerstvu spravedlnosti. Přišel ale srpen 1968. Jaroslav Brodský, poučený minulostí, emigroval. Svůj život dožil v Torontu. Vydal zde knihu Řešení gama, založil českou stanici Gama. V nepřítomnosti byl odsouzen v roce 1971 v Ústí nad Labem k osmi letům vězení. Zemřel 2. srpna 1981. Urnu s jeho popelem přivezl do Brné k paní Vlastě Brodské, bývalý spoluvězeň František Melichar.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola