Volby do Národního shromáždění 1946

Na 26. května 1946 byly vypsány v celé tehdejší republice první přímé volby do ústavodárného Národního shromáždění. Měly se stát důležitou prověrkou názorového rozpoložení obyvatelstva. Voliči přicházeli k urnám a odevzdávali své hlasy komunistické kandidátce č. 1, kandidátce lidové strany č. 2, sociálně demokratické kandidátce č. 3 a kandidátce národních socialistů č. 4. Komunisté přistoupili k volbám s rozsáhlou agitací a s heslem: "Republice více práce, to je naše agitace." Základním článkem jejich volební kampaně bylo vyhlášení "Budovatelského programu obnovy národního hospodářství rozvráceného okupací a válkou". I ostatní politické strany vystupovaly v předvolební kampani s konstruktivními předvolebními programy, kterými se mimo jiné snažily neutralizovat vliv komunistů. Volby skončily v celém Československu vítězstvím KSČ, která podle oficiálních výsledků získala v celostátním průměru 38 % hlasů. Daleko nejsilnější stranou byla převážně v průmyslových centrech, v pohraničí a kupodivu i v hlavním městě Praze. Výsledek voleb a chování dalších parlamentních stran byly předznamenáním událostí příštích.

V ústeckém volebním okrese se dostavilo k volbám celkem 42 532 voličů, kteří odevzdali z 55 % své hlasy KSČ. Ta zvítězila v 87 obcích z celkových 88 obcí Ústecka. Pouze v jediné obci, ve Strádově zvítězila Československá sociální demokracie. V obci Mnichov získali komunisté všech 100 % hlasů. Všech 58 zúčastněných voličů odevzdalo pro ně své hlasy. Následující přehled nám ukáže souhrnně oficiální výsledky voleb v celém okrese a v samotném městě Ústí nad Labem.

správní okres
město Ústí n.L.
odevzdané hlasy %odevzdané hlasy %
KSČ23338 55 %13423 52,5 %
Čsl. strana lidová2011 4,7 %1366 5,3 %
Čsl. strana sociálně demokratická 863520,3 %508619,9 %
Čsl. strana národně socialistická 821819,4 %554021,7 %
prázdné lístky215 0,5 %142 0,5 %

Vidíme, že pozice sociálních demokratů a národních socialistů byly poměrně vyrovnané, zvláště v celookresním měřítku. Pro stranu lidovou byly naproti tomu volby úplným fiaskem. Ve 21 obcích okresu, což je 18,4 %, nezískali dokonce ani jeden hlas. Jednalo se vesměs o velice malé obce, kde se sešlo pouze 15 až 50 voličů.

Na základě výsledků voleb, podle vládního nařízení č. 120 Sb. z 27. května 1946 a směrnice ministerstva vnitra z 6. června 1946 č. B-2541-6/6-46-II/2 došlo k ustanovení obnovených národních výborů. 48 mandátů Místního národního výboru v Ústí nad Labem bylo rozděleno takto: KSČ obdržela 26 mandátů, Čsl. strana lidová 2 mandáty, Čsl. strana sociálně demokratická 10 mandátů a Čsl. strana národně socialistická rovněž 10 mandátů.

3. července 1946 probíhala ustavující schůze Místního národního výboru v Ústí nad Labem, jejímž úkolem bylo ustanovit MNV a zvolit všechny jeho složky. Obnovený MNV měl celkem 48 členů, kteří na této schůzi složili slib člena výboru do rukou dosavadního předsedy Josefa Krkošky. Při vlastních volbách předsednictva a rady se komunisté i nadále opírali o podporu sociálních demokratů, a tak se jim podařilo ještě více upevnit své pozice. Proto byli nuceni národní socialisté využít možnost sdružení se s lidovci, uzavřít koalici a nárokovat pro sebe křeslo druhého náměstka. Tím, že si sdružení vyhradilo pro sebe místo druhého náměstka, přišlo o možnost volby ostatních funkcí v předsednictvu, t.j. předsedy a dalších dvou náměstků. Křesla v předsednictvu byla tedy předem rozdělena a samotná volba nepřinesla žádné změny. Důležité je připomenout si, že čtyři členové nového MNV se této schůze nezúčastnili. Konkrétně to byl jeden z KSČ, jeden lidovec a dva sociální demokraté. Tento údaj upřesní počty voličů na ustavující schůzi.

O volbě složek MNV rozhodovalo 25 komunistů, 1 lidovec, 8 sociálních demokratů a 10 národních socialistů. Předsedu MNV volili zástupci KSČ a ČSSD. Ze 33 odevzdaných hlasů, získal nový předseda Ladislav Dušek, kandidát KSČ, všech 33 hlasů. Funkci náměstka získal opět všemi 33 hlasy sociální demokrat Josef Krkoška. Druhého náměstka si zvolilo sdružení ČSL a ČSNS deseti hlasy. Stal se jím národní socialista Josef Vondra. Třetí náměstkyní a první ženou v předsednictvu vůbec, se stala 33 hlasy Cilka Richtrová, zástupkyně KSČ. Šestnáctičlenná rada se měla skládat z 9 zástupců KSČ, 3 sociálních demokratů a 4 členů sdružení národních socialistů a lidovců. Po odečtení zástupců stran, kteří již byli v předsednictvu, zbývalo tedy zvolit ještě 7 členů KSČ, 2 sociální demokraty a 3 členy sdružení. Vzhledem k tomu, že jednotlivé strany měly již předem připravené návrhy, stačilo provést zbylou volbu aklamací.

Složité bylo rozdílení jednotlivých komisí (referátů, pozdějších odborů MNV). I při volbě komisí národní socialisté a lidovci vystupovali jako jedna strana a nárokovali pro sebe následující referáty: městské podniky (jenž byl důležitý pro řízení městského hospodářství), osvětový referát, hřbitovy, osidlovací (opět velice významný referát, rozhodoval o přerozdělení zemědělské půdy), referát stavební a věcnou správu škol (disponoval mimo jiné i investicemi). Třicet tři hlasy, tedy celá opozice, řekla rozhodně ne jejich návrhu. Na druhé straně nároky KSČ na referáty: osobní, bezpečnostní, správu národního majetku a osidlovací, bytový, městské podniky, sociálně zdravotní referát, osvětový, stavební, živnostensko obchodní a hospodářský, byly podpořeny 33 hlasy proti 11. Poté si sociální demokraté nárokovali správu zahrad a dvorů, správu městských lázní, zemědělský referát a zásobovací referát. I jejich požadavky 33 hlasů schválilo a 11 odmítlo. Zbývalo obsadit ještě jateční referát, finanční referát, důležitý evakuační referát, správu škol a správu hřibitovů a krematorií. Sdruženým stranám nakonec už bylo dovoleno, aby se poradily a vyjádřily se, zda referáty přijímají. Josef Vondra, jako jejich mluvčí, rezignovaně přijal nabízená místa, ale neopomenul jeden odmítnout. Na finanční referát si netroufali a nabídli jej vítězné straně. A ta protože, řečeno slovy Cilky Richtrové, "nikdy neodmítala odpovědnost", jej přijala do své správy. Přestože byly referáty jednoznačně rozděleny podle volebních výsledků a pozic jednotlivých stran, nemusela vlastní volba národního výboru probíhat jako fraška.

Komunisté se usadili v čele vedení města Ústí nad Labem a zůstali zde až do roku 1990. Od roku 1948 nepotřebovali nebo se ani nesnažili zvát ke své podpoře jinou politickou stranu. Žádným dalším volbám ve městě se proto v následujících stránkách nebudeme věnovat takto obšírně, protože jejich aktéry byla jedna vládnoucí politická strana.

Zbývá ještě doplnit, že změny se týkaly i obsazování okresního národního výboru. Lidovci, národní socialisté a sociální demokraté vytvořili sdružení stran, které obsadilo pozici prvního místopředsedy kandidátem Aloisem Jůzou. Komunisté získali 20 mandátů, mezi kterými byl i post předsedy ONV, stala se jí opět Marie Vobecká, funkci druhého a třetího místopředsedy a řízení sedmi referátů. Sdružené strany obdržely pět referátů a jednotlivě po sedmi mandátech sociální demokraté a národní socialisté a dva mandáty lidovci.


 

 

Literatura

O problematice vývoje politických stran po roce 1945 a jejich působení ve správních orgánech města Ústí nad Labem vypovídají zápisy ze zasedání rady a pléna MNV z let 1945 - 1948 a zápisy ze zasedání rady a pléna ONV z období 1945 - 1948. Z úzce regionální literatury lze uvést práci Z. Radvanovského, Národní výbory ústecké průmyslové oblasti a jejich podíl na osidlování pohraničí v letech poválečného revolučního procesu, in: Acta litomericensia 1989, s. 3 - 29, článek J. Havla, Od květnové revoluce do konce roku 1945, Sever 20. října 1981, s. 5 a propagační brožury ostatních politických stran. Budování Podkrušnohoří - zpráva k IX. sjezdu československé sociální demokracie v Teplicích - Šanově, Most 1947. P. Salaj, Za 300 miliard hodnot vrací se do rukou českého národa, Praha 1946. Z obecné literatury lze uvést, L. Slezák, Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce, Brno 1978. E. Dvořáková, P. Lesjuk, Československá společnost a komunisté v letech 1948 - 1949, Praha 1967.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola