| |
Názvoslovné změny
Německé štíty a označení v němčině se odstraňovala a nahrazovala
českými názvy. Z toho důvodu předseda MNV jmenoval 30. června
1945 komisi pro české názvosloví, s ředitelem šéfredaktorem Ferdinandem
Kotkem a členy Jaroslavem Kernerem, Antonínem Patejdlem, Skurovcem,
Marcelem Vaverkou a Ibserem. Komise zahájila svou činnost v týdnu
po 30. červnu a v září 1945 předložila radě MNV soupis nových
názvů ulic Velkého Ústí. Téměř všechny ulice dostaly nová jména,
řada vznikla pouze doslovným přeložením původního německého názvu
(Dlouhá, Tovární, Velká hradební, Malá hradební, Labská, Drážní,
Hrnčířská, Hřbitovní ulice). Rada MNV a později plenární zasedání
přejmenování schválilo, vlastní realizací změn byl potom pověřen
stavební úřad MNV. Nové názvy ulic úředně platily od 28. září
1945.
Z podnětu kulturního referátu ONV byla 2. srpna 1946 ustanovena
zvláštní komise pro odgermanizování názvů s širší celookresní
působností. Ta se 3. září 1946 změnila na komisi pro očištění
českého jazyka, a za účasti odborníků pracovala na odgermanizování
názvů, jmen osob, míst a pod. Předsedou komise byl zvolen správce
městského muzea a městský archivář ing. dr. Alfred Piffl. Jako
zdroj pramenů pro práci komise posloužily staré pozemkové knihy.
Místní národní výbory v městských čtvrtích
V předměstských částech Ústí n. L., jak bylo uvedeno, vznikly
vlastní MNV. V okrajových čtvrtích se vyvinula již během války
příznivější situace - žilo zde totiž více Čechů, než ve vlastním
městě. Češi se navzájem znali a důvěřovali si. Nejagilnější byl
MNV v Trmicích a v Předlicích. Trmický měl již
8. května 1945 k dispozici 60 lidí, jež mohl použít k vytvoření
strážních oddílů a zajišťovat tak elektrárnu, důl a jiné podniky.
|