Hlavním úkolem úřadu práce byla péče o nezaměstnané, zprostředkování
práce, zajišťování nových pracovních míst a hned od počátku též
řízení tzv. pracovního nasazení. Význam a moc úřadů práce pak
výrazně vzrostly po vypuknutí války v podmínkách řízené válečné
ekonomiky a jejího zabezpečení pracovními silami. Úřad práce měl
svoje sídlo v objektu někdejší okresní nemocenské pokladny na
Masarykově ulici, dnes budova České policie.
Říšský důvěrník práce pro hospodářskou oblast Sudety
(Der Reichstreuhänder der Arbeit für das Wirtschaftsgebiet Sudetenland)
Tento úředník byl odpověden, jak se doslova pravilo, za péči o
sociální smír, o což se staral na území okresů Ústí nad Labem,
Děčín, Teplice-Šanov, Litoměřice, Duchcov, Most, Bílina, Chomutov.
Jeho úřad sídlil v Moskevské ulici.
Úřad pro živnostenský dozor
(Gewerbeaufsichtsamt)
Sídlil ve stejném domě jako úřad říšského důvěrníka práce. Tento
úřad vykonával kontrolu živnostenských provozů v oblasti bezpečnosti
práce, a to na území okresů Ústí nad Labem, Bílina, Most, Dubá,
Duchcov, Litoměřice, Chomutov, Teplice-Šanov a Děčín.
Branný ohlašovací úřad pro městský a venkovský okres
Ústí nad Labem
(Wehrmeldeamt für den Stadt - und Landkreis Aussig)
Agenda úřadu vyplývala ze zákona o branné povinnosti, tedy evidence
a povolávání branců a vojáků v záloze, provádění evidenčních změn
a další branné záležitosti. Úřad se nastěhoval do zabrané vily
Louisy Weinmannové v Horově ulici.
"STIKO"
Strohý výčet významnějších říšských úřadů státní správy v Ústí
nad Labem zakončím úřadem, který poněkud vybočuje ze soustavy
výše uvedených říšských úřadů, a který měl zcela autonomní postavení.
V jeho čele stál úředník, jehož německé označení znělo: Stillhalterkommissar
für Organisationen. Doslovný překlad do češtiny by vyzněl určitě
ještě kostrbatěji, než německý originál. Snad by se dalo přeložit
jako "komisař pro likvidaci činnosti spolků a organizací".
Tímto komisařem byl nařízením vrchního velitele pozemních sil
generálplukovníka von Brauchitsche jmenován říšský Němec Albert
Hoffmann, jehož úřad sídlil v Liberci. Stillhalterkommissar pak
měl svoje důvěrníky na úrovni vládních krajů (oblastní důvěrník
- Gebietsbeauftragter), okresů (Kreisbeuftragter) a míst (Ortsbeauftragter).
V nařízení se pravilo, že další činnost všech spolků a sdružení
se statutem právnické osoby, či bez tohoto statutu, všech svazů,
nadací a spolkům podobných subjektů závisí až na další na souhlasu
komisaře. Všechny organizace byly rovněž povinny přihlásit komisaři
svůj majetek. Takový souhlas byl dán jen nemnoha organizacím,
které nacistický režim jako žádoucí podporoval. V praxi to znamenalo
likvidaci prakticky všech českých spolků, ale i drtivé většiny
spolků a podobných subjektů německých, z nichž mnohé měly prastarou
tradici a mnohdy se významně "zasloužily" o rozmach
sudetoněmeckého hnutí, jako kupř. turnerské (tělovýchovné) svazy,
turistické spolky a mnohé další. Likvidaci neušly ani záložny,
úvěrová družstva, podpůrné a bratrské pokladny apod. Netřeba podotýkat,
že likvidace těchto subjektů měla výrazně zištný charakter a byla
zdrojem nemalého obohacení nacistického režimu. Nakonec došlo
i na různá kulturní sdružení, pěvecké, divadelní a jiné zájmové
spolky. Činnost komisaře se stala noční můrou sudetoněmeckých
předáků, kteří si na likvidovaných organizacích velice zakládali,
mnohdy jim byli i za mnohé vděčni a právě ony pro ně byly jedním
z projevů odlišností a specifik Sudet oproti "staré říši".
O důkladnosti komisaře, ale i o množství likvidovaných organizací
svědčí fakt, že jeho činnost, původně naplánovaná na půl roku,
se nakonec protáhla na dva roky.
Oblastní a okresní pověřenec v Ústí nad Labem sídlil v Brněnské
ulici.