Obsazení Ústí nad Labem československým vojskem
Ve středu 11. prosince 1918 po deváté hodině se dostavil velitel československých vojenských oddílů, které dorazily do města, k starostovi dr. Bornemannovi. Major Hulík v doprovodu dalších důstojníků starostovi a přítomným členům městské rady oznámil, že vojenská asistence byla vyžádána z Prahy prostřednictvím místodržitelství. Starosta města dr. Bornemann vzal toto hlášení na vědomí a prohlásil, že asistence byla nutná po událostech předchozího dne, kdy bezpečnostní orgány města nebyly schopny zvládnout situaci. Požadoval od československých důstojníků, aby obsazení města nemělo žádné politické důsledky. Zvláště kladl důraz, aby nebyly činěny zásahy vůči zásadám práva na sebeurčení tzv. Deutschböhmen. Major Hulík ujistil, že přichází výhradně jako vojenská asistence, přičemž by neměly být dotčeny politické otázky a národnostní pocity obyvatelstva.Přijetí československých důstojníků se zúčastnili členové městské rady dr. Karl Osthof, dr. Adolf Klepsch, redaktor Franz Kapusta a továrník Heinrich Schicht. S velitelem československých oddílů projednali další existenci bezpečnostních složek města. Činnost Volkswehru a dělnické milice byla omezena na strážní služby v továrnách, přičemž major požadoval jejich odzbrojení. V činnosti zůstávalo pouze četnictvo a městská policie, kterým měly být ponechány zbraně. Na 13. prosinec 1918 byl stanoven termín odevzdání zbraní, jakmile dojde k vystřídání pořádkové služby vojenskými oddíly. Důvěryhodné osoby si mohly ponechat lovecké a příruční zbraně.
11. prosince 1918 kolem druhé hodiny odpoledne byla na budově okresního hejtmanství vyvěšena československá vlajka, tehdy ještě čevenobílá. Shromážděné české obyvatelstvo spolu s vojáky zpívalo národní hymnu. Na půdě budovy nalezená černožlutá vlajka spolu s obrazy mocnáře a dvojhlavým orlem "nalezly pod podpatky českých obyvatel a vojáků neslavný konec". Radost ze svobody a věrnost samostatnému státu vyjádřila česká děvčata a vojáci zpěvem národních písní.
Československé jednotky byly umístěny na celém území města. Na Mírovém náměstí a na jiných důležitých místech hlídali vojáci s kulomety. Na rohu Bělské ulice a Mírového náměstí stálo dělo. Obyvatelům města byla zdůrazněna vážnost situace, v případě nepokojů a nejmenšího odporu bylo pohroženo stanným právem. Nebyla povolena shromáždění. Domovní dveře musely být po osmnácté hodině uzavřeny.
Jádro československých vojenských oddílů tvořily jednotky z okolních obsazených měst Bíliny, Teplic a Chudeřic. Vlastní řádné vojsko dorazilo do Ústí nad Labem kolem desáté hodiny večer 11. prosince 1918. Prapor 8. pluku střelců z Prahy pod velením majora Kmocha vytvořil posádku města. Pro okresy Ústí nad Labem, Chabařovice, Teplice a Duchcov sídlilo v Ústí nad Labem oblastní velitelství. Kanceláře mělo v hotelu "Zlatá loď". Velitelem byl jmenován plukovník Eckerss.
Přes přítomnost vojenských oddílů bylo možno slyšet ve městě a jeho okolí výstřely namířené proti strážím u skladů. Nepokoje se neustále opakovaly. Dokonce ještě na Štědrý den byl u Teplického nádraží těžce zraněn zásahem do stehna člen vojenské hlídky. Proto byly vojenským velitelstvím zakázány taneční zábavy, hostince a kavárny musely zavírat ve 21 hodin.
18. prosince 1918 se v sále městské knihovny konalo zasedání ústeckého obecního zastupitelstva. Byla projednána nově vzniklá situace a z ní vyplývající důsledky. Konečně se i v Ústí nad Labem bralo na vědomí, že tento kraj patří rovněž do Československé republiky. Přítomen byl též zástupce československé vlády redaktor Aster z Teplic, který byl požádán, aby dělal prostředníka mezi zástupci městské německé správy a ústeckými občany české národnosti, kteří se dožadovali zastoupení v městské samosprávě. Městské zastupitelstvo se pak dohodlo Čechům v městském zastupitelstvu uvolnit dvanáct mandátů (ze šedesáti). 30. prosince 1918 proběhla kooptace 12 zástupců české menšiny do městského zastupitelstva. Pět z těchto dvanácti vyslali Češi z Krásného Března. Závěrem tohoto jednání byli tři z českých členů zastupitelstva tajným hlasováním zvoleni do městské rady. Byli to Josef Horčic, Václav Fořt a František Novotný. Josef Horčic v odpovědi na poněkud ironické přivítání českých zástupců v městském zastupitelstvu ze strany starosty města dr. Friedricha Wilhelma Bornemanna prohlásil: "28. říjen přinesl naší vlasti zásadní podstatné změny. Naše země, která dosud trpěla pod krutým a neschopným vedením Rakouska, se zbavila tíživých pout. Nabízí se možnost života ve svobodném demokratickém státě. Jsme přesvědčeni, že i toto území je neoddělitelnou součástí Československé republiky a litujeme, že následkem pobloudilé politiky v pohraničním území naší milované vlasti muselo dojít k mimořádným opatřením. Doufáme však, že neshody budou v krátké době k oboustranné spokojenosti odstraněny, a že obě národnosti budou vedle sebe žít v mírové a štěstí přinášející práci, ve svobodné a demokratické republice. Jak pánové právě od pana starosty slyšeli, bylo i příslušníkům našeho národa v Ústí nad Labem přiznáno právo, které nám bylo dlouho odpíráno, totiž právo zastoupení v obecním zastupitelstvu a v městské radě. Toto právo nám přísluší již dlouho a my nepovažujeme naše povolání do těchto korporací za udělení výsady a neuznáváme, že počet dvanácti členů, kteří dnes vstupují do obecního zastupitelstva, odpovídá skutečnému poměru počtu českého obyvatelstva v Ústí nad Labem. Při jednání v městské radě bylo tvrzeno, že v Ústí nad Labem žije 6 000 Čechů, my však víme, jsme zde zastoupeni v daleko větším počtu. I když by byl uvedený počet správný, je třeba upřímně litovat, že tak veliká část obyvatelstva vůbec neměla možnost získat nutné školní vzdělání v mateřské řeči, a že Čechům bylo znemožněno u obecních a státních úřadů hájit své dobré právo ve své mateřštině. Naši první a nejsvětější povinností bude získat v Ústí nad Labem školy v takovém počtu a druhu, jaký odpovídá potřebám českého lidu. Dále žádáme, aby příslušníci našeho národa i u obecních úřadů byli slyšeni v mateřské řeči, což je při trošce dobré vůle snadno proveditelné. Konečně žádáme úplnou svobodu pro český národní život na veřejnosti, jakož i zrovnoprávnění při všech příležitostech, při nichž je potřeba rozhodovat a při nichž účinkuje právo obce. Vstupujeme do této korporace s loajálními úmysly, nechceme podporovat žádnou dvojakost nýbrž chceme jednomyslně s vámi, německými občany, pracovat pro blaho naší Československé republiky a našeho milého domovského města Ústí nad Labem. Nazdar!"
