Před první světovou válkou působila na území města jediná česká
soukromá škola v Krásném Březně. V roce 1919 byla v Ústí otevřena
první česká obecná škola v nejstarší školní budově v Solní ulici,
otevření české měšťanky následovalo o rok později. V roce 1919
byla rovněž založena česká obecná a měšťanská škola v Krásném
Březně. Během první republiky byly české menšinové školy v Předlicích,
Střekově a Trmicích. O provoz českých škol dbal Inspektorát českých
menšinových škol založený v roce 1927. Existence českého menšinového
školství v Ústí nad Labem vyvolávala značnou nelibost německých
nacionalistů, kteří 6. září 1925 demonstrovali na Mírovém náměstí
proti finančním podporám českých menšinových škol.
Stará školní budova v Solní ulici potřebám české školy nestačila
a proto stát podpořil v roce 1928 výstavbu moderní české školy
na Klíši v dnešní Palachově ulici podle projektu významného architekta
Josefa Gočára. 28. září 1930 byla budova školy předána do užívání.
Škola měla 19 tříd a ve školním roce 1932/33 ji navštěvovalo 631
žáků.
16. června téhož roku byla otevřena nová budova české školy v
Krásném Březně.
České střední školy
První českou střední školou v Ústí nad Labem se stalo české reálné
gymnasium otevřené v roce 1920. Nejprve živořilo v severním křídle
německého gymnasia. V roce 1922 bylo rozděleno do dvou budov,
o rok později dokonce do tří. Učitelé a studenti pobíhali mezi
německým gymnasiem, průmyslovkou a reálkou. Místnosti přidělené
pro potřeby českého gymnasia byly většinou ve špatných suterénních
prostorách. Obrat nastal až v roce 1924, kdy začalo město s výstavbou
nové budovy, kterou navrhl klasik české moderní architektury prof.
Josef Gočár.
5. září 1926 bylo české gymnasium, postaveno nákladem 4,5 milionu
korun v ulici České mládeže, slavnostně otevřeno. Budova gymnasia
v ulici České mládeže slouží dnes Universitě Jana Evangelisty
Purkyně v Ústí nad Labem. Ředitelem gymnasia se stal dr. Jaroslav
Kubista.
Jaroslav Kubista
Jaroslav Kubista se narodil 27. dubna l886 v Podlesí u Příbrami
v rodině strojníka na dole Anna v Březových Horách. Byl ze šesti
dětí. V letech 1897 až 1905 vystudoval akademické gymnasium v
Příbrami, kde patřil k nejlepším studentům. Na Hlávkovo stipendium
vystudoval v letech 1905 až 1910 Filosofickou fakultu University
Karlovy.
Jako profesor nastoupil své první místo na reálném gymnasiu v
Praze v Křemencové ulici. V programu téhož gymnasia z roku 1912
byl uveřejněn Kubistův překlad Plotinova pojednání "O krásném",
k němuž napsal i odbornou studii. Od roku 1913 zastával místo
profesora klasických jazyků v Brandýse nad Labem. Ve své vědecké
práci pokračoval studií "Theorie o původu řecké tragédie".
V roce 1919 odešel do Ústí nad Labem, kde začal v nouzových podmínkách
budovat první české gymnázium. Na podzim 1923 byl jmenován jeho
ředitelem.
PhDr. Jaroslav Kubista se aktivně věnoval politickému životu.
V roce 1922 odešel z řad Národní demokracie do Československé
strany národně socialistické a stal se jejím významným představitelem.
V roce 1923 byl v obecních volbách zvolen do městského zastupitelstva
za české státoprávné strany, členem městské rady byl až do roku
1938. Podporoval demokratické představitele města v čele se starostou
- německým sociálním demokratem Leopoldem Pölzlem. Podporoval
rozvoj českého školství v národnostně smíšeném pohraničí, byl
aktivistou Národní jednoty severočeské, které později předal svůj
časopis Hraničář, sám vydával v Ústí n. L. ještě týdeník Průkopník.
Byl předsedou České okresní komise péče o mládež, představitelem
Sdružení přátel skautingu a Masarykovy ligy proti tuberkulóze.
Od počátku své činnosti v Ústí nad Labem se aktivně účastnil i
života ústeckého Sokola. Zvláště významný byl jeho přínos pro
přípravu a realizaci župního sletu v Ústí n. L. v roce 1934. Dlouhá
léta byl župním vzdělavatelem sokolské župy Kušnohorské - Kukaňovy.
V říjnu 1926 byl zvolen do zemského správního výboru, kde po řadu
let spravoval referát zemských financí. Byl členem Zemské školní
rady a Kuratoria Národního musea v Praze. V Ústí nad Labem bydlel
až do podzimu 1938, kdy se svou rodinou odchází do Prahy. Zmar
svého životního díla nesl velmi těžce až do své smrti
9. prosince 1944.
Živnostenské pokračovací školy
V roce 1920 byly založeny české živnostenské pokračovací školy
v Ústí nad Labem v Solní ulici, kde bylo možno získat kvalifikaci
v oborech zpracování kovů a šití oděvů, a v Krásném Březně. Další
živnostenská pokračovací škola působila za první republiky v Trmicích.