Školství

České základní školy

Před první světovou válkou působila na území města jediná česká soukromá škola v Krásném Březně. V roce 1919 byla v Ústí otevřena první česká obecná škola v nejstarší školní budově v Solní ulici, otevření české měšťanky následovalo o rok později. V roce 1919 byla rovněž založena česká obecná a měšťanská škola v Krásném Březně. Během první republiky byly české menšinové školy v Předlicích, Střekově a Trmicích. O provoz českých škol dbal Inspektorát českých menšinových škol založený v roce 1927. Existence českého menšinového školství v Ústí nad Labem vyvolávala značnou nelibost německých nacionalistů, kteří 6. září 1925 demonstrovali na Mírovém náměstí proti finančním podporám českých menšinových škol.

Stará školní budova v Solní ulici potřebám české školy nestačila a proto stát podpořil v roce 1928 výstavbu moderní české školy na Klíši v dnešní Palachově ulici podle projektu významného architekta Josefa Gočára. 28. září 1930 byla budova školy předána do užívání. Škola měla 19 tříd a ve školním roce 1932/33 ji navštěvovalo 631 žáků.

16. června téhož roku byla otevřena nová budova české školy v Krásném Březně.

České střední školy

První českou střední školou v Ústí nad Labem se stalo české reálné gymnasium otevřené v roce 1920. Nejprve živořilo v severním křídle německého gymnasia. V roce 1922 bylo rozděleno do dvou budov, o rok později dokonce do tří. Učitelé a studenti pobíhali mezi německým gymnasiem, průmyslovkou a reálkou. Místnosti přidělené pro potřeby českého gymnasia byly většinou ve špatných suterénních prostorách. Obrat nastal až v roce 1924, kdy začalo město s výstavbou nové budovy, kterou navrhl klasik české moderní architektury prof. Josef Gočár.


 

 

5. září 1926 bylo české gymnasium, postaveno nákladem 4,5 milionu korun v ulici České mládeže, slavnostně otevřeno. Budova gymnasia v ulici České mládeže slouží dnes Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ředitelem gymnasia se stal dr. Jaroslav Kubista.

Jaroslav Kubista

Jaroslav Kubista se narodil 27. dubna l886 v Podlesí u Příbrami v rodině strojníka na dole Anna v Březových Horách. Byl ze šesti dětí. V letech 1897 až 1905 vystudoval akademické gymnasium v Příbrami, kde patřil k nejlepším studentům. Na Hlávkovo stipendium vystudoval v letech 1905 až 1910 Filosofickou fakultu University Karlovy.

Jako profesor nastoupil své první místo na reálném gymnasiu v Praze v Křemencové ulici. V programu téhož gymnasia z roku 1912 byl uveřejněn Kubistův překlad Plotinova pojednání "O krásném", k němuž napsal i odbornou studii. Od roku 1913 zastával místo profesora klasických jazyků v Brandýse nad Labem. Ve své vědecké práci pokračoval studií "Theorie o původu řecké tragédie".

V roce 1919 odešel do Ústí nad Labem, kde začal v nouzových podmínkách budovat první české gymnázium. Na podzim 1923 byl jmenován jeho ředitelem.

PhDr. Jaroslav Kubista se aktivně věnoval politickému životu. V roce 1922 odešel z řad Národní demokracie do Československé strany národně socialistické a stal se jejím významným představitelem. V roce 1923 byl v obecních volbách zvolen do městského zastupitelstva za české státoprávné strany, členem městské rady byl až do roku 1938. Podporoval demokratické představitele města v čele se starostou - německým sociálním demokratem Leopoldem Pölzlem. Podporoval rozvoj českého školství v národnostně smíšeném pohraničí, byl aktivistou Národní jednoty severočeské, které později předal svůj časopis Hraničář, sám vydával v Ústí n. L. ještě týdeník Průkopník.

Byl předsedou České okresní komise péče o mládež, představitelem Sdružení přátel skautingu a Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Od počátku své činnosti v Ústí nad Labem se aktivně účastnil i života ústeckého Sokola. Zvláště významný byl jeho přínos pro přípravu a realizaci župního sletu v Ústí n. L. v roce 1934. Dlouhá léta byl župním vzdělavatelem sokolské župy Kušnohorské - Kukaňovy. V říjnu 1926 byl zvolen do zemského správního výboru, kde po řadu let spravoval referát zemských financí. Byl členem Zemské školní rady a Kuratoria Národního musea v Praze. V Ústí nad Labem bydlel až do podzimu 1938, kdy se svou rodinou odchází do Prahy. Zmar svého životního díla nesl velmi těžce až do své smrti 9. prosince 1944.

Živnostenské pokračovací školy

V roce 1920 byly založeny české živnostenské pokračovací školy v Ústí nad Labem v Solní ulici, kde bylo možno získat kvalifikaci v oborech zpracování kovů a šití oděvů, a v Krásném Březně. Další živnostenská pokračovací škola působila za první republiky v Trmicích.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola