Vznik Československé republiky zpočátku nijak podstatně neovlivnil
strukturu ústecké městské policie. V roce 1920 byl přednostou
policejního komisariátu nadále policejní vrchní komisař Friedrich
Kowanda. Pod městskou policii již nespadala ohlašovna obyvatel,
nově přibylo kriminální oddělení řízené vrchním strážmistrem Franzem
Kunzem. Kriminální službu dále vykonávali 3 strážmistři, 1 vrchní
strážník, 2 strážníci a 1 stenotypista a písař na stroji. Došlo
k rozšíření bezpečnostní stráže na 1 vrchního inspektora, 8 vrchních
strážmistrů, 17 strážmistrů a 47 vrchních strážníků a strážníků.
Zrušení městské policie a vznik stráže bezpečnosti
Důležitým mezníkem v historii ústecké městské policie je 30. prosinec
1924. Toho dne na základě zákona č.230/1922 Sb. a vládního nařízení
č.295/1922 Sb. byla městská policie v Ústí nad Labem zrušena a
bylo zřízeno Policejní komisařství Ústí nad Labem jako orgán státní
správy. Část personálu ústecké městské policie přešla do státních
služeb.
Nově vznikl policejní rajon Ústí nad Labem o celkové výměře 2
790 hektarů zahrnující město Ústí, Krásné Březno a Klíše s 43
802 obyvateli (stav k roku 1934), Předlice (5 406 obyv.), Bukov
(3 611 obyv.) a Střekov (9 914 obyv.). V roce 1926 byl vedoucím
policejního komisariátu vrchní policejní komisař dr. Eduard Pokorný,
velitelem uniformované bezpečnostní stráže revírní inspektor Václav
Lízálek.
Uniformovanou bezpečnostní stráž tvořilo celkem 100 gážistů. V
roce 1934 byl vedoucím ústeckého policejního komisařství policejní
rada dr. Oldřich Kalis. Politické oddělení, tiskovou cenzuru,
spolkové a dopravní záležitosti měl na starosti vrchní policejní
komisař dr. Karel Horna, kriminální oddělení policejní komisař
dr. J. Pěnkava, hospodařské oddělení, cestovní a zbrojní pasy,
občanské průkazy a licence řídil kancelářský správce Otakar Nechanický.
Na komisařství bylo dále zaměstnáno 5 kancelářských sil a 12 policejních
agentů. Velitelem uniformované stráže bezpečnosti byl inspektor
II. třídy Karel Kohout. Stráž bezpečnosti tvořilo 106 uniformovaných
strážníků. Sbor měl strážnice na Bukově, Klíši, v Předlicích a
2 strážnice ve Střekově, mimoto expozitury na hlavním, západním
a střekovském nádraží.
V roce 1927 byl vydán tiskem Provisorní služební řád pro sbory
stráže bezpečnosti v Ústí nad Labem. Velmi podrobně zachycuje
služební poměry a velitelské pravomoci. Pamatuje na všechny možné
situace, které mohou vzniknout při službě a mimo službu strážníků:
§28 Nepřístojnosti ve službě
Členům sborů stráže bezpečnosti zakazuje se kouřiti při úředních
výkonech, neb při vstupu do služebních místností a soukromých
bytů, baviti se ve službě s obecenstvem, voditi sebou psy, vyjímajíc
psy služební, pokud jejich užívání bylo ve službě povoleno, kritisovati
úřední nařízení, navštěvovati za účelem popíjení a zábavy ve službě
veřejné místnosti, hráti v karty, svévolně neb úmyslně prodlužovati
nemoc s úmyslem vyhnouti se službě nebo poškoditi stát a vůbec
každé jednání, které by mohlo uvésti stráž ve veřejný posměch
a nevážnost....
§29 Nepřístojnosti mimo službu
...Dále je zakázáno vyhledávati místnosti pochybné nebo špatné
pověsti požívající, opíjeti se, hráti hazardní hry a dělati lehkovážné
dluhy. Dojde-li ve veřejných místnostech k neshodám nebo k rvačkám
mezi hosty, jest člen sboru stráže bezpečnosti mimo službu, ať
ve stejnokroji neb občanském oděvu tam jsoucí, povinen přiměřeným
způsobem působiti na uklidnění, případně zavolati na pomoc stráž
ve službě jsoucí.
Vidí-li člen sboru stráže bezpečnosti na veřejných místech
jiného člena takového sboru ve stavu opilém neb ve stavu vážnost
sboru ohrožujícím, jest jeho povinností, aby jej rychle vhodným
způsobem zrakům obecenstva odstranil a o případu učinil služební
oznámení. ...
Literatura
V. Kaiser a P. Bakule, Tradice a současnost městské policie,
Ústí nad Labem 1994