Jestliže dáme do souvislosti údaje o počtu obyvatelstva a domů,
které se dochovaly z doby předbělohorské, s údaji, které přináší
berní rula, dojdeme k významnému zjištění, kterým je úpadek města
začínající už na předělu 16. a 17. století a dovršený třicetiletou
válkou. Musíme si však uvědomit, že se pohybujeme v předstatistickém
období a že se proto musíme spokojit s pouhými odhady. Středověk
neznal a nepotřeboval ještě pravidelné a přesné sčítání lidu a
ani nedoceňoval společenskou funkci přesného čísla, statistického
údaje. Je proto třeba snažit se dospět k odhadům co možná kvalitním.
Lze to dosáhnout tím, že použijeme co nejvíce dochovaných pramenů.
Počet domů ve středověkém městě je jedním z důležitých ukazatelů
velikosti města, i když jej nelze považovat za ukazatel základní.
Dům je totiž veličinou místně i dobově proměnnou a průměrný počet
lidí, kteří v něm žijí, kolísá. Na druhé straně však umožňuje
postihnout důležité proměny vnitřního města i předměstí. V předměstí
je totiž nutné vidět pohyblivou složku městského vývoje. Je si
však třeba uvědomit, že na základní změny ve vývoji lokality můžeme
usuzovat jen tehdy, dosáhnou-li tyto změny řádu stovek.
Abychom zjistili, jakou pozici zaujímalo Ústí n. L. ve sledované
době, musíme srovnat naše město s řadou měst dalších. Ukazuje
to následující tabulka.
město | počet domů včetně předměstí |
Praha | 3 300 |
Kutná Hora | 950 |
Hradec Králové | 780 |
České Budějovice | 430 |
Plzeň | 416 |
Ústí nad Labem | 365 |
Olomouc | 1 200 |
Brno | 800 |
Jihlava | 750 |
Znojmo | 450 |
Vidíme, že Ústí n. L. je mezi uvedenými městy na posledním místě.
Podobný obraz získáme i srovnáním velikosti měst na severozápadě
Čech.
město | počet domů včetně předměstí |
Žatec | 700 |
Most | 440 |
Litoměřice | 440 |
Louny | 357 |
Děčín | 340 |
Ústí nad Labem | 365 |
Kadaň | 357 |
I na severozápadě Čech patřilo zřejmě Ústí n. L. mezi města nejmenší.
Protože však pro studované období neexistují žádné přímé statistické
údaje, nemůžeme počítat s přesným počtem obyvatel ve městě. Musíme
se spokojit s odhadem, který lze získat stanovením tzv. redukčního
koeficientu, to jest čísla, jež udává přibližný počet osob připadající
buď na dům, nebo na domácnost poplatníka. Nakonec byl přijat bez
závažnějších námitek Mendelův koeficient 4,7. Nejnovější studie
o populačním vývoji českých měst v předstatistickém období používají
koeficientu 5 a někteří autoři dokonce 6 nebo 7,5.
Zjištěné výsledky podle berní ruly umožní též v porovnání se situací
před Bílou horou udělat si představu, v jakém rozsahu bylo město
postiženo třicetiletou válkou a jejími důsledky. Berní rula pracuje
s jednotkou jeden osedlý. Tu můžeme ztotožnit s termínem poplatnická
domácnost. A jedna domácnost představuje zhruba 5 obyvatel, když
použijeme koeficientu 5.
Výzkum začneme zjišťováním situace v Ústí n. L. v předbělohorském
období. V roce 1598 existovalo ve vnitřním městě 266 domů a na
předměstí 99, což celkem představuje 365 domů, tj. 1 840 obyvatel.
Pro rok 1610 můžeme uvést přibližný počet obyvatel získaný na
základě studia ústeckých matrik. Uvádí se 1 900 obyvatel. Vidíme,
že výsledky obou postupů jsou přibližně stejné. Když tyto výsledky
srovnáme s čísly pro období poloviny 17. století, tak zjistíme,
že tehdy při 186 domech to dává předpoklad 930 obyvatel. Je to
tedy téměř polovina počtu domů a obyvatel z roku 1598. Při srovnání
odhadu počtu obyvatel v roce 1598 a 1654 je zřejmé, že město ztratilo
během třicetileté války polovinu obyvatelstva.
Při zjišťování stavu města je též třeba uvést v patrnost jeho
rozlohu. I v tomto případě nelze uvést zcela přesné údaje. Jde
především o zjištění rozlohy města a o stanovení kategorie této
velikosti. Areál města umožňuje ve vztahu k průměrnému počtu městských
domů odhadnout nejen územní rozsah sledovaného města, ale též
provést přibližný odhad lidnatosti na základě srovnání předpokládaného
počtu obyvatel a počtu domů s plošnou velikostí města uvnitř hradeb.
Srovnáme-li některá města, vyplývá z toho, že Ústí n. L. patřilo
svou rozlohou na jejich samý konec.
město | rozloha vnitřního města v ha |
Praha-Staré město | 80 |
Kutná Hora | 71 |
Plzeň | 20 |
Litoměřice | 12,5 |
Most | 18 |
Ústí nad Labem | 13,1 |
Hradec Králové | 21 |
Jihlava | 29 |
Opava | 30 |
Brno | 36 |
Olomouc | 46,5 |
Rozloha Ústí n. L. byla získána rozborem plánu města z roku 1725
a milimetrové sítě. V přímé souvislosti s rozlohou města figuruje
i možnost vypočítat odhad hustoty obyvatelstva žijícího uvnitř
hradeb. I to přispěje ke zkonkretizování podmínek života tehdejšího
obyvatelstva.
Srovnáme-li tedy situaci v Ústí n. L. v době předbělohorské se
situací v polovině 17. století, získáme tyto údaje:
rok 1598 | | rok 1654 | |
počet obyvatel | 1310 | počet obyvatel | 795 |
počet domů | 262 | počet domácností | 159 |
velikost města v ha | 13,1 | velikost města v ha | 13,1 |
počet domů na 1 ha | 20 | hustota obyv. na 1 ha | 12 |
hustota obyv. na 1 ha | 100 | počet domácností na 1 ha | 60 |
Dnešní demografická literatura dospěla k závěru, že hustota městského
obyvatelstva v předbělohorské době se pohybovala mezi 50-150 obyvateli
na 1 ha. Můžeme tedy konstatovat, že se hustota obyvatelstva v
Ústí n. L. nevymyká z relace průměru. Faktem je, že došlo k posunu
od horní hranice (100 obyv.) v roce 1598 k dolní hranici (60 obyv.)
v roce 1654. Velikost zastavěné plochy, jak dokládají čísla uvedená
v tabulce, se snížila následkem válečných událostí a jejich důsledků
z 20/ha na 12/ha. Situace na předměstí, které bylo, jak ukazují
zjištěné výsledky, válkou postiženo mnohem citelněji, nelze v
tomto ohledu sledovat. Čísla, týkající se situace ve vnitřním
městě, jsou dostatečným důkazem ničivých účinků války. Od poloviny
17. století počet obyvatelstva města stále klesal a jeho určité
zvýšení můžeme předpokládat teprve v prvních desetiletích 18.
století, kdy se počet obyvatelstva dostává zhruba na úroveň poloviny
17. století. Můžeme tedy konstatovat, že ve sledovaném období
se setkáváme s výraznou stagnací Ústí n. L.