Velikost města

Jestliže dáme do souvislosti údaje o počtu obyvatelstva a domů, které se dochovaly z doby předbělohorské, s údaji, které přináší berní rula, dojdeme k významnému zjištění, kterým je úpadek města začínající už na předělu 16. a 17. století a dovršený třicetiletou válkou. Musíme si však uvědomit, že se pohybujeme v předstatistickém období a že se proto musíme spokojit s pouhými odhady. Středověk neznal a nepotřeboval ještě pravidelné a přesné sčítání lidu a ani nedoceňoval společenskou funkci přesného čísla, statistického údaje. Je proto třeba snažit se dospět k odhadům co možná kvalitním. Lze to dosáhnout tím, že použijeme co nejvíce dochovaných pramenů. Počet domů ve středověkém městě je jedním z důležitých ukazatelů velikosti města, i když jej nelze považovat za ukazatel základní. Dům je totiž veličinou místně i dobově proměnnou a průměrný počet lidí, kteří v něm žijí, kolísá. Na druhé straně však umožňuje postihnout důležité proměny vnitřního města i předměstí. V předměstí je totiž nutné vidět pohyblivou složku městského vývoje. Je si však třeba uvědomit, že na základní změny ve vývoji lokality můžeme usuzovat jen tehdy, dosáhnou-li tyto změny řádu stovek.

Abychom zjistili, jakou pozici zaujímalo Ústí n. L. ve sledované době, musíme srovnat naše město s řadou měst dalších. Ukazuje to následující tabulka.

město počet domů včetně předměstí
Praha3 300
Kutná Hora 950
Hradec Králové780
České Budějovice430
Plzeň416
Ústí nad Labem365
Olomouc1 200
Brno 800
Jihlava 750
Znojmo 450

Vidíme, že Ústí n. L. je mezi uvedenými městy na posledním místě. Podobný obraz získáme i srovnáním velikosti měst na severozápadě Čech.

město počet domů včetně předměstí
Žatec 700
Most 440
Litoměřice 440
Louny 357
Děčín 340
Ústí nad Labem 365
Kadaň 357

I na severozápadě Čech patřilo zřejmě Ústí n. L. mezi města nejmenší. Protože však pro studované období neexistují žádné přímé statistické údaje, nemůžeme počítat s přesným počtem obyvatel ve městě. Musíme se spokojit s odhadem, který lze získat stanovením tzv. redukčního koeficientu, to jest čísla, jež udává přibližný počet osob připadající buď na dům, nebo na domácnost poplatníka. Nakonec byl přijat bez závažnějších námitek Mendelův koeficient 4,7. Nejnovější studie o populačním vývoji českých měst v předstatistickém období používají koeficientu 5 a někteří autoři dokonce 6 nebo 7,5.

Zjištěné výsledky podle berní ruly umožní též v porovnání se situací před Bílou horou udělat si představu, v jakém rozsahu bylo město postiženo třicetiletou válkou a jejími důsledky. Berní rula pracuje s jednotkou jeden osedlý. Tu můžeme ztotožnit s termínem poplatnická domácnost. A jedna domácnost představuje zhruba 5 obyvatel, když použijeme koeficientu 5.

Výzkum začneme zjišťováním situace v Ústí n. L. v předbělohorském období. V roce 1598 existovalo ve vnitřním městě 266 domů a na předměstí 99, což celkem představuje 365 domů, tj. 1 840 obyvatel. Pro rok 1610 můžeme uvést přibližný počet obyvatel získaný na základě studia ústeckých matrik. Uvádí se 1 900 obyvatel. Vidíme, že výsledky obou postupů jsou přibližně stejné. Když tyto výsledky srovnáme s čísly pro období poloviny 17. století, tak zjistíme, že tehdy při 186 domech to dává předpoklad 930 obyvatel. Je to tedy téměř polovina počtu domů a obyvatel z roku 1598. Při srovnání odhadu počtu obyvatel v roce 1598 a 1654 je zřejmé, že město ztratilo během třicetileté války polovinu obyvatelstva.

Při zjišťování stavu města je též třeba uvést v patrnost jeho rozlohu. I v tomto případě nelze uvést zcela přesné údaje. Jde především o zjištění rozlohy města a o stanovení kategorie této velikosti. Areál města umožňuje ve vztahu k průměrnému počtu městských domů odhadnout nejen územní rozsah sledovaného města, ale též provést přibližný odhad lidnatosti na základě srovnání předpokládaného počtu obyvatel a počtu domů s plošnou velikostí města uvnitř hradeb. Srovnáme-li některá města, vyplývá z toho, že Ústí n. L. patřilo svou rozlohou na jejich samý konec.

město rozloha vnitřního města v ha
Praha-Staré město 80
Kutná Hora 71
Plzeň 20
Litoměřice 12,5
Most 18
Ústí nad Labem 13,1
Hradec Králové 21
Jihlava 29
Opava 30
Brno 36
Olomouc 46,5

Rozloha Ústí n. L. byla získána rozborem plánu města z roku 1725 a milimetrové sítě. V přímé souvislosti s rozlohou města figuruje i možnost vypočítat odhad hustoty obyvatelstva žijícího uvnitř hradeb. I to přispěje ke zkonkretizování podmínek života tehdejšího obyvatelstva.

Srovnáme-li tedy situaci v Ústí n. L. v době předbělohorské se situací v polovině 17. století, získáme tyto údaje:

rok 1598 rok 1654
počet obyvatel 1310 počet obyvatel 795
počet domů 262 počet domácností 159
velikost města v ha 13,1 velikost města v ha 13,1
počet domů na 1 ha 20 hustota obyv. na 1 ha 12
hustota obyv. na 1 ha 100 počet domácností na 1 ha 60

Dnešní demografická literatura dospěla k závěru, že hustota městského obyvatelstva v předbělohorské době se pohybovala mezi 50-150 obyvateli na 1 ha. Můžeme tedy konstatovat, že se hustota obyvatelstva v Ústí n. L. nevymyká z relace průměru. Faktem je, že došlo k posunu od horní hranice (100 obyv.) v roce 1598 k dolní hranici (60 obyv.) v roce 1654. Velikost zastavěné plochy, jak dokládají čísla uvedená v tabulce, se snížila následkem válečných událostí a jejich důsledků z 20/ha na 12/ha. Situace na předměstí, které bylo, jak ukazují zjištěné výsledky, válkou postiženo mnohem citelněji, nelze v tomto ohledu sledovat. Čísla, týkající se situace ve vnitřním městě, jsou dostatečným důkazem ničivých účinků války. Od poloviny 17. století počet obyvatelstva města stále klesal a jeho určité zvýšení můžeme předpokládat teprve v prvních desetiletích 18. století, kdy se počet obyvatelstva dostává zhruba na úroveň poloviny 17. století. Můžeme tedy konstatovat, že ve sledovaném období se setkáváme s výraznou stagnací Ústí n. L.


 

 


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola