Hospodářství

Průmysl

Vývoj města je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města, se stal chemický průmysl. Vznik první výrobny je datován rokem 1808. Rok založení Spolchemie (původně "Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu") v r. 1856 znamenal přelom v rozvoji chemie v Rakousku-Uhersku.
Nejvýznamnějším podnikem potravinářského průmyslu se stala Setuza. Johann Schicht sem v roce 1882 přenesl výrobnu mýdla a položil základ kombinátu na zpracování tuků. Svého času patřil podnik k největším svého druhu na světě.

Starou tradici má energetika. Na Skřivánku se dobývalo hnědé uhlí již od r. 1760. Roku 1840 bylo "přímo v Ústí" v provozu 6 šachet. Městská elektrárna zahájila provoz roku 1899 (zrušena 1969).
Po r. 1945 došlo postupně k otevírání lomů v severozápadním a v r. 1976 v západním zázemí města. V důsledku rozvoje těžby bylo likvidováno mnoho obcí a osad (např. Tuchomyšl, Vyklice a Hrbovice).
Současný výrobní program ústeckých podniků je velmi bohatý a některé výrobky jsou specifické právě pro zdejší průmysl. Náleží mezi ně např. organické a anorganické chemikálie, barviva, syntetické pryskyřice ze Spolchemie. Největším výrobcem tuků v ČR je "Setuza" na Střekově. Staletou tradici má výroba piva v Krásném Březně.

Velkou zásluhu na rozvoji průmyslu a tvorbě nových pracovních míst mají zahraniční investoři, kteří využili výhodných podmínek a postavili v Ústí nad Labem své výrobní podniky. Mezi největší patří Black&Decker, Metal (Kolbenschmidt Pierburg) ale také KONE, Matthey (člen ocelářského koncernu Arcelor) a Materialise, kteří se usídlili v průmyslové zóně Severní Předlice.

Doprava

S dopravou jsou spjaty již první zprávy o existenci sídla v prostoru Ústí n.L. - v r. 993 se tu vybíralo labské clo. Plavba po Labi je starší než město samo a patří k důležitým faktorům jeho lokalizace. Ústí nad Labem je tradičně důležitým dopravním uzlem a branou do sousedního Německa. Kromě labské plavby jsou zde 4 železniční nádraží, těsně kolem města vede dálnice D8 (Praha - Drážďany) a nedaleko od města je i letiště pro malá a sportovní letadla.
Podstatný rozvoj dopravy a celé oblasti je spojen s těžbou hnědého uhlí. K původní lodní trase se v letech 1854 - 1874 přidružila doprava železniční a později i silniční.
Ústí nad Labem mělo svého času po Praze nejdelší tramvajovou síť mezi českými městy. V r. 1938 mělo v provozu 112 vozidel na 9 provozních tratích. Od r. 1954 docházelo k postupnému rušení linek. Poslední souprava vyjela 31. ledna 1970.
Po likvidaci tramvajového provozu zajišťovaly přepravu osob výhradně autobusy, později kombinovaný systém: autobus - trolejbus. V současnosti roste počet trolejbusových linek, které jsou ekologické. Více o dopravě zde.

Služby

Město Ústí nad Labem, sídlo Ústeckého kraje, patří mezi největší a nejvýznamnější střediska severních Čech nabízející kompletní sortiment obslužné sféry. Svým zázemím a strukturou nabízených služeb ovlivňuje široké okolí, nejen v rámci svého okresu, ale i okresů sousedních.
Jako velmi kvalitní lze charakterizovat služby typu velkých nákupních středisek a supermarketů, které poskytují široký sortiment kvalitního a cenově dostupného zboží nejen pro Ústečany, ale i pro obyvatele okolních měst a sousedního Saska. Významné jsou finanční instituce (banky, spořitelny). Pozitivně lze hodnotit i vybavenost službami typu restaurací a vináren.