Vyhlídková místa

Nakléřov (701 m) – v Nakléřovském sedle byla roku 1913 otevřena kamenná rozhledna se jménem císaře Františka Josefa, později přejmenovaná po funkcionáři Horského spolku K. Weissovi. Za zimní bouře roku 1944 se zřítila a už nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nadále jeden z nejucelenějších pohledů na celé České středohoří včetně vzdálených Lužických hor a Krušných hor.

Vysoký Ostrý (587 m) – tzv. Polabský Rigi je výrazným čedičovým kuželem s nádhernou panoramatickou vyhlídkou. Podle počasí vidíme celé České středohoří, Říp, Bezděz, Ještěd, Studenec, Růžovou, Děčínský Sněžník i Krušné hory. 450 m hluboko pod námi se vine mohutné Labe, jehož hladinu můžeme vidět asi sedmkrát.

   

Mariánská skála  - v těsné blízkosti samotného centra města. Vystupuje z Mariánského vrchu (265 m) a spadá strmě k Labi. Umožňuje pohled na údolí Labe a na městské části na obou březích.

   

Vyhlídka Františka Málka – vyhlídka vznikla na vrchu Kanon mezi Krásným Březnem a Neštěmicemi a nese jméno známého ústeckého turisty Franty Málka, člena Síně slávy organizované turistiky v Ústeckém kraji. Nabízí pohled na řeku Labe, na protilehlé obce Svádov a Olšinky a na samotné město Ústí nad Labem. O historii místa, geologii a archeologii spravuje návštěvníky informační panel.

 

 

 

 

 

Vyhlídka Vlastimila Cajthamla - vyhlídka nad čtvrtí Střekov je pojmenovaná po čestném členovi KČT Vlastimilu Cajthamlovi, který byl za své zásluhy uveden do Síně slávy organizované turistiky v Ústeckém kraji a Síně slávy české turistiky. Vyhlídka nabízí zastřešené posezení, které poskytuje zajímavé pohledy na různé části města Ústí nad Labem a krásnou krajinu v pozadí.

 

 

 

 

 

Vrkoč (267 m) – z upravené vrcholové plošiny jsou krásné výhledy do údolí Labe s hradem Střekov, na Vysoký Ostrý a město Ústí nad Labem.

    

Alžbětina vyhlídka (449 m) – vyhlídkové místo na Vaňovské skále, odkud budete shlížet na město Ústí nad Labem s jeho překrásným okolím jako z ptačí perspektivy.

Humboldtova vyhlídka (301 m) – vyhlídka nabízí jedinečný pohled do Labského údolí s nepřehlédnutelnou dominantou hradu Střekov čnějící na vysoké skále nad Masarykovým zdymadlem. Malebnou kulisu doplňují okolní svahy a strmé vrcholy Českého středohoří s Vysokým Ostrým, Varhoštěm a Vaňovským vrchem. Místo je osazeno masivní zastíněnou lavicí s dřevěnou postavou Alexandra von Humboldta

 

 

 

 

 

Střížovický vrch (342 m) – protáhlý zalesněný kopec v trojúhelníku mezi ústeckými čtvrtěmi Předlice, Klíše a Všebořice. Na náhorní plošině je několik vyhlídkových míst, ze kterých můžeme zhlédnout převážnou část okolí města. Například z místa nedaleko obce Střížovice můžeme za pěkného počasí shlédnout přes 50 měst a obcí, panorama Českého středohoří, táhlou hradbu Krušných hor s Bouřňákem, Komáří vížkou a Nakléřovským sedlem.



Krkavčí skála (445 m) – je koncovým bodem rozsochy, která vybíhá směrem k západu z masivu Varhoště a odtud pak spadá velmi strmými srázy do Tlučeňského údolí. Je odtud úchvatný pohled do Tlučeňského údolí, na protilehlý Plešivec i vesničku Tlučeň, stulenou u jeho úpatí, ale i dolů k Labi u Sebuzína.



Mlynářův kámen – skalní čedičový útes s půvabnou vyhlídkou do údolí Labe nad obcí Dolní Zálezly. Pravěké signalizační místo, na kterém plály ohně nejen při nebezpečí vojenského vpádu, ale i při různých slavnostech a obřadech. Z kamení zde ční vysoký železný kříž. Zabudovaná pamětní deska je opatřena německým textem, který přeložen do češtiny zní:

Mír
Miluj nádhernou přírodu
miluj jejího stvořitele
miluj svého bližního
jako sebe samého.
(1914 – 1918 hrdinům vlasti)

Kamenolom nad Trmicemi – z plošiny nad lomem jsou zajímavé pohledy do Podkrušnohorské kotliny a na jezero Milada.

Labská vyhlídka od Dubického kostela – z terasy u kostela je skvělý výhled do údolí Labe, na protilehlý Deblík, Varhošť, Kamýk, Plešivec a Radobýl. Jedinečné pohledy jsou především na jaře, kdy jsou na okolních stráních rozkvetlé tisíce ovocných stromů.

Doerellova vyhlídka (365 m) – jižním směrem nedaleko Labské vyhlídky, pojmenovaná po známém ústeckém romantickém malíři, který jedinečným způsobem ve svých obrazech zdokumentoval velkou část Českého středohoří. Poskytuje pěkné pohledy jižním směrem na Portu Bohemicu, Labské údolí a okolní vrchy.

 

 

 

   

 

Písečný vrch – cesta vedoucí nedaleko tohoto vrchu nabízí nádherný pohled do kraje, jemuž vévodí dva mohutné vrchy Milešovky a Kletečné.

Fričova vyhlídka (273 m) – vyhlídková plošina nad ústeckou čtvrtí Krásné Březno poskytuje pěkné pohledy na jednotlivé části města (Krásné Březno, Svádov, Budov, Olšinky, Střekov), labské stráně, Mariánskou skálu, vrch Rovný nad Trmicemi.

Blansko (545 m) – na zbytcích středověkého hradu byla upravena plošina z někdejší hradní věže. Výhled je kruhový, k severu je Děčínský Sněžník, z Labských pískovců vyniká Růžovský vrch, z Lužických hor Studenec, Jedlová a Klíč. Ze Středohoří je známá Buková hora, Sedlo, Vysoký Ostrý, Milešovka a Bořeň. V dálce na západě je vidět Stropník a Bouřňák v Krušných horách.

Kozí vrch (380 m) – je dominantní skalnatý kopec homolovitého tvaru, který směrem k jihovýchodu spadá strmou skalní stěnou k Labi. Z vrcholu se otevírá daleký výhled do Labského údolí a Českého středohoří, mj. vidíme Dlouhý vrch, Vysoký Ostrý, Milešovku, Doubravskou horu, opačným směrem pak Blansko, Radešín a za nimi Krušné hory.



Bradlo (452 m) – romantická vyhlídková skála nad obcí Povrly, nabízí jedinečné výhledy na hluboce zaříznutá údolí pod námi s Lužeckým potokem a jeho přítokem, na Javorský vrch apod.

Zámecký vrch (510 m) – nenápadný, z východní strany nezalesněný kopec nad osadou Chuderovec nabízí nevšední pohledy do labského údolí s hradem Střekovem a na mnoho vrcholů Českého středohoří od Magnetovce nad Velkým Březnem přes Levínské Sedlo, Pannu, Kuklu, Vysoký Ostrý po Kletečnou a Milešovku.

Radešín (550 m) – zalesněný trachytový vrch nad obcí Chuderov, po jehož obvodu byl vybudován vycházkový okruh se třemi vyhlídkovými altány. Zhlédnout tak můžeme široké okolí s Českým středohořím, Labskými pískovci a Krušnými horami.

Špičák (723 m) – je nejvýchodnější vrchol Krušných hor, umožňuje kruhový výhled na obě strany státních hranic.

Javorský vrch (617 m) – je plochý, travnatý vrchol ležící na rozhraní Děčínska a Ústecka mezi Jílovým a Dobkovicemi. Umožňuje jedinečný kruhový rozhled na Děčínský Sněžník, stolové hory v Německu  a přes Lužické hory a České středohoří jsou vidět části Krušných hor.