Skalní útvary

Rájecké skály – navazují severozápadně na Tiské stěny u obce Rájec. Tvoří je masiv tvrdého pískovce se skalními věžemi. Severní část se nazývá Ptačí stěny, k jihu pokračují skály Rájeckým údolím.

Ostrovské skály – severovýchodně od Tisé leží pohraniční obec Ostrov (místní součást Tisé), kterou obklopují Ostrovské skály. Stěny a věže vysoké až 20 m jsou z velmi tvrdého pískovce a jsou proto vyhledávány horolezci.

Ostrovské skályOstrovské skály

 

 

 

 

 

 

 

Milenci – dva skalní obři na úbočí Vaňovského vrchu, kteří dovedli vzdorovat všem útokům přírodních sil, neboť jsou ze zvlášť pevné horniny, podobné čediči, ze vzácně se vyskytujícího monchiquitu.

Vrkoč - nedaleko Vaňovského vodopádu lze odbočit z turistické trasy na skalní vyvýšeninu s krásným výhledem na Labe. Ale teprve při sestupu zpět do údolí podél Podlešínského potoka se při pohledu zdola na skalní vyvýšeninu objeví zvláštní pohled. Čedičové pruhy skalního útvaru jsou poskládané vějířově a vypadají jako dámský drdol, které daly název této národní přírodní památce - Vrkoč. 

výhled na Labské údolívýhled ze skalního útvaru Vrkoč









Samotář –  z dálky, z úpatí Vysokého Ostrého, hledí na Milence jejich druh, 20 m vysoký skalní obr Samotář, jako by jim záviděl. Je to monchiquitový obnažený skalní peň vymodelovaný větrem, vodou, mrazem i sluncem.

Panenská skála, Josefínka –  367 m vysoký strmý skalní výběžek na východním úbočí Vaňovského vrchu, opředený bájemi. Její tři skaliska jsou dle pověsti začarované dívky, které zpěvem lákaly labské plavce. Uvrhly tím na sebe hněv bohů, kteří je nechali zkamenět. Jiná pověst hovoří o skalisku s podobou sedící ženy v gotickém čepci, Josefínce, která hledí k řece a její kamenné slzy stékají do údolí. Za svého mládí omývala své nohy v Labi a vedle sebe měla druha. Voda časem podemlela jeho základy a ledové kry dokonaly dílo zkázy. Za velkého rachotu se zřítil do koryta řeky. Obyvatelé ho nazvali Lodním vlkem. Dlouho to bývalo pro lodě zlým místem. Až vzedmutá hladina Labe po dostavbě zdymadla ho definitivně pohřbila.

Panenská skála, Josefínka

Volská hora – 309 m vysoký zalesněný čedičový vrch nad Stadicemi. Podle pověsti v hoře zmizel pár Přemyslových volů, když je Přemysl Oráč vypřáhl, aby se vydal za kněžnou Libuší. Od té doby z hory vytéká močůvka a ozývá se volské bučení.

Skalní útvar Kanon - labské údolí je v úseku mezi Ústím a Děčínem sevřené okolním kopcovitým terénem. Táhlý široký hřbet mezi katastry obcí Krásné Březno a Neštěmice je zakončen ostrožnou, v dnešní době zvanou Kanon. Část skalnatého svahu, který příkře spadá k Labi, byla v novověku odtěžena a už v roce 1900 byla na Kanonu vybudována vodárna. Zdejší místo má však velmi dlouhou a zajímavou historii. Vypovídají o ní archeologické nálezy už z mladší doby bronzové, kdy na ploše ostrožny vzniklo opevněné sídliště. Historickým výzkumem zde byla prokázána lužická a později též slovanská kultura. V 9. až 10. století se v místě dnešního Kanonu při labské cestě spojující Čechy se Saskem nacházelo strážní hradiště.

Trpasličí kameny (671 m) – pověstmi opředené skalky nedaleko Němčí (620 m), nejvýše položené obydlené osady v Českém středohoří.

Kukla (674 m) – výrazný vrch nedaleko osady Němčí je spojován s hypotézou, podle níž název vrchu označuje keltské obřadiště.