Naučné stezky

Větruše - Vrkoč

Stezka, kdysi pojmenovaná Juliova, má svoji dlouhou historii. Téměř před sto lety ji zřídil ústecký Horský spolek za pomoci vojáků, kteří se zde v rámci vojenského cvičení připravovali do bojů v 1. světové válce. Tuto událost připomíná pamětní deska a kámen s vytesaným nápisem z 19. 3. 1916 zabudovaný v opěrné zdi odbočky od vodopádu k vyhlídce na Vrkoči. Stezka je cca 4 km dlouhá a provede nás od Větruše okolo mohyly s pamětní deskou věnovanou spoluzakladateli ústeckého Horského spolku a iniciátorovi postavení zámečku Větruše Karlu Eichlerovi po úbočí labských vrchů k Vaňovskému vodopádu a k evropské raritě - skalnímu útvaru Vrkoč. Cesta poskytuje několik krásných pohledů na masiv Vysokého Ostrého, na hrad Střekov, zdymadlo a Labské údolí. Rostou tu především listnaté stromy a pod nimi křovitý podrost. Projdeme i místy „kamenných moří“, rozlehlými plochami čedičových balvanů téměř bez vegetace. Stezka je opatřena informačními panely o botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii. 


Zajímavost: Odkud vzal Vrkoč svůj název?
Evropská rarita, dnes chráněna jak národní přírodní památka, je známá především jako skalní útvar se sloupcovým rozpadem čediče. Velmi detailní morfologie skály tak vypadá jako rozčesané ženské vlasy.


          

 

 

 

 

 

Popraviště - Ústecké podzemí 

Nenechte se zmást poněkud pochmurným názvem! Tato naučná stezka vede po obnovené historické turistické trase, která v minulosti patřila k oblíbeným vycházkovým místům. Jedná se o velmi krátkou (cca 400 m), ale zato snadno dostupnou a zajímavou naučnou stezku, která byla otevřena v roce 2016. Dostaneme se na ní tak, že se od Větruše vydáme po červené místní značce Fibichovou ul. ke středověkému popravišti. To, mimochodem, patřilo k nejzachovalejším v Česku  a „sloužilo“ až do 18. století.

Ne náhodou se vrch, na kterém popraviště stojí, jmenuje Soudný vrch. Odtud už stačí sledovat značení naučné stezky a čerpat odkazy nejen na šibeniční historii, ale i na dramatické příběhy města Ústí nad Labem a jedinečné přírodní podmínky tohoto místa (především geologii a živočišstvo). Při sestupu dolů se seznámíme s napínavými stopami po bombardování z období 17. a 19. dubna 1945, doslova smetenou čtvrtí Ostrov a příčinou náklonu  věže kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Zajímavost: 
Věřili byste, že odklon věže kostela Nanebevzetí Panny Marie dosahuje o 200,9 centimetrů? 

 

 

 


         

 

Pod Vysokým Ostrým

Vydejte se poznávat faunu, flóru a nesčetné zajímavosti ústeckého okolí. Usnadní Vám to naučná stezka se 17 informačními tabulemi, z nichž první v pořadí potkáte v Brné u tamní kapličky sv. Anny. Začnete stoupat skalnatou Průčelskou roklí, pak Vás naučná stezka zavede nejprve pod vrch Malý Ostrý, na Labskou vyhlídku a dále na vrchol Vysokého Ostrého ze silného magnetického tefritu, odkud můžete obdivovat krásu okolních zalesněných vrchů. Ukáže se Vám Buková hora, Varhošť, Milešovka, Lovoš, Říp, Bezděz, Ještěd, Sněžník i část Krušných hor. Dále můžete po stezce pokračovat přes Novou Ves až k parkovišti pod hradem Střekov. Stezka měří 8,5 km a je určena pěším turistům. Začíná v Brné přibližně 200 m n.m., stoupá Průčelskou roklí okolo vodopádu a kamenného moře pod Výřími skalami. Nejvyšším bodem trasy je Vysoký Ostrý (587 m n.m.). Víte, že ústředním motivem nových informačních cedulí je strakapoud? 

Zajímavost: 
Málo známým faktem je, že temná romantika Průčelské rokle zřejmě byla jedním z inspiračních zdrojů německého romanopisce Karla Maye

 

 

 

    
 
Foto č. 1: Karel Punčochář   

Bertino údolí

Jen pár minut chůze od centra města či stříbrnického sídliště Vás velmi mile překvapí romantika Bertina údolí. Místo, kde se kdysi údajně nacházel důl na stříbro, dnes dýchá divoce rostoucí zelení na okolních skalnatých srázech. Oblast ještě za Rakouska-Uherska nechala na vlastní náklady zvelebit paní Berta Schaffnerová, manželka továrníka a majitele tehdejší chemičky. V krásném údolíčku, které se stalo korzem Ústí, se tak objevily lavičky, altánky, odpočívadla, vodopád a hustá síť dnes již téměř neviditelných cestiček. Dodnes si údolí podél Stříbrnického potoka zachovalo své kouzlo a zajímavý přírodní ráz, kde se ze strání divoce zarostlých stromovím a keři noří sopečný tuf. Procházka romantickým údolím Stříbrnického potoka pod klenbou vysokých stromů je dlouhá 800 m. Má 9 zastávek věnovaných botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii. Zajímavé přírodní scenérie navozují pocit idyly a výrazně kontrastují s povědomím, že se nacházíte v centru města v sousedství důležité dopravní cesty. 

Zajímavost:
Tato naučná stezka se často využívá jako prodloužená procházka na Erbenovu vyhlídku. Na konci naučné stezky se napojuje na žlutou turistickou trasu, která vede až k vyhlídce. 

 

 

    

 

Jezero Milada

Naučná stezka jezero Milada (otevřena na podzim 2013) návštěvníka seznámí s historií těžby uhlí na Chabařovicku, která měla velmi podstatný dopad nejen na vzhled této podkrušnohorské krajiny, ale především na životy mnoha místních obyvatel. Stezka začíná v Chabařovicích na Husově náměstí, pokračuje kolem hřbitova lipovou alejí k zasypané těžební jámě „Černé Máry“, kde se před vámi otevře pohled na jezero a v pozadí České středohoří. Můžete pokračovat na druhé vyhlídkové místo na obslužné komunikaci severního svahu, anebo se vydat k bývalé ocelárně v Chabařovicích. Projdete-li si celou trasu stezky a vrátíte se do Chabařovic, budete mít v nohách asi 3,5 km. U ocelárny je také možné se napojit na cyklostezku 3009. Podrobnější informace a zajímavosti o této naučné stezce se dočtete na stránkách Jezera Milada

Zajímavost:
Věřili byste, že jezero Milada je jen o kapku menší než Máchovo jezero? Celková rozloha vodní plochy je 252,2 ha.

 

 

 

 

 

 

Mariánská skála

Šest informačních panelů je umístěno na přístupové cestě k vrcholu Mariánské skály. Turisté se tak dozví zajímavosti o drobných sakrálních památkách, které zde dříve stály, o pěstování vinné révy na Mariánské skále nebo o místní geologii a těžbě. Najdou zde rovněž informace o fauně a flóře v okolí skály či o několika válkách, které se kolem tohoto místa odehrály. Nechybí ani povídání o Mariánské skále jako turistickém cíli v minulosti.

 

 

 

 

 

 

Naučné stezky v zoologické zahradě

Naučná stezka stromů

Naučná stezka byla otevřena v listopadu 2017. Vznikla na základě komplexního dendrologického průzkumu provedeného v areálu zoologické zahrady a prochází celým jejím areálem. Během prohlídky najdeme 36 stanovišť s naučnou cedulkou o konkrétním druhu stromu stojícím na daném místě. Na sedmi stanovištích jsou umístěny velké interaktivní tabule, na kterých si můžeme vyzkoušet např. poznávání šišek jehličnatých stromů či plodů listnáčů, osahat kůry vybraných stromů nebo si zahrát pexeso spojující stromy, listy a plody. Na pokladně zoo si navíc můžeme vyzvednout speciální leták s mapkou, který nás bude provázet putováním za dendrologickými zajímavostmi.

 

 

 

 

 

Naučná stezka Lumpeparku

Naučná stezka byla založena u příležitosti stoletého výročí založení první ptačí rezervace ve střední Evropě, kterou na místě dnešní zoologické zahrady roku 1908 zřídil ústecký podnikatel a milovník přírody Heinrich Lumpe. Má celkem deset zastavení a seznámí nás např. s tajemným hrádkem, zasypanou jeskyní či zkamenělým lesem, a to především prostřednictvím fotografií a dobových článků. Podklady čerpali autoři hlavně ze vzácné pamětní knihy, která je pozoruhodná také svými obřími rozměry - váží 25 kilogramů. V roce 110. výročí (2018) byla jednotlivá stanoviště včetně úvodního panelu oživena grafikou zoo, byl vydán i leták v česko-německé verzi. Mezinárodně proslulý Lumpepark zanikl roku 1945 a na jeho místě vznikla dnešní zoologická zahrada.

 

 

 

 

 

 

 

Pozn. Obě naučné stezky se nachází v areálu zoologické zahrady, kam je nutné zaplatit vstupné. Ceník vstupného naleznete na stránkách zoo.

 

Naučné stezky v okolí Ústí nad Labem

Tiské stěny

Z centra obce Tisá od kostela sv. Anny vede přímá cesta do Tiských stěn. Zavede nás do fantastického skalního města s mnoha bizarními pískovcovými útvary. Nejcennějšími partiemi skalního bludiště vedou dvě 2 km dlouhé prohlídkové trasy v rámci Naučné stezky Tiské stěny. Až do začátku dvacátých let 20. století byl do oblasti skal zakázán vstup bez průvodce. 

Vlevo k západu vede menší okruh do Malých Tiských stěn s 19 číslovanými skalními útvary, který se od severu vrací zpět. 

Vpravo k východu vychází trasa Velkými Tiskými stěnami (56 číslovaných skalních útvarů), které nad severním okrajem obce tvoří až 70 m vysokou hradbu a v nejvyšším bodě dosahují skály až 613 m n.m. Na 80 skalních útvarů bylo pojmenováno přiléhavými názvy: Lesní brána, Janusova hlava, Žába, Helma, Úl, Chrám, Hrad, Triumfální brána, Švédská brána, Cikánský tábor, Labyrint, Napoleonova bota, Slon, Starosta, Zvon, Hřib, Želva, Dědečkova stolice, Kravín aj. 

 

 

 

            

 

Okolím Zubrnic

Stezka je dlouhá 2,5 km a začíná u muzea v Zubrnicích. Vede okolím Zubrnic do Týniště, kde je v rekonstruovaném mlýně mlynářská expozice a podél Lučního potoka se vrací zpět do výchozího místa. 

Napoleonská bojiště u Chlumce

V okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice zuřila v roce 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek na rakouském území. 29. - 30. 8. 1813 proběhla bitva u Přestanova a Chlumce. Tyto válečné události zde připomíná řada pomníků. Systematickou prohlídku bojiště nám umožní žlutě značená naučná stezka.

Podrobný popis trasy naučné stezky naleznete v tipu Po stopách bitvy u Chlumce.   

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí

Naučná stezka měří cca 20 km vede od vrcholu Děčínského Sněžníku přes údolí malebné obce Petrovice až k Adolfovu. Na 19 zastaveních se seznámíme nejen s poutavou historií okolních obcí, ale také s faunou, florou a geologií tohoto území.

Trasu naučné stezky začneme tedy u rozhledny Děčínský Sněžník. Dále budeme pokračovat asfaltovou cestou přes obec Sněžník. Zhruba 300 m za jejím koncem se u přístřešku napojíme na lesní cestu, která nás dovede až do obce Ostrov a dále kolem zajímavých skalních útvarů do osady Rájec. Za Rájcem u Petrovic opustíme CHKO Labské pískovce a vejdeme do Přírodního parku Východní Krušné hory. Stezka nás dále vede Mordovou roklí, kolem vrcholu Špičák až do Adolfova, kde končí.

     

Průvodce naučnými stezkami si můžete stáhnout zde, případně je k dostání v Informačním středisku města Ústí nad Labem.