Týden pěšky po Ústecku

Poznejte krásy rozmanitého Ústecka, z následujících 12 tipů na výlet si jistě vybere každý zdatný či rekreační turista.

Tiské stěny

Jedno z největších skalních měst leží 20 km severně od Ústí nad Labem. Jak vlastně tyto skály v oblasti Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikly? Ze splaveného písku na dně sladkovodního moře, které pak postupně ustoupilo. Před devadesáti milióny lety se pískovcová deska křídového období druhohor rozpadla vlivem zemských tlaků a povětrnosti, vznikaly jednotlivé stěny, věže, mosty a skalní bludiště. Malé a Velké stěny mají 74 pojmenovaných skal (jsou značeny černými čísly v bílých čtvercích) a na prohlídkové trase je spojuje naučná přírodovědná stezka (značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem). Na 15 zastaveních nalezneme informační tabule o geologii (první je u kostela sv. Anny, patnáctá u Turistické chaty). Stěnami prochází i dva značené cyklistické okruhy, pokračující na Děčínský Sněžník (7,5 km) s 30 metry vysokou kamennou vyhlídkovou věží. Červeně značená cesta končí v Děčíně (19 km).

Vstup do skal po červené začneme 200 m nad kostelem sv. Anny (1789). U pokladny na Skalním náměstí si můžeme zakoupit jednoduchého průvodce skal. Po červeně značené cestě se vydáme vpravo do Velkých stěn. Za Sloní skálou odbočíme na rozcestí vlevo na zelenou značku a vrchním obloukem s věžemi až 70 m vysokými se dostaneme k turistické chatě při ohybu silnice na Sněžník. Zde se můžeme rozhodnout, zda se vrátit po červené na Skalní náměstí a projít okruh Malých stěn nebo se vydat po červené severovýchodním směrem do malebné oblasti osady Ostrov, kde 93 pojmenovaných stěn a věží vysokých až 20 metrů je pro svou tvrdost pískovce často vyhledáváno horolezci. Návštěvní řád CHKO i zde vymezuje pravidla pobytu pro zachování a ochranu přírody této nevšední krásy. Po silnici se vrátíme zpět k Turistické chatě, občerstvíme se a potom po červeně značené hřebenové cestě dojdeme na výchozí Skalní náměstí.

Vlevo situované Malé stěny (24 značených skal) pak projdeme po zeleně značené trase. Za „Janusovou hlavou“ vystoupáme po dřevěných schodech ke skalní plošině „Západní vyhlídka“, ze které spatříme panorama turisticky nezpřístupněných Severních stěn a siluety stolových hor v Saském Švýcarsku. Přejdeme po můstku na výhled na koncentraci věží Velkých stěn s Děčínským Sněžníkem v pozadí. Od severu se vrátíme zpět na Skalní náměstí. 

Na Tiské stěny severozápadně navazují Rájecké skály z masivu tvrdého pískovce s výraznou Sokolí věží. Do osady Rájec s rozptýlenou zástavbou a soustavou rybníků přijdeme po silnici končící až na hranici se SRN. Severní část se nazývá Ptačí stěny, po pravé straně silnice pokračují skály Rájeckým údolím. Celkem je zde pojmenováno 28 skalních útvarů. 

Abychom si mohli vše prohlédnout, je třeba skalní oblasti Tisé věnovat celý den. Je zde dostatek restaurací a kiosků i míst k přírodnímu koupání. V zimě je nedaleko v provozu 500 metrů dlouhý lyžařský vlek. Na jaře nás přivítají břízy, v létě najdeme borůvky, podzim se ohlásí množstvím hub, fialovým vřesem a barevným koloritem flory.

Přírodní park Východní Krušné hory

Zahrnuje území podél státní hranice - od Cínovce po Petrovice. Celková plocha činí 4000 ha v průměrné výšce 700 m.n.m. Území se stále revitalizuje a plní rekreační funkci. Obnovuje se značení turistických cest, cyklostezek a upravují se vodní toky. Přírodní park je rozdělen do několika jádrových zón. Celá oblast je volně přístupná při dodržování podmínek pobytu.

Do okresu Ústí nad Labem zasahuje část Habartické zóny - horské louky u Telnice, jež mají rozlohu 30 ha a zasahují až mezi lyžařské vleky. Od točny autobusů v Zadní Telnici vystoupíme do lyžařského střediska Adolfov. V cípu hranice se SRN (1,5 km) je vztyčen Černý kříž. Z rostlin zde uvidíme rdesno, suchopýr, koprník, ostřici, vachtu trojlistou, vzácně i lilii cibulkonosnou. Z Adolfova můžeme přes Habartice navštívit Komáří vížku (5 km, dá se na ni vyjet i „nejdelší“ lanovkou z Bohosudova). Zde se můžeme občerstvit, spatřit malebnou podkrušnohorskou krajinu i vrcholy Krušných hor a Českého středohoří. 

Největší a nejzajímavější zónou je přírodní rezervace Špičák o rozloze 405 ha. Nejvýchodnější vrchol Krušných hor Špičák (723 m) zahrnuje přilehlé rašelinné a suché svahové květnaté louky údolních niv Rybného, Hraničního a Větrovského potoka. V geologické skladbě spojuje horniny tří dob (prahorní ruly, druhohorní pískovce od Tisé a sopečný vrchol, patřící ke třetihorním čedičům). Na východním úpatí je puklinová jeskyně. Na suchých loukách dominuje koprník, arnika a hvozdík lesní. Na vlhkých loukách zase najdeme úpolín, oměj, kosatec sibiřský a prstenec májový. Na tocích s kamenitými břehy hnízdí skorec a vzácně zde spatříme i ledňáčka. 

Poslední zónou je Mordová rokle v povodí Slatinného potoka, jenž odtéká do Německa. I zde se vyskytuje skorec, vzácně potom čáp černý a výr veliký. Z rostlin najdeme na slunných stráních měsíčnici vytrvalou a starček Fuxův. Projdeme Petrovicemi a jeho jižní chalupářskou zástavbou a napojíme se na červenou značku, která nás dovede do Panenské. Do Telnice se dostaneme buď přes Nakléřovský průsmyk s nádherným výhledem do podkrušnohorského údolí či stále po červené, která nás kouzelnou přírodou přivede zpět nad točnu Krásný Les - Telnice. Červená pokračuje do Adolfova a my odbočíme vlevo neznačenou silnicí u Bystrého potoka v Telnici. 

Dostupnost z Ústí nad Labem - linkový autobus ve směru Krásný Les nebo Petrovice (zde je pak nutno upravit pořadí trasy).

Svádov - Valtířov - Velké Březno - Zubrnice

Ve Svádově u barokní fary, postavené Annou Marií Františkou Toskánskou (1731) se můžeme občerstvit a prohlédnout si v parku fary sloup Tří králů s Pietou. Přes železnici a cestou vlevo dojdeme ke gotickému kostelu sv. Jakuba Většího (1477). V ohradní zdi kostela, postaveného Annou z Vartenberka, je portál a kaple (1606). Za kostelem začneme stoupat vlevo do osady Olešnice a zde si můžeme vybrat mezi dvěma okruhy: 

První okruh: přejdeme most přes Olešnický potok zamíříme k osadě Varta. Na výšině Zámeckého vrchu stával stejnojmenný strážní hrad. Sestoupíme po žluté značce částí Vítov do obce Velké Březno. Nový zámek byl vystavěn (1844) jako letní pozdně empírové sídlo hraběte Karla Chotka, který od r. 1826 zastával v Praze úřad nejvyššího českého purkrabí. V r. 1910 skončila novorenesanční přestavba zámku s kaplí a anglickým parkem. Po prohlídce zámku projdeme obcí k zahradní restauraci Tivoli. Zde se občerstvíme a západním směrem přijdeme ke starému zámku, v němž se narodila Žofie, pozdější manželka Ferdinanda d´Este. Zámek přestavěl z tvrze rod Salhausenů po odkoupení Svádovského panství v r. 1528 od Jana z Vartenberka (dnes je zde domov pro seniory). Kolem pivovaru (1753) a textilky zamíříme přes kolonii Nový Les do Valtířova. 

V kostele sv. Václava ve Valtířově (1574) je umístěn epitaf rodiny Bocků (1615), který je největší v ČR. Vedle kostelního hřbitova stojí novogotická kaple (1869) s hrobkou hraběte Chotka. V areálu si v parku odpočineme u sloupu 14 svatých pomocníků. Do Ústí n.L. se dostaneme vlakem či autobusem. 

Druhý okruh: z Olešnice sejdeme na kraj lesa a pěšinou vlevo dojdeme do Valtířova, v opačném pořadí projdeme Velké Březno a můžeme si prohlédnout labský přívoz. 

Zubrnice jsou vesnickou památkovou rezervací v údolí Lučního potoka. Na návsi vystoupíme z linkového autobusu z Ústi n. L. u dřevěného informačního panelu. Kostel sv. Maří Magdaleny byl barokně přestaven v r. 1739. Ke schodišti jsou přemístěny smírčí kříže z Chabařovic a Hrbovic. Dřevěná barokní studna (1695) byla na náves přemístěna ze Střížovic. Na bohatě profilovaném soklu stojí opodál socha Sv. Jana Nepomuckého (1723). Naproti je umístěna usedlost čp. 61 - hlavní expozice Muzea lidové architektury, otevřeného v r. 1987. Zde si prohlédneme kůlnu na vozy, sušárnu ovoce, hrázděnou stodolu a špýchar aj. artefakty, které sem byly přemístěny z různých míst Českého středohoří. Kolem ohradní zdi kostela dojdeme k vesnické škole, po prohlídce školního vybavení z 1. republiky navštívíme tradiční vesnický obchůdek. Muzeum železniční trati z Velkého Března do Úštěka dokumentuje v expozici zřízené v nádražní stanici provoz na trati v letech 1889-1978. Na kolejišti vidíme několik historických vozidel (jeřáb, drezíny, lokomotivu, vagóny aj.). Příležitostně jsou pořádány jízdy muzejní železnice na úseku Ústí nad Labem (Střekov) - Velké Březno - Zubrnice. Přejdeme železniční trať a vlevo se dostaneme k historickému vodnímu mlýnu v Týništi. Cestou lze na informačních tabulích sledovat přírodovědnou naučnou stezku. Za mlýnem se přes barokní most dostaneme ke hřbitovu nad vsí, kam byla přemístěna hrázděná kaple ze Zichlic na Teplicku. Podél ohrady čp. 61 se dostaneme zpět na náves v Zubrnicích, odkud se vrátíme zpět do Ústí nad Labem linkovým autobusem.

“Přemyslovské“ Stadice a okolí

Trasu začneme v Trmicích u kostela Narození Panny Marie (1898) a sochy sv. Josefa. Podejdeme dálniční přivaděč a prohlédneme si zámek, který ve slohu alžbětinské gotiky postavili Nosticové (1863). Osvěžíme se v zámeckém parku a po červené značce půjdeme údolím řeky Bíliny. Projdeme vsí Koštov, kde pod dálničním přivaděčem stojí empírová kaple (1820). Přijdeme ke vsi Stadice, do níž kronikář Kosmas klade ságu o začátku české státnosti. 

Na kraji obce se občerstvíme u Královského pramene, ochraňovaném korunou „slovanské“ lípy. Přes barokní most přejdeme na náves se zvoničkou-vidlákem a barokní sochou Immaculaty (1770). Kamenná deska na domě čp. 24 informuje o tom, že zde stál statek zakladatele rodu - Přemysla Oráče. Projdeme vsí až ke Královskému poli, které je tvořeno 3 lány, které Karel IV. při vyplacení obce ze zástavy ponechal „koruně“. Uprostřed pole s legendární lískou, z níž byly dodávány ořechy do královské komory, nechal hrabě E. Nostitz-Rieneck postavit pomník s pluhem. Pomník byl slavnostně odhalen dne 3. 9. 1841. Reliéfy J. Maxe zobrazují posly, kteří zastihli Přemysla Oráče při orání, a příchod Přemysla na Vyšehrad. Královské pole, pomník a studánka jsou národní kulturní památkou. Od empírové hájenky (1841) po zelené obejdeme zleva Volskou horu, kam podle legendy zmizeli Přemyslovi voli, obejdeme ves Suchou a mezi kopci Homolka a Černý les projdeme vsí Dubice k části zvané Dubičky. 

Na návrší (220 m vysoko nad hladinou řeky Labe) je u kostela sv. Barbory (1643) vyhlídková plošina. Pohledy do údolí s meandry řeky Labe, na kopce Českého středohoří i vzdálený Radobýl a Říp jsou nezapomenutelnými zážitky. Občerstvíme se v restauraci “U svaté Barbory“ a zvolíme si směr návratu. 

1. Po zelené značce sestoupíme k obci Dolní Zálezly. Během cesty se na slunných skalnatých stráních seznámíme se vzácnou stepní květenou, třemdavou, bělozářkou, kavyly i kosatci. Na Dubickém kopci je vyhlídková plošina (238 m) a železný tzv. Mlynářův kříž. Pokračujeme kolem starého lomu na bílý kaolin, hřbitova a plastiky sv. Josefa a kolem secesních vil přijdeme na náves s kaplí sv.Sv. Anny (1780) a zvonicí-vidlákem. Kolem moštárny přejdeme k vlakovému nádraží. Staniční budova (1850) je kulturní technickou památkou, která byla postavena ing. Negrellim při výstavbě trati Praha-Podmokly-Drážďany. Vlakem nebo linkovým autobusem se vrátíme do Ústí n. L. 

 

2. Vrátíme se 450 m po zelené značce směrem na Dubice a vpravo zabočíme po žluté do vsi Moravany. Přes malebnou náves s barokním křížkem a zvoničkou sejdeme po červené značce do kaňonu Mlýnského potoka s kaskádami vodopádů. U kaolinového lomu sejdeme na zelenou a po ní dále do Dolních Zálezel.

Výlet na Větruši a Vrkoč (8 km)

Trasa: po žluté značce – od hlavního nádraží ČD k železničnímu viaduktu, přes mostek přes řeku Bílinu na Větruši, od Větruše po zelené značce cca 4 km a dojdeme k vodopádu na Podlešínském potoce; od vodopádu pak po odbočce doprava na vyhlídkovou plošinu. Až se pokocháme vyhlídkou na Labské údolí, jdeme zpět směrem k vodopádu, zabočíme ostře vpravo po zelené značce a podél Podlešínského potoka sejdeme až k úpatí Vrkoče (zajímavý pohled zdola). Poté se můžete vydat vlevo po málo frekventované silnici (Čajkovského) do města, nebo po žluté značce napravo podchodem pod tratí ČD na parkoviště ve Vaňově. Zde se občerstvíme v restauraci nebo se hned vydáme autobusem MHD (linkou č. 15) zpět do středu města.

Větruše (popraviště) je výchozím bodem i další naučné stezky vedoucí k nedalekému areálu Ústeckého podzemí (s muzeem civilní obrany a zábavním areálem pro děti).

Bertino údolí – Erbenova vyhlídka – Mariánská skála nebo Zoo – Mariánský most
(8 km)

Trasa: v Důlcích u první esovité zatáčky za garážovým dvorem vstoupíme do Bertina údolí a podél Stříbrnického potoka stoupáme do Stříbrníků. Dále přes sídliště v Doběticích vystoupáme lesem na Erbenovu vyhlídku. Zpět se vracíme po zelené značce na rozcestí v Doběticích, kde vpravo navážeme na modrou značku a přes Dobětice (konečná stanice trolejbusů č. 53 a 54) dojdeme na Výstupní ulici. Pokračovat můžeme na Mariánskou skálu a zpět do města nebo můžeme dojít Výstupní ulicí k hornímu vchodu do zoologické zahrady (autobus č. 5). U dolní brány do Zoo v Krásném Březně je stanice trolejbusů č. 51, 55, 56, 57, 58, 59. K Mariánskému mostu lze odtud dojít pěšky přes světelnou křižovatku za železničním viaduktem (pozor na silný autoprovoz).

Výlet z Ústí n. L. do Píšťan (23 km)

Trasa: hlavní nádraží ČD, přes most Dr. E. Beneše, za mostem vpravo proti proudu Labe po cyklomagistrále č. 2 směr Střekov, Brná, Sebuzín, Církvice (autobus MHD č. 17), Libochovany, Velké Žernoseky, Žalhostice, Píšťany. Cestu je možno si obohatit odbočkou v Libochovanech po trase č. 3057 na Kamýk, Kundratice s vyhlídkou z Varhoště, odtud po trase 3058 přes Miřejovice, Knoblošku do Žalhostic a Píšťan. Kdo si chce jen zkrátit cestu, pojede autobusem MHD č. 17 do Církvic a odtud dál po popsané trase.

Kdo chce rovnou do Píšťan, může použít vlak z Ústí n. L. hlavního nádraží do stanice Lovosice město, odtud po cca 1,5 km přívozem přímo do Píšťan. Nebo ze stanice Ústí n. L. Střekov do stanice Velké Žernoseky (leží prakticky v obci Žalhostice), odkud je k jezeru cca 0,5 km. Lze jet rovněž autobusem z Ústí n. L. na Litoměřice, výstup v Žalhosticích.

U přívozu ve Velkých Žernosekách je napojení na cyklostezku MODO (Most–Doksy). 

Bitva u Chlumce 1813 – výlet po stopách bitvy (6 km)

Trasa:

1. Ruský pomník – základní kámen pomníku (litinový jehlan se sochou bohyně vítězství Niké a mimochodníkovými lvy) byl položen 29. 8. 1835 za účasti hlav států, které se podílely na vítězné bitvě 1813 jako spojenci (rakouský císař Ferdinand, ruský car Mikuláš, pruský král Bedřich III.). Pomník byl postaven podle návrhu dvorního rady Pietra Nobileho na paměť pluků generála A. I. Ostermanna-Tolstého (padlo zde 4 000 ruských vojáků). 
2. Hromadný hrob – společný hromadný hrob sebraných ostatků téměř 10 000 z celkových více než 20 000 padlých vojáků.
3. Francouzský pomník a juchtová kaple – barokní kaple stojí v ose hlavní bitevní linie, na které ruské dělostřelectvo s gardami pěchoty zastavilo velký tlak Francouzů za cenu obrovských ztrát. Vedle stojící francouzský pomník byl postaven v roce 1911. V sousedním Stradově je další pomník z r. 1843.
4. Kaple Nejsvětější Trojice na Hůrce – trojboká barokní kaple zde byla postavena v letech 1690–1691 na paměť odvrácení moru. Při bitvě zde měl velitelské stanoviště generál D. R. Vandamme.
5. Jubilejní pomník – slavnostně otevřen za účasti představitelů mnoha národů 29. 8. 1913 ke stému výročí bitvy. Uvnitř výstavka k bitvě.
6. Vandammův pomník – označuje místo zajetí vrchního velitele francouzských oddílů generála Dominika René Vandamma ruskými kozáky.
7. Pruský pomník – novogotický pomník byl postaven v r. 1817 na památku padlých pruských vojáků generála Kleista (podle návrhu architekta a sochaře Karla Friedricha Schinkela) 
8. Rakouský pomník – litinový obelisk s plastikou lva, reliéfem poprsí rakouského vojevůdce generála Hieronyma Václava Colloredo-Mansfelda a rakouským orlem, nesoucím oslavný věnec na vrcholu; pochází z roku 1825. Je dílem českého sochaře Václava Prachnera a připomíná odražení útoku Napoleona I. dne 17. 9. 1813.
9. Kleistův pomník v Nakléřově – byl postaven v r. 1913 ke stému výročí napoleonské bitvy u Chlumce a udělení čestného predikátu „von Nollendorf pruskému generálu Fridrichu Kleistovi. Tudy Kleist přešel hory ze Saska při ústupu od Drážďan a se svými vojáky vpadl do týla sboru francouzského generála Vandamma.
10. Napoleonův kámen – kámen v zemi a poblíž stojící dřevěný kříž připomínají, že zde stál barokní kostel sv. Václava (zbořen r. 1975), z jehož věže měl sám Napoleon dne 17. 9. 1813 řídit pokus o další vtrhnutí svých vojsk do Čech. Na nedaleké Nakléřovské výšině byla ke stému výročí bitvy postavena Císařská rozhledna, která se po zimní bouři dne 29. 1. 1944 zřítila (dosud zde zůstala hromada trosek). Model rozhledny je umístěn v Muzeu města Ústí n. L. 

Na hrad Střekov, Malířský koutek, zdymadlo (4 km)

Trasa: po červené značce ze Střekova za železničním mostem po labském nábřeží k nádraží ČD Ústí n. L. - Střekov, odkud pokračujeme po červené značce na hrad, prohlídka hradu, po žluté pod hrad, přes hlavní silnici do Malířského koutku, přejdeme zdymadlo a zpět do města autobusem č. 15. Lze zvolit i opačný směr.

Do Velkého Března (8 km)

Trasa: hlavní nádraží dále směr Střekov přes silniční most Dr. E. Beneše, pod mostem na magistrálu č. 2 po směru toku Labe na Olšinky, Svádov, Valtířov a Velké Březno. (V Olšinkách je možné pěšky odbočit po modré značce směr Budov a tam ve Vlčí rokli si prohlédnout vodopád vysoký 11 m – průtok je patrný nejlépe v zimě nebo na jaře. Odtud pak po neznačené cestě lze sejít do Svádova). Do Svádova je možné dojet autobusem MHD č. 13, do Velkého Března i vlakem z nádraží Ústí n. L. Střekov.

Výlet na Krkavčí skálu a Varhošť (cca 10 km)

Trasa: hlavní nádraží ČD, dále přes most Dr. E. Beneše, za mostem vpravo proti proudu Labe po cyklomagistrále č. 2 směr Brná a do Sebuzína (autobus č. 17). Lze jet také vlakem z nádraží ČD Ústí n. L. - Střekov. V Sebuzíně jsou dvě možnosti výstupu: 

1. asi 0,5 km před Sebuzínem podchodem pod tratí se vydáme po modré značce cca 1 km, pak doprava po žluté a napojíme se na zelenou (dále viz 2.)
2. ze Sebuzína po zelené značce pod Havraní skálou (obtížněji přístupná vyhlídka, 385 km) na křižovatku se žlutou, odtud vpravo na Krkavčí skálu (vyhlídka), vlevo na rozhlednu na Varhošti (639 m n. m.). Zpět po žluté na křižovatku se zelenou, odkud sestoupíme do Sebuzína.

Výlet z Ústí n. L. do Brné po naučné stezce (10 km)

Trasa: z konečné zastávky v Brné k barokní kapličce sv. Anny (1756) stoupáme skalnatou Průčelskou roklí podél potoka po značené naučné trase (bílý čtverec se šikmým zeleným pruhem – po cestě nás čeká 8 tabulí s popiskami okolních přírodnin). Cesta se mění na lesní a stále stoupá, v suti u Výřích skal je kaskádový vodopád, další stoupání vede k vyhlídkám na labské údolí a část Českého středohoří. U skupiny značek červené, žluté a zelené jdeme po silnici doleva směrem na Vysoký Ostrý (587 m n. m.) s vyhlídkou z upravené plošiny, potom zpět po naučné trase, následuje chráněná Sluneční stráň, vlevo dole vidíme skalního obra – Samotáře, od naučných tabulí značenou cestou doleva, stoupáme vzhůru a vycházíme na silnici u Nové Vsi (v obci občerstvení), odtud dolů ke hradu Střekov. Nebo cestu v Nové Vsi ukončíme a vrátíme se do města autobusem MHD č. 9. Cestu je možno projít i opačně a na konci trasy se osvěžit v termálních lázních v Brné.

Ubytování a stravování

Možnosti ubytování naleznete v databázi ubytování a možnosti stravování naleznete v databázi stravování.

Mapa

 

Fotografie