Po stopách bitvy u Chlumce
Oblast kolem Chlumce u Ústí nad Labem se v historii stala dějištěm řady významných bitev. Chlumeckem prošla snad všechna válečná tažení do Čech. V letech 1004, 1040 a 1126 – bitvy za vlády Přemyslovců, husitská tažení a bitva v roce 1426, tažení různých vojsk v 17. století za 30leté války a v sedmiletých válkách v 18. století, napoleonské války v roce 1813, prusko-rakouské střety v roce 1866, ale i 1. a 2. světová válka.
Tato oblast ovšem byla přímým dějištěm dvou významných bitev a to v roce 1126 - vítězství knížete Soběslava I. nad králem Lotharem III. a pak v roce 1813. Ve dnech 29.-30. 8. 1813 se v okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice odehrála nejvýznamnější bitva s napoleonskou armádou na území Čech a jedna z nejkrvavějších bitev té doby. Kolem Chlumce se během dvou dnů postupně střetlo na 130 000 vojáků. Francouzská a spojenecká vojska zde nasadila více než tři sta děl. Během dvou dnů padlo a našlo u Chlumce i svůj hrob přes 20 000 vojáků. Následné potyčky vyvrcholily větší bitvou u Varvažova ve dnech 16.-17. 9. 1813, kdy vojska gen. H. Colloredo-Mansfelda odrazila útok francouzských vojsk vedených samotným císařem Napoleonem I.
Trasa
Válečné události roku 1813 zde připomíná řada pomníků a těmito památnými místy vede i žlutě značená naučná historická stezka s 12 zastaveními s informačními tabulemi. Chcete-li poznat dějiště dávných bitev, vydejte se po stopách tažení napoleonských vojsk. V centru Ústí nad Labem nasedneme na autobus MHD č.11 a odjedeme do Přestanova, kde začíná prohlídková trasa.
1. Ruský pomník – základní kámen pomníku (litinový jehlan se sochou bohyně vítězství Niké a mimochodníkovými lvy) byl položen 29. 8. 1835 za účasti hlav států, které se podílely na vítězné bitvě 1813 jako spojenci (rakouský císař Ferdinand, ruský car Mikuláš, pruský král Bedřich III.). Pomník byl postaven podle návrhu dvorního rady Pietra Nobileho na paměť pluků generála A. I. Ostermanna-Tolstého (padlo zde 4 000 ruských vojáků).
2. Hromadný hrob – společný hromadný hrob sebraných ostatků téměř 10 000 z celkových více než 20 000 padlých vojáků.
3. Francouzský pomník a juchtová kaple– barokní kaple stojí v ose hlavní bitevní linie, na které ruské dělostřelectvo s gardami pěchoty zastavilo velký tlak Francouzů za cenu obrovských ztrát. Vedle stojící francouzský pomník byl postaven v roce 1911. V sousedním Stradově je další pomník z r. 1843.
4. Kaple Nejsvětější Trojice na Hůrce – trojboká barokní kaple zde byla postavena v letech 1690–1691 na paměť odvrácení moru. Při bitvě zde měl velitelské stanoviště generál D. R. Vandamme.
5. Jubilejní pomník – slavnostně otevřen za účasti představitelů mnoha národů 29. 8. 1913 ke stému výročí bitvy. Uvnitř výstavka k bitvě.
6. Vandammův pomník – označuje místo zajetí vrchního velitele francouzských oddílů generála Dominika René Vandamma ruskými kozáky.
7. Pruský pomník – novogotický pomník byl postaven v r. 1817 na památku padlých pruských vojáků generála Kleista (podle návrhu architekta a sochaře Karla Friedricha Schinkela).
8. Rakouský pomník – litinový obelisk s plastikou lva, reliéfem poprsí rakouského vojevůdce generála Hieronyma Václava Colloredo-Mansfelda a rakouským orlem, nesoucím oslavný věnec na vrcholu; pochází z roku 1825. Je dílem českého sochaře Václava Prachnera a připomíná odražení útoku Napoleona I. dne 17. 9. 1813.
9. Kleistův pomník v Nakléřově – byl postaven v r. 1913 ke stému výročí napoleonské bitvy u Chlumce a udělení čestného predikátu „von Nollendorf pruskému generálu Fridrichu Kleistovi. Tudy Kleist přešel hory ze Saska při ústupu od Drážďan a se svými vojáky vpadl do týla sboru francouzského generála Vandamma.
10. Napoleonův kámen – kámen v zemi a poblíž stojící dřevěný kříž připomínají, že zde stál barokní kostel sv. Václava (zbořen r. 1975), z jehož věže měl sám Napoleon dne 17. 9. 1813 řídit pokus o další vtrhnutí svých vojsk do Čech. Na nedaleké Nakléřovské výšině byla ke stému výročí bitvy postavena Císařská rozhledna, která se po zimní bouři dne 29. 1. 1944 zřítila.
Délka trati
vlastní prohlídková trasa – cca 11 km
Náročnost trati
vhodná pro pěší i pro cyklisty, výškový rozdíl 469 m (Chlumec 235 m n. m., Nakléřov 704 m n. m.)
Mapa s trasou ke stažení zde:
Zajímavosti na trase
Chlumec 235 m n. m. – písemně je připomínán již v roce 993, kdy k ostraze severní zemské brány stávala na křižovatce Srbské a Lužické zemské cesty celnice a přemyslovský hrad. Památky: kostel sv. Havla z pol. 19. stol. s náhrobky, smírčími kříži a Pietou, hrázděný dům čp. 23, zbytky chlumeckého zámku, kaple na Horce, Jubilejní pomník a hrob neznámých padlých z roku 1813, kaple na hřbitově, chráněné památné stromy ad.
U ní stojí menší pomník z r. 1843. V hostinci U Dostrašilů byl v r. 1989 ustaven Klub vojenské historie, později nazvaný "42. pěší pluk hraběte Erbacha" (posádkou v Terezíně). Klub organizuje každoročně vzpomínkové akce na bitvu u Chlumce v r. 1813. V hostinci je výstavka vzpomínkových dokumentů.
Chabařovice 175 m n. m. – městská památková zóna; k prohlédnutí jsou kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Jana Křtitele, poustevnasv. Jana Křtitele, hřbitovní kaple sv. Michala, smírčí kříže, památník husitské bitvy Na Běhání, stará radnice s muzeem, muzeum kávomlýnků, Mariánský sloup na náměstí a na hřbitově pak hrob rakouského svobodníka Antonína Gürtnera padlého v r. 1813. V roce 2010 bylo po 9 letech ukončeno napouštění zbytkové jámy vytěženého dolu Chabařovice (více na www.pku.cz); v okolí nově vzniklého jezera Milada o ploše 252 ha a maximální hloubce 24,70 m vznikla nová oblast, která je využívána ke sportovním a rekreačním účelům.
Výhledy
Nakléřovská výšina – výhled na České středohoří.
Rekonstrukce bitev
Klub vojenské historie – 42. pěší pluk organizuje každoroční pietní akty u pomníků a společného hrobu v Chlumci, Přestanově a Varvažově, pravidelně poslední sobotu v srpnu nebo první sobotu v září. Při kulatých výročích je klub hostitelem a spolupořadatelem vzpomínkových akcí na bitvu u Chlumce – Kulmu 1813. Klub vojenské historie tvoří součást „Spolku historie Chlumecka“. 42. pěší pluk byl založen v roce 1674. Dodnes jsou v Terezíně jeho kasárna. Byl to pluk pravidelné řadové pěchoty habsburské císařsko – královské armády, verbovací oblasti Čechy, výložky barvy oranžovo-žluté-(pomerančové), s knoflíky stříbrné barvy. Uniforma barvy bílé.
