Den s první republikou, aneb jeden den v prvorepublikovém duchu

12.12.2018
V letošním roce si celá republika připomněla řadu významných „osmičkových“ výročí. Ústí nad Labem připravilo ve spolupráci s muzeem a archivem města celoroční program k jejich připomenutí.

 

Výročí v Ústí vyvrcholilo 11. prosince 2018. V roce 1918 žilo ve městě Ústí nad Labem převážně německy mluvící obyvatelstvo, město Ústí nad Labem se tak nepřipojilo k nově vzniklé Československé republice v říjnu, ale až 11. prosince 1918. Proto i hlavní připomenutí tohoto významného výročí bylo směřováno na toto datum, kdy na Lidickém náměstí nechyběla dobová kuchyně, medvědář, soutěže pro děti, panoptikum nebo staročeská kapela.

Na programu, který byl slavnostně zahájen v 13:00, byl mimo jiné křest a představení publikací vydaných k 100. výročí.  Archiv města Ústí nad Labem vydal kalendárium „Ústí nad Labem v roce 1918“ a autor Mgr. Petr Karlíček v něm popisuje, co se událo den za dnem v roce 1918. Tato publikace je zdarma k dostání v Archivu města Ústí nad Labem. Druhou publikaci – komiks „Ústečané v první světové válce“ od Zdeňka Urbana vydalo Muzeum města Ústí nad Labem a obsahuje pět hlavních příběhů několika Ústečanů v letech první světové války.

Na programu bylo vyhlášení výsledků a předání cen 16. ročníku soutěže Literární Ústí. Zdravé město Ústí nad Labem ve spolupráci s DDM Ústí nad Labem připravilo do soutěže dvě ze tří témat, a to „Příběh z první republiky“ a „Jak se připojilo Ústí nad Labem k ČR“. Ocenění autoři získali diplom, poukázky do knihkupectví a dárkové předměty. Nejlepší práce jsou zkompletovány do sborníku, který je možné si volně stáhnout ze stránek www.ddmul.cz.

Na závěr se uskutečnil průvod městem a slavnostní odhalení pamětní desky v ulici Hrnčířská. Pamětní deska bude navždy připomínat 11. 12. 1918, kdy vojenské oddíly Československé armády zabránily poválečným nepokojům v Ústí nad Labem, a tímto aktem se město stalo součástí Československé republiky.

Oslavám 100. výročí vzniku Československé republiky byl ve městě věnován celý rok 2018. Jeho součástí byly výstavy, koncerty, přednášky. K vrcholům patřilo slavnostní uvedení Smetanovy opery Libuše v Severočeském divadle nebo výstava Schichtova epopej, která bude k vidění v Muzeu města Ústí nad Labem až do března 2019. Symbolický závěr proběhne 1. 1. 2019 od 18:00 Novoročním ohňostrojem, který bude motivován českými klasickými autory a zakončen českou hymnou.

 

 

K událostem v Ústí nad Labem doplnil ředitel Archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček:

Ústí nad Labem a vznik Československa v roce 1918

Na podzim 1918 už bylo téměř všem obyvatelům Ústí nad Labem jasné, že se válka pro Rakousko-Uhersko i Německo nevyvíjí dobře. Další válečná zima navíc lidem naháněla hrůzu. Většina dospělých mužů byla na frontě. Obyvatelé průmyslových aglomerací už několikátým rokem hladověli, zesláblé muže, ženy i děti pak „kosila“ španělská chřipka.

Už v lednu 1918 české elity vyhlásily, že se po válce nespokojí s ničím menším, než se samostatným českým státem. To se však hrubě nelíbilo českým Němcům, kteří se o několik dní později přihlásili k myšlence utvořit provincii Německé Čechy (Deutschböhmen). Tato provincie měla být po rozpadu monarchie součástí státu Německé Rakousko (Deutschösterreich). A Německé Rakousko se mělo výhledově spojit s Německou říší. Takto měl vzniknout jednotný německý stát.

Osmadvacátý říjen 1918 byl Ústí nad Labem běžným pracovním dnem. Informace o převratu v Praze se tu však díky telegrafu a železnici rychle rozšířila. Už o den později se, projevem starosty Bornemanna, místní politické elity plně přihlásily k provincii Německé Čechy. Ta byla v reakci na pražský převrat vyhlášena ve Vídni dne 29. října 1918. Za pozornost stojí, že k vyhlášení Německých Čech bylo dlouhodobě plánováno na 4. listopad 1918. Mělo k němu dojít právě v Ústí nad Labem. Díky pražským událostem ale město Ústí nad Labem o tuto „čest“ přišlo.

Pro většinu vyhladovělých obyvatel, včetně vojáků, kteří se pomalu začali vracet z bojišť, byly tyto události podružné. Ve dnech 2. a 3. listopadu 1918 vypukly ve městě nepokoje. Někteří obyvatelé se podíleli na rabování městských a vojenských skladů. Vypleněna byla bývalá továrna na výrobnu rýže na střekovské straně řeky (zhruba v místech dnešního Mariánského mostu) sloužící jako sklad. Davy lidí si odtud odnášely surový cukr, sůl, kukuřičnou mouku či oves. Z jiných skladišť po celém městě zase mizela nepotřebná vojenská výstroj, zejména oblečení a boty. Pořádek se ve městě podařilo obnovit až po několika hodinách. Pikantní je i fakt, že na plenění se podíleli i místní vojáci, kteří měli ve městě udržovat pořádek.

Zatímco v Praze se vnější znaky příslušnosti k monarchii (nejčastěji dvouhlaví orlové na úřadech a trafikách) odstraňovaly v den převratu, tak v Ústí nad Labem až po 5. listopadu 1918. K dalším nepokojům došlo ve dnech 9. – 11. prosince 1918. Dne 9. prosince se střílelo v Krásném Březně. Ozbrojenci hájící skladiště firmy Schenker několikrát vystřelili do hladového davu. Měli strach, že dojde k plenění. Situaci však ovládli místní Češi a sami v této ústecké čtvrti nastolili pořádek. O den později do Krásného Března dorazili první českoslovenští vojáci.

Dne 10. prosince 1918 došlo k velkém rabování v Ústí nad Labem. Tentokrát se už davy lidí nesháněly pouze po potravinách, ale vědomě demolovaly vojenské či soukromé sklady i obchody drobných živnostníků. Některé osoby bezmyšlenkově ničily vše kolem sebe. Město skýtalo tristní pohled. Situace začala být vážná a město nemělo prostředky jak ji řešit. V této situaci vedení města rozhodlo o povolání československé vojenské asistence. Vojenské oddíly československé armády pod vedením majora Hulíka dorazily do Ústí nad Labem ráno 11. prosince 1918. Po příchodu armády rabování ustalo a situaci ve městě se podařilo stabilizovat. Ústí nad Labem se teprve této chvíli stalo součástí Československé republiky.

 

 

Den s první republikou, aneb jeden den v prvorepublikovém duchu