home > Úřední portál > Správa města > Magistrát > Odbory a oddělení > archiv města Ústí nad Labem > Pomístní jména okresu Ústí nad Labem

Pomístní jména okresu Ústí nad Labem

Pomístní jména okresu Ústí nad Labem (Heinrich Lipser, Vladimír Horák)

V roce 1931 Heinrich Lipser, po několika letech usilovné práce, dokončil rukopisné dílo Flurnamen-Atlas des Bezirkes Aussig (Atlas pomístních jmen okresu Ústí nad Labem). V roce 2016 navázal na jeho práci Vladimír Horák, který pomístní jména z Lipserova atlasu přenesl do současných map a vybraným způsobem je jazykovědně doplnil. V roce 2019 archiváři Archivu města Ústí nad Labem projekt V. Horáka, pro potřeby jeho elektronického publikování, systematicky uspořádali, graficky upravili a zpřístupnili na webových stránkách města Ústí nad Labem.

Heinrich Lipser (29. listopad 1886, Ústí nad Labem – 23. květen 1963, Offenbach am Main, Spolková republika Německo)

Heinrich LipserHeinrich Lipser se narodil 29. listopadu 1886 v Ústí nad Labem. Vystudoval učitelský ústav a působil na několika obecných či měšťanských školách tehdejšího ústeckého okresu. Největší část své pedagogické kariéry strávil v Trmicích. Ty, stejně jako další obce blízkého okolí, byly hlavním předmětem jeho vlastivědného zájmu.
H. Lipser byl organizačně velmi činný. Měl významný podíl na vydávání několika místních vlastivědných periodik jako např. Heimatkunde des Bezirkes Aussig (Vlastivěda okresu Ústí nad Labem), která vycházela v letech 1927–1933, Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes (Příspěvky k vlastivědě Ústecko-chabařovického okresu) nebo časopisu společenství Sudetendeutsche Arbeitsgemeinschaft (Sudetoněmeckého botanického společenství) Natur und Heimat (Příroda a vlast) vycházejícího od roku 1929, jehož byl spoluzakladatelem.
Velkou pozornost soustředil také na shromažďování pomístních jmen zdejšího regionu. Výsledkem tohoto bádání, které sdílel s dalšími místními vlastivědci, je rukopisný Atlas pomístních jmen okresu Ústí nad Labem z roku 1931. Ten je uložený jako součást Lipserova osobního fondu v Archivu města Ústí nad Labem.
V letech 1937 a 1938 byl H. Lipser hlavním zpracovatelem mapy okresu Ústí nad Labem, jež vznikla v souvislosti s vydáváním ústeckých vlastivědných sborníků.
Během druhé světové války byl jako sociální demokrat propuštěn ze zaměstnání a vyloučen z veřejného života. Po jejím ukončení byl vysídlen do Německa, kde roku 1952 vydal dílo Hessische Floristiche Briefe (Hesenské floristické listy), jež přispělo k poznání vegetace a zeměpisu této oblasti. Dle některých zdrojů měl být Lipser v Německu také velmi aktivní v tehdy nově zorganizovaném Sudetoněmeckém krajanském sdružení.
V roce 1967 byla v Mnichově vydána posmrtně Lipserova práce Pflanzen-vorkommen im Böhmischen Mittelgebirge und im Ost-Erzgebirge aus den Jahren 1930–1945 (Výskyt rostlin v Českém středohoří a ve východní části Krušných hor v letech 1930–1945). Dílo vznikající již za Lipserova působení na Ústecku je seznamem rostlinných druhů a jejich lokalit v Českém středohoří a v Krušných horách a vyšlo za spolupráce s botaniky bratry Georgem a Walterem Wittenbergerovými.

Vladimír Horák (27. březen 1939, Praha)

Vladimír HorákVladimír Horák se narodil 27. března 1939 v Praze. Je absolventem gymnázia v Jablonci nad Nisou (1956) a pražské Vysoké školy chemicko-technologické, na níž roku 1962 získal inženýrský titul. Po ukončení studií pracoval ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Zde strávil třicet let, během nichž zastával několik pracovních funkcí (výzkumník, pracovník obchodně-technické služby, technolog, programátor či vedoucí marketingu). Ke konci své aktivní pracovní kariéry byl zaměstnán také jako manažer exportu ve společnosti Drinks Union.
V roce 1968 byl V. Horák jedním z organizátorů Klubu angažovaných nestraníků, za což byl v následných dvaceti letech perzekvován, mimo jiné ztrátou pracovní pozice.
Je autorem projektu, který zveřejňuje výsledky bádání kolektivu H. Lipsera v oblasti pomístních jmen (Atlas pomístních jmen okresu Ústí nad Labem), přenáší je do současných map a konkrétními způsoby, jako je uvedení jejich přibližného překladu, dnešního názvu nebo českého slova, které pro ně mělo být základem, je doplňuje.

Metodologie

Ve dvacátých letech 20. století začali vlastivědní pracovníci kolem časopisu Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, v čele s H. Lipserem, a za pomoci několika desítek informátorů, shromažďovat pomístní jména v obcích tehdejšího ústeckého okresu. Výsledky jejich práce byly z části použity v několika článcích ve výše uvedeném časopisu a komplexně pak v roce 1931 při zpracování celé sbírky H. Lipserem do podoby rukopisné knihy. Rukopis, označený jako Atlas pomístních jmen okresu Ústí nad Labem, který nebyl nikdy vytištěn, je uložen v Archivu města Ústí nad Labem. Obsahuje 96 listů, z nichž téměř na každém je číslovaný výčet pomístních jmen a ručně načrtnutá mapka obce, nebo několika sousedících obcí, s čísly znázorňujícími jejich umístění.
Cílem tohoto projektu je přenést pomístní jména z Lipserova rukopisu do současných map. Pokud Lipserovy náčrtky obsahují trasy železnice, hlavních silnic, vodních toků nebo známých vrcholů, je možné s dostatečnou přesností místa, která Lipser na mapce vyznačil číslicemi, najít. Pokud však takovéto vztažné body v jeho mapkách chybějí, nemusí být lokalizování daných míst a jejich přenesení vždy zcela přesné. Úskalím je také změna reliéfu zdejší krajiny, k níž došlo v důsledku důlní činnosti. Z tohoto důvodu u vybraných obcí nedošlo k přenosu do současných map kompletně.
Součástí projektu je také prostřednictvím vytvořených tabulek jazykovědně interpretovat jednotlivá pomístní jména. Tím je myšleno jejich přibližné přeložení do českého jazyka, uvedení jejich současného názvu nebo určení českého slova, jež mělo být základem pro vznik daného jména.
Jelikož Lipserův rukopis nedospěl do stádia knižního vydání, nebyl tak ani podroben příslušným úpravám. Některé lokality ze seznamů jmen nejsou například zaneseny do mapových náčrtků a chybí tak i v mapách současných, jiné se naopak objevují vícekrát a na různých místech.
Lipser zpracoval obce, které patřily do předválečného okresu Ústí nad Labem. V důsledku historických změn hranic okresu jsou tak v  projektu zahrnuty i obce, jež nyní spadají do okresu Teplice. Opačným případem jsou pak obce, které jsou dnes součástí okresu Ústí nad Labem, ale nebyly v minulosti, a proto v Lipserově práci chybí. V. Horák se proto pokusil napodobit H. Lipsera, a na základě získaných informací z různých zdrojů, především pak ze stabilníhokatastru, shromáždil a jazykově interpretoval pomístní jména daných lokalit a přenesl je do současných map.
Celý projekt se skládá z více než sta souborů ve formátu PDF řazených abecedně podle názvů jednotlivých obcí. V ideálním případě je každý z nich tvořen třemi částmi. První je téměř vždy naskenovaný původní Lipserův náčrtek katastrálního území konkrétní obce s čísly představujícími vybraná pomístní jména. Druhou částí je tabulka pomístních jmen zpravidla obsahující vedle německého jména jeho přibližný překlad, dnešní název dané lokality a české slovo, jež mělo být základem pro dané jméno. Třetí je pak současná mapa s uvedenými pomístními jmény. Součástí celku je také soupis všech lokalit a mapa znázorňující hranice okresu z roku 1931 a 2016.
Svým obsahem projekt pravděpodobně nejvíce poslouží zájemcům o regionální historii a turistiku. Určení jeho využití však není pevně vyhraněné a může tak být použit kýmkoliv z řad široké veřejnosti.

Seznam lokalit