Primátorka položila věnec k pomníku TGM, oslavy 100 let republiky budou pokračovat až do prosince

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili zástupci politických stran, státních institucí a další hosté. Věra Nechybová v projevu mimo jiné uvedla: „Sto let v historii země je jedna epocha. Je možná ještě příliš brzo hodnotit, zda byla lepší než jiná období, které naše národy prožily s Přemyslovci, Lucemburky nebo Habsburky. Ani v posledních sto letech jsme si nevládli zcela sami a osud naší samostatnosti závisel na rozhodnutí jiných. Přesto je mnoho důvodů proč být hrdi na to, že jsme byli československými občany, že jsme byli Československem,“ zdůraznila primátorka. Historické souvislostí roku 1918 v projevu přiblížil ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.

Oslavám 100. výročí vzniku Československé republiky je ve městě věnován celý rok 2018 (Více o programu zde). Jeho součástí jsou výstavy, koncerty, přednášky. V neděli 28. října uspořádal u pomníku TGM oslavy obvod Střekov. K vrcholům patří slavnostní uvedení Smetanovy opery Libuše v Severočeském divadle a oslavy budou pokračovat až do prosince.

Více k prosincovému programu ředitel Archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček: Většina českých a moravských měst slaví vznik republiky dne 28. října. Toho dne se však v Ústí nad Labem nestalo vůbec nic významného. Proto budeme v Ústí nad Labem oslavovat až 11. prosince. V tento den totiž do převážně německého města vstoupily jednotky československé armády, které zde zabránily pokračujícímu rabování a nastolily klid a pořádek.

Ústí nad Labem a vznik Československa v roce 1918

Na podzim 1918 už bylo téměř všem obyvatelům Ústí nad Labem jasné, že se válka pro Rakousko-Uhersko i Německo nevyvíjí dobře. Další válečná zima navíc lidem naháněla hrůzu. Většina dospělých mužů byla na frontě. Obyvatelé průmyslových aglomerací už několikátým rokem hladověli, zesláblé muže, ženy i děti pak „kosila“ španělská chřipka.

Už v lednu 1918 české elity vyhlásily, že se po válce nespokojí s ničím menším, než se samostatným českým státem. To se však hrubě nelíbilo českým Němcům, kteří se o několik dní později přihlásili k myšlence utvořit provincii Německé Čechy (Deutschböhmen). Tato provincie měla být po rozpadu monarchie součástí státu Německé Rakousko (Deutschösterreich). A Německé Rakousko se mělo výhledově spojit s Německou říší. Takto měl vzniknout jednotný německý stát.

Osmadvacátý říjen 1918 byl Ústí nad Labem běžným pracovním dnem. Informace o převratu v Praze se tu však díky telegrafu a železnici rychle rozšířila. Už o den později se, projevem starosty Bornemanna, místní politické elity plně přihlásily k provincii Německé Čechy. Ta byla v reakci na pražský převrat vyhlášena ve Vídni dne 29. října 1918. Za pozornost stojí, že k vyhlášení Německých Čech bylo dlouhodobě plánováno na 4. listopad 1918. Mělo k němu dojít právě v Ústí nad Labem. Díky pražským událostem ale město Ústí nad Labem o tuto „čest“ přišlo.

Pro většinu vyhladovělých obyvatel, včetně vojáků, kteří se pomalu začali vracet z bojišť, byly tyto události podružné. Ve dnech 2. a 3. listopadu 1918 vypukly ve městě nepokoje. Někteří obyvatelé se podíleli na rabování městských a vojenských skladů. Vypleněna byla bývalá továrna na výrobnu rýže na střekovské straně řeky (zhruba v místech dnešního Mariánského mostu) sloužící jako sklad. Davy lidí si odtud odnášely surový cukr, sůl, kukuřičnou mouku či oves. Z jiných skladišť po celém městě zase mizela nepotřebná vojenská výstroj, zejména oblečení a boty. Pořádek se ve městě podařilo obnovit až po několika hodinách. Pikantní je i fakt, že na plenění se podíleli i místní vojáci, kteří měli ve městě udržovat pořádek.

Zatímco v Praze se vnější znaky příslušnosti k monarchii (nejčastěji dvouhlaví orlové na úřadech a trafikách) odstraňovaly v den převratu, tak v Ústí nad Labem až po 5. listopadu 1918. K dalším nepokojům došlo ve dnech 9. – 11. prosince 1918. Dne 9. prosince se střílelo v Krásném Březně. Ozbrojenci hájící skladiště firmy Schenker několikrát vystřelili do hladového davu. Měli strach, že dojde k plenění. Situaci však ovládli místní Češi a sami v této ústecké čtvrti nastolili pořádek. O den později do Krásného Března dorazili první českoslovenští vojáci.

Dne 10. prosince 1918 došlo k velkém rabování v Ústí nad Labem. Tentokrát se už davy lidí nesháněly pouze po potravinách, ale vědomě demolovaly vojenské či soukromé sklady i obchody drobných živnostníků. Některé osoby bezmyšlenkově ničily vše kolem sebe. Město skýtalo tristní pohled. Situace začala být vážná a město nemělo prostředky jak ji řešit. V této situaci vedení města rozhodlo o povolání československé vojenské asistence. Vojenské oddíly československé armády pod vedením majora Hulíka dorazily do Ústí nad Labem ráno 11. prosince 1918. Po příchodu armády rabování ustalo a situaci ve městě se podařilo stabilizovat. Ústí nad Labem se teprve této chvíli stalo součástí Československé republiky.

Akce: Archiv města Ústí nad Labem připravil k výročí obsazení města Kalendárium 1918. Jedná se o publikaci, v níž je den za dnem popsán život ve městě. Bude obsahovat dosud neznámé zdroje a bohatý obrazový doprovod. Slavnostní představení nové knihy proběhne v rámci oslav dne 11. prosince 2018. Program akce "Oslavy 100. výročí vzniku ČSR v Ústí nad Labem" bude na Lidickém náměstí 11. 12. 2018 od 13.00-17.30 hod., od 11.00 hod. si budou moci zájemci zajít na netradiční oběd z doby první republiky - na náměstí bude i dobová kuchyně.

Program: staročeská kapela, medvědář Eda, cirkus Berto, panoptikum pana Vrány, kejklíř, soutěže pro děti z doby našich babiček a prababiček. Ve spolupráci s Muzeem města je připravena i rekonstrukce dobových událostí a odhalení pamětní desky prvního československého armádního velitelství.

V současné době je připravena výstava Republika československá 1918-1939 na Mírovém náměstí, která začíná 29. 10. 2018. Dále pak odhalení pamětních desek Jaroslava Brodského a gen. Jaroslava Klemeše - obě v Brné. Muzeum města pak připravuje výstavu Schichtova epopej, kdy vernisáž bude 27. 11. 2018.