Blánatka lipová napáchá jen minimální škody

29.11.2018
V posledních několika týdnech jsou z řad občanů často vznášeny dotazy na drobný hmyz, který je pozorován na různých místech ve městě na kmenech lip.

 

Jedná se o ploštici druhu blánatka lipová (latinsky Oxycarenus lavaterae), která při svých zimních koloniích vytváří silné šedostříbrné povlaky na větvích a kmenech lip.

Tato ploštice pochází ze Středomoří, areálem jejího výskytu je západní Středomoří - od Kanárských ostrovů, Maroka, Alžírska, Tuniska a Malty na jihu po Itálii, jižní Francii a jižní Švýcarsko na severu. Východní hranicí jejího původního výskytu bylo pobřeží Slovinska a Chorvatska. Od 80. let minulého století se blánatka postupně šíří na sever a na východ. Na našem území byla poprvé zjištěna v roce 2004 v Brně.

V České republice je druh asociován s lípou srdčitou (Tilia cordata), na ostatních druzích lip zatím nebyl pozorován. Vyskytuje se na osluněných solitérně stojících stromech, převážně ve městech, vesnicích nebo v alejích, málokdy ve volné krajině.

Dospělci i larvy se živí sáním na různých částech lípy, přičemž preferují rozvíjející se listy a nezralá semena. Dospělci a odrostlé larvy přezimují na kmenech lip ve shlucích, které mohou čítat několik stovek až tisíců jedinců. Na jaře pak dochází ke kladení vajíček do štěrbin v kůře. Během pár dní se líhnou nymfy, které se zdržují ve shlucích společně s dospělci. Shluky mizí až na přelomu jara a léta, kdy se všichni jedinci přesunou do korun. Během léta se mohou vystřídat dvě pohlavní generace. Od konce srpna dochází opět k masovému shlukování na kmenech lip.

V našich podmínkách prodělává blánatka celý svůj vývojový cyklus na lípách. Ve své domovině má vývoj mnohem složitější. Dospělci přezimují na kmenech různých stromů, které obvykle během června opouštějí a migrují na slézovité rostliny, kam kladou vajíčka a kde následně prodělávají svůj vývoj. Po ukončeném vývoji se dospělci první generace šíří na okolní rostliny.

Pokud jde o škodlivost blánatek, nebylo ve střední Evropě pozorováno významné poškozování pěstovaných rostlin. Teoreticky je sice možné snížení vitality dřeviny způsobené sáním na rozvíjejících se listech v případě velmi silného napadení v kombinaci s dalšími faktory (již narušená vitalita dřeviny, nevhodné pěstební podmínky apod.), ale jedná se zatím pouze o teoretickou možnost. Vzhledem k tomu, že blánatka přezimuje na povrchu stromu a vzhledem k jejímu původnímu areálu výskytu, dochází v průběhu zimy k vysokému úhynu přezimujících jedinců. Chemická likvidace přezimujících populací na stromech se tudíž neprovádí. 

Foto: www.heteroptera.wbs.cz

Blánatka lipová napáchá jen minimální škody