Dotaz Aleš Pelikán, PRÁVO : 2. 11. 2011

7.11.2011
DOTAZY:

Dobrý den

1.Jak moc řádí nyní na okrajích Ústí divoká prasata, jsou zaznamenány nějaké aktuální škody?
2. Jak je to aktuálně s povolením odstřelu divočáků na území města?
3. Dá se říci, že jsou prasata přemnožená? Kolik seš jich letos už odstřelilo?
4. Kolik by se potřebovalo aktuálně odstřelit divočáků, aby byl stav jakž takž?


ODPOVĚDI:

Ad.) 1. – Jak moc řádí nyní na okrajích Ústí n/L. divoká prasata, jsou zaznamenány nějaké aktuální škody?
Divoká prasata se v okrajových částech Ústí nad Labem vyskytují během celého roku téměř stabilně, jsou ale období, jako je nynější období podzimu a nadcházející zimy, kdy je jejich výskyt výraznější. V letošním roce, i když to tak zdánlivě v některých lokalitách nezdá, je výskyt divočáků ve městě výrazně nižší než v loňském roce. Jedním z důvodů může být i abnormálně velká úroda žaludů a bukvic v okolních lesích, kdy se divočáci dostatečně nasytí a nemají tak velkou potřebu navštěvovat městské lokality. Stejně jako v minulých letech jsme zaznamenali zvýšený výskyt škod na Střekově v okolí ulice Tolstého a dále ve Vaňově téměř po celém území jež přímo navazuje na les. Nově proti minulosti vznikají výraznější škody na Severní Terase, v okolí ulic Jana Zajíce a V Klidu. Výskyt divočáků v této lokalitě zaznamenáváme pravidelně, letošní škody jsou však abnormálně velké. Pozitivního výsledku jsme dosáhli, i z důvodu intenzivního lovu, v areálu Masarykovy nemocnice, kde od letních měsíců nebyl výskyt divočáků zaznamenán.

Ad.) 2. – Jak je to aktuálně s povolením odstřelu divočáků na území města?
V současné době je platných více než deset dlouhodobých povolení pro odstřel divokých prasat v různých částech města, kdy jde např. o část areálu a okolí Masarykovy nemocnice, zalesněné pozemky na Mariánské skále, či v Bertině údolí, okolí „okálů“ a Novosedlického náměstí na Střekově a několik dalších. Přesnou lokaci stanoviště pro ten, který den, volí pověřený myslivec především s ohledem na nutnost zajištění bezpečnosti. Průběžně během celého roku odbor životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem vyhodnocuje hlášení o výskytu a pohybu divočáků v zastavěném území města a při splnění přísných podmínek je vydáváno povolení k odstřelu v zasažené lokalitě. Na základě žádosti obce Velké Březno, jako vlastníka pozemku, bylo takové povolení vydáno i pro lov na jedné lokalitě ve Velkém Březně. Bohužel, všude s ohledem na dodržení maximální možné bezpečnosti občanů odstřel nelze provádět. U těchto lokalit zajišťujeme opakované plašení a vyhánění divokých prasat pomocí speciálně vycvičených loveckých psů, a to s různými výsledky.

Ad.) 3. – Dá se říci, že jsou prasata přemnožená? Kolik se jich letos už odstřelilo?
Početní stavy divokých prasat se nejen v okrese Ústí nad Labem a Ústeckém kraji, ale i v celé České republice a téměř celé střední a západní Evropě již několik let pohybují na hranici přemnožení, a to hlavně v závislosti na úrodě žaludů a bukvic, ale i s ohledem na zvyšující se výměry polí osetých kukuřicí a řepkou olejnou. I když se v našem okolí téměř nehospodaří, divočáci nacházejí ideální podmínky pro život v okolních listnatých lesích s dostatkem podrostu a vysokým zastoupením dubu, buku a ostatních plodonosných dřevin, včetně ovocných stromů ve starých, ve většině případech neudržovaných a neobhospodařovaných sadech, vzniklých ještě v době před druhou světovou válkou.
Celkově se ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem, v měsících mysliveckého roku od dubna do září, za které máme mysliveckou statistiku k dispozici, odlovilo 433 divočáků, což je proti stejnému období loňského roku propad o 324 ks. Tento propad v odstřelu způsobila s největší pravděpodobností právě vysoká úroda žaludů a bukvic v letošním roce, kdy divočáci mají dostatek přirozené potravy a nenavštěvují vnadivě, na nichž se odloví nejvíc divokých prasat.

Ad.) 4. – Kolik by se potřebovalo aktuálně odstřelit divočáků, aby byl stav jakž takž?
V ideálním případě by bylo potřeba, aby byl odlov ve shodné výši, jako byl loňského roku, a to s vyšším zastoupením odlovených bachyň, což by zajistilo výrazné snížení početních stavů divočáků. Bohužel musíme konstatovat, že i s ohledem na nadúrodu žaludů a bukvic, s největší pravděpodobností úspěchu loňského roku, který byl mimochodem rokem rekordním, nedosáhneme. Rádi bychom se však dostali alespoň na úroveň roku 2009, kdy bylo celkově odloveno 1328 ks divočáků. Rok 2009 byl též rokem s velkou úrodou žaludů a bukvic; byl tzv. rokem semenným, kdy odlovy celkově výrazně klesají a to i z výše popsané příčiny dostatku přirozené potravy.