Primátor o rozpočtu EU v Bruselu

Primátor o rozpočtu EU v Bruselu
8.11.2007
Primátor města Jan Kubata se v Bruselu v polovině října zúčastnil 71. plenárního zasedání Výboru regionů. Debatovalo se hlavně o reformě rozpočtu.

   Primátora Jana Kubatu zaujal na zasedání Výboru regionů především projev evropské komisařky pro vytváření finančních programů a rozpočtu Dalie Grybauskaite. Její projev i následnou diskuzi v budově Charlemagne z 10. října letošního roku před zástupci regionů EU přinášíme v celém znění.

 

 

Vystoupení  pí Dalia GRYBAUSKAITE,
Komisařky pro vytváření finančních programů a rozpočtu,

Jsem velmi ráda, že se mohu účastnit a zahájit proces konzultací se členy Výborů regionů, jako zástupců všech našich regionů. Vy jste nejblíže „terénu“ jak se říká, znáte potřeby lidí, potřeby průmyslových odvětví, co od nás očekávají a co je pro Evropu třeba udělat. Vážím si proto velmi této příležitosti, že mohu zahájit prezentací přednášky o konzultacích Komise Vašemu publiku.

 

Pokud bude možné, ráda bych zodpovídala Vaše dotaz po úvodní části svého vystoupení. Formulace Vašich otázek mi ukáže, nakolik jste porozuměli a co chcete sdělit. Proto je někdy zajímavější otázkám naslouchat, než mluvit. A vzhledem k tomu, že diskutujeme rozpočet a finance, upřednostňuji prezentaci v Power Pointu, protože je velmi obtížné hovořit o penězích a financích prostým jazykem.

 

Tento program se nazývá "Reformou rozpočtu, měníme Evropu". Je to ambiciózní program, ale chtěli jsme tímto rčením vystihnout přesně tento význam! Dosud byl rozpočet pouze jaksi dodatečný v evropské politice. Chtěli bychom, aby byl rozpočet skutečným nástrojem, skutečným odrazem evropských politik.

Jednání o dohodách, která mají být ukončena v prosinci 2007, budou zcela jasně identifikovat nové priority pro Evropskou Unii.

 

Ráda bych připomněla, že 80 % evropského rozpočtu je věnováno pouze dvěma politikám, dohodnutým a vytvořeným v polovině minulého století: kohezi a zemědělské politice. V praxi to znamená, že zejména CAP se příliš nezměnil, stál pouze navíc 10 miliard EUR každých deset let. Zbytek rozpočtu, zhruba 15 %, je věnováno na výzkum, vzdělání, vnější vztahy, konkurenceschopnost a inovaci. Tato situace nám nedovoluje řešit výzvy typu globalizace a konkurenceschopnosti; a téměř znemožňuje další rozšiřování EU, vzhledem k tomu, že EU nebude schopná přijímat nové členy, pokud nenastanou radikální změny. Jak napovídají určité znaky, tato reforma již započala.

 

EU přiznala potřebu této změny v roce 2005 v Evropské radě a evropské instituce se dohodly na přezkoumání v roce 2006. Evropská komise tedy byla vyzvána k uskutečnění důkladného přezkoumání veškerých aspektů výdajů EU, včetně Společné zemědělské politiky, zdrojů EU, a veškerých korektivních mechanismů. V tomto spatřujeme historickou příležitost pro EU zabývat se touto záležitostí jako politickou záležitostí a připravit doklad orientované do budoucna, anticipující budoucí podobu evropských financí.

 

Reforma je o Evropě, nejen o penězích.

Revize rozpočtu je záležitostí uvedenou do pohybu politikou ; jedná se o svěží pohled a přehodnocení rizik a výzev, které před námi vyvstávají, např. životní prostředí, přistěhovalectví, terorismus, selhání Lisabonského programu, a finanční problémy, které začínáme v Evropě pociťovat. Jedná se také o analýzu přidané hodnoty Evropy, jaké máme výdaje, kolik jsme připraveni vydat efektivně přes evropské zdroje a co by mělo být ponecháno národním rozpočtům.

 

Poprvé v letošním roce na žádost Evropské komise se členské státy dohodly, že od roku 2009 budou zveřejňováni všichni příjemci evropských finančních programů a grantů. Komise doufá, že tato iniciativa průhlednosti bude mít dalekosáhlé důsledky a bude klást větší tlak na členské státy, aby realizovaly reformu své zemědělské politiky a nezůstalo pouze u politických debat a diskusí. Zeptají-li se občané Francie nebo Německa svých vlád, proč se 75% přímých plateb dostává 10% příjemců, budou tyto otázky nepříjemné a vytvoří mnohem větší tlak na to, aby byla reforma uskutečněna a nezůstávalo pouze u politických rozprav.

 

V září 2007 vydala Komise konzultační dokument, který všechny vyzýval k zapojení se do debaty. Tento dokument byl výzvou ke svěžímu pohledu. Jeho cílem je jasně definovat cíle reformy: zahájit otevřenou diskusi o výzvách budoucí politiky a financování EU a dále povzbudit k účasti veškeré aktéry na všech úrovních.

 

Webové stránky komise poskytují možnost interaktivní diskuse a příležitost zadávat otázky a činit poznámky. Tato konzultace je založena na zásadách spravedlnosti a ambicí. Neexistují žádné předem stanovené podmínky, žádná tabu, pouze svěží pohled na vše; inovační nápady jsou vítány. Budeme naslouchat a zvažovat všechny hlasy.

 

Je to příležitost k tomu, abychom se zabývali otázkami, o kterých se dosud nediskutovalo, abychom změnili realizační metody, změnili pravidla a dohodli se na změnách. Obsah není definován předem. Komise neukládá odpovědi, Komise vyzývá k účasti na diskusi.

 

Komise by byla velmi ráda, kdyby členské státy a občané Evropy vyslovili, které problémy jsou pro ně důležité, čím bychom se měli na evropské úrovni zabývat. Zásady a politiky jsou na prvním místě. Teprve poté můžeme začít hovořit o penězích.

 

Dosud se jednání týkala buď financí nebo politiky. Komise by ráda tento přístup změnila a hovořila o prioritách a zásadách/politikách. Mechanismus realizace je velmi důležitý. Nestačí pouze identifikovat cíle; musíme také definovat způsoby jak jich dosáhnout. Většina z Vás jste politici a víte, že můžete mít odborníky a profesory, kteří dokážou akademicky formulovat jaké jsou potřeby a co je třeba vykonat. Pro politika je však důležité vědět, jak dosahovat cílů a jak je realizovat. To je umění politiky. Komise potřebuje zkombinovat obojí, vytyčit cíle pro budoucnost a stanovit metody jak jich dosáhnout.

 

Problémy, kterými se musí Komise zabývat ve svých konzultacích zahrnují:

Zaměření financování EU – širší záběr nebo větší koncentrace;

Typ řízení – centralizovaný, decentralizovaný, sdílený, společný;

Spolufinancování – zkušenosti, výhody, problémy;

Rovnováha mezi stabilitou a flexibilitou, disciplína a jednoduchost;

Průhlednost a odpovědnost.

 

Důležitým tématem v této diskusi jsou potřebné zdroje odpovídající politickým ambicím.

Musíme vědět nejen co financovat a jak to financovat, ale také odkud tyto finance pocházejí. Existují návrhy na zavedení nové evropské daně. Parlamenty nemají rády GNI (hrubý národní příjem), vlády jednotlivých států naopak ano. Finanční zdroje jsou důležité z politického hlediska. Pokud však předpokládáme, že financování Evropské unie je také politickou záležitostí, začne se záležitost finančních zdrojů komplikovat.

 

Komise plánuje uskutečnění následujících kroků pro dosažení plánovaných výsledků.

Na jaře 2008, dokončí Evropská komise politické konzultace a předloží návrh. Předsednictví Francie bude velkou pomocí, protože Komise předpokládá, že Francie bude chtít využít svého předsednictví pro řešení této otázky jako jedné z prioritních. Čím ambicióznější je předsednictví, tím lepšího výsledku dosáhneme. Je velmi obtížné předvídat směr, kterým se bude ubírat, je však jasné, že přinejmenším zemědělství zažije uskutečňování změn v politikách, které nebyly možné před 2 lety, kdy komise projednávala finanční rámec. Komise pravděpodobně navrhne konečný balíček do konce roku 2008 a toho mohou využít členské státy pro přípravu finančního rámce, který bude navržen teprve v roce 2011.

 

Velmi krátce, časový harmonogram je následující:

 

Od současné doby – duben 2008                    Veřejné konzultace, shromažďování názorů

5.-6.11.2007           iniciativa předsednictví EU: Debata rozpočtových výborů Evropského a národních parlamentů;

Jaro 2008               Politická konference spolu s Evropským parlamentem: počáteční analýza výsledků debaty;

Jaro 2008                               Komise začne připravovat svůj návrh reformy

 

Dále:

Iniciativy komise k podpoře diskuse;

Velmi důkladná výměna názorů s členskými státy a EP ve všech stádiích;

Schůzky, debaty se všemi zúčastněnými stranami.

 

2008/09                  Komise zahájí přípravy svého návrhu reformy

2009/10                  Diskuse a podpora institucemi EU

2010/11                  Návrh pro příští finanční rámec

 

Komise může navrhnout reformu, musí však být provedena samotnými členskými státy. Je to příležitost k dosažení úspěchu v EU protože je to poprvé, co se všechny členské státy dohodly na vytvoření podobné praxe; je to poprvé, co byla Evropská komise o toto požádána, a je to poprvé od rozšíření EU o nové členy, kdy pro toto vznikla objektivní potřeba. Evropa má nyní příležitost zabývat se touto otázkou vážně. Členské státy se velmi snadno dokáží dohodnout na tom, co se stane za 20 let, nikdy se však nedokáží dohodnout na tom, co se má udělat zítra. Například, jednání týkající se zemědělské politiky byla zahájena v roce 1999. Po třech letech vznikl určitý balík dohod, veškeré cifry však byly dohodnuty až pro rok 2014. Pánové, kteří této dohody dosáhli, nebudou už dávno ve své funkci. Musím vyslovit to, c čím počítám: Jestliže připravím něco radikálního dnes, nikdo s tím nebude souhlasit. Pokud však připravím ambiciózní a radikální možnosti s časovým rámcem, jsem si jistá, že se můžeme pokusit je přijmout a bude to pro nás pro všechny přínosné. Tyto záležitosti nejsou pouze o financích, je to o politice. Vaše angažovanost , způsob, kterým budete lobovat ve Vašich vládách, bude pro Komisi velmi důležitý. Vyzýváme Vás k účasti v diskusi, k zapojení se a vystoupení s Vašimi názory, včetně prostřednictvím našich webových stránek:

http://ec.europa.eu/budget/reform/index_en.htm; http://ec.europa.eu/commission_barroso/grybauskaite/index_en.htm.

 

 

Děkuji!

 

Všeobecná diskuse

 

Pan VAN DEN BRANDE poděkoval komisařce jménem skupiny EPP za srozumitelný projev na téma, jak splnit rozpočet pro Evropu. Souhlasil zcela s jejím přístupem, uznal, že rozpočet nebyl technickým opatřením, ale naprosto politickou záležitostí, umožňující odpovědným osobám činícím rozhodnutí stanovení politických záměrů.

 

Považoval její sdělení za velmi důležité a byl přesvědčen, že Komise měla pravdu při určení záměrů zásad s cílem jejich sledování a pro nastavení rozpočtu v tomto smyslu.

 

Vtipně porovnal evropské summity, kde by měla být přijímána důležitá společná rozhodnutí, k trhu s koberci, s Členskými státy vyjednávajícími za účelem zajistit, aby nemusely vydávat žádné financ z důvodu zavedení navrhovaných zásad. Dále vyjádřil svůj pocit, že Evropa nebyla vyplácejícím se projektem, a že Unie předložila jisté záměry, ale nechtěla převzít vlastnictví nebo odpovědnost za ně.

 

Souhlasil s tím, že využívání zdrojů, kterými přispívají evropští občané, bylo jistě politickou záležitostí a že Evropa nebyla pouze ekonomickým, ale také politickým projektem. Vyjádřil však své zklamání nad skutečností, že 85% rozpočtu EU bylo vydáno pouze na dvě oblasti, ponechávajíc pouhých 15% z rozpočtu pro tak důležité otázky jako je Lisabonská strategie, konkurenceschopnost a inovace.

 

O odkazem na ironii komisařky na její otázku odkud finance pocházejí, trval na tom, že je nutné zajistit zřízení odpovědné vlády a zdravého managementu a ujistit tak občany, že vědí, že přispívají na evropský projekt s politickou dimenzí.

 

Plně schvaloval pokusy přiblížit Unii občanům a snahu o větší transparentnost příjmů EU, kde opět zdůraznil, že se jedná o politickou, nikoli technickou záležitost týkající se dobrého řízení.

 

Komisařka GRYBAUSKAITE okamžitě zareagovala na toto vystoupení a uznala, že obsahovala mnoho otázek a tvrzení. Řekla, že se může zdát překvapivé slyšet od komisaře majícího na starost rozpočet, že nejdůležitějším aspektem je kvalita financovaných politických priorit a způsob financování a principy odpovědnosti a transparentnosti, spíše než peníze.

 

Komisařka hájila reformu zásad EU a financování pouze těch zásad, které přinesly přidanou hodnotu pro Unii, neboť kvalita zásad a kvalita výdajů byly důležitější než vydaná částka. Dále vysvětlila, že iniciativa transparentnosti od 2009 by zvýšila odpovědnost národních vlád, protože by musely prezentovat informace o všech příjemcích.


V záležitosti témata finančních zdrojů komisařka GRYBAUSKAITE konstatovala, že v současnosti 75% rozpočtu EU pochází z hrubého národního příjmu (GNI), zbytek pochází z DPH a tradičních zdrojů, jako jsou cla. Existuje zde však tendence snižovat procenta celních poplatků, zatímco GNI se zvyšoval z důvodu liberalizace obchodu. Komisařka upozornila, že tento rozpočtový vzorec byl poškozován v každém kole jednání, neboť bohatším a mocnějším zemím byly často udělovány výjimky a osvobození. Dále prohlásila, že systém vlastních zdrojů s cykly neprůhledných jednání nebyl transparentní, a proto byl nepřijatelný pro politiky a občany. Důrazně souhlasila s tím, že je zapotřebí nový vzorec, vzorec bez výjimek. Komisařka doporučila vzorec jako u Spojených národů, kde každý přispívá, ale kde všichni vědí přesně, kam finance jdou, a žádná vláda nikdy nepožádala o peníze zpět. Kritizovala bludný kruh opakovaných jednání uvedených do praxe po 80. letech 20. století, díky čemuž se rozpočet  Evropské Unie stal nástrojem pro přerozdělení financí namísto finančních zásad. Protože tedy evropský rozpočet nebyl dále již řízen dle zásad, komisařka GRYBAUSKAITE apelovala na radikální revizi toho, za co má být evropský rozpočet považován.

 

Jménem skupiny Strany evropských socialistů (PES Group), poděkovala paní BRESSO komisařce za její účast. Zeptala se komisařky na typ nástroje, který Evropská komise použije ke kontrole efektivního uskutečňování evropských politik. Druhým důležitým bodem ve snaze o dosažení pokroku v evropském projektu, bude dle jejího názoru ukázat evropským občanům to, že společně s vytvářením velkého trhu, se EU rovněž pokouší o dosažení ekonomické konvergence a soudržnosti. Paní BRESSO zdůraznila, že v rámci rozpočtové politiky nebyla politice soudržnosti přisouzena stejná důležitost jako zemědělské politice. Rovněž zdůraznila, že všechny členské státy se snaží o dosažení větší soudržnosti mezi sebou i v rámci evropských regionů. Vyzvala proto k dohodě o rozpočtu EU, který by byl schopen podpořit kohezní politiku.

 

Paní BRESSO obrátila pozornost ke skutečnosti, že rychlost ekonomického růstu Evropy je v porovnání s ostatním světem příliš nízký. Doporučila, aby se zdroje soustředily na takové politiky, které opravdu vytvářejí v Evropě přidanou hodnotu a tak stimulují růst.

Dalším důležitým bodem, kterým se paní BRESSO zabývala a který je také předmětem posouzení ze strany Výboru regionů předneseného panem Chavezem Gonzalesem, jsou Strukturální fondy a využití pákového účinku k rozvoji projektů v této oblasti. Paní BRESSO dále trvala na tom, aby v průběhu přezkoumání rozpočtu bylo zajištěno, že je propojení mezi politickými prioritami a zdroji jasné a občanům zřejmé. Na závěr konstatovala, že pět nejdůležitějších oblastí, kterým by se dle občanů měla věnovat pozornost na úrovni EU, tvoří: vědecký a technický výzkum, boj proti terorismu, ochrana životního prostředí, obrana a zahraniční politika, jakož i podpora regionální politiky s cílem zmenšit rozdíly a rozpory mezi regiony. Při nejmenším takové jsou nálezy Eurobarometru. Proto, dle paní BRESSO, pokud by se Komise zaměřila na tyto otázky označené občany jako priority, bylo by snadnější rozpočet obhájit a v důsledku toho by se tento pečlivěji používal.

Paní CLUCAS, poděkovala jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE Group) komisařce za její projev. Ujistila ji o podpoře jejích snah ze strany ALDE, jakož i o zapojení Výboru regionů prostřednictvím pracovní skupiny, která se ustavila. Zdůraznila, že je třeba, aby rozpočet byl více než jenom pouhým finančním nástrojem a byl používán k práci ve prospěch občanů. Paní CLUCAS požadovala, aby rozpočet přicházel k občanům v podobě politik a programů Evropské unie, Komise a členských států. Ovšem jen sami občané jsou rozhodující pro to, jak je Evropa vnímána. Zdůraznila, že prostřednictvím politiky soudržnosti se taková úroveň a dialog nejen udržují ale i přebudovávají.

 

Paní CLUCAS přivítala komisařčinu myšlenku publikování seznamu příjemců evropských programů, a to od roku 2009. Dokonce navrhla, aby se tito příjemci stali propagátory politiky soudržnosti a začali v této záležitosti lobovat u svých vlád. Dále vyjádřila souhlas s tím, ačkoli je rozpočet ovlivňován politikou, že potřebuje správný mechanismus doručování. Tvrdila, že v některých z těch nejúspěšnějších oblastí doručení byli do procesu zahrnuti obyčejní muži a ženy společně s místními a regionálními samosprávami a jinými partnery z veřejného a soukromého sektoru.

 

Paní CLUCAS se také zmínila o článku zveřejněném v listu European Voice, který zpochybnil existenci jakýchkoli statistických dat ukazujících úspěšnost kohesní politiky. Zdůraznila, že všichni činitelé podílející se na politice soudržnosti by měli vyjádřit, že politika soudržnosti je nezpochybnitelně úspěšná, a tam, kde se uplatňuje, posunuje ekonomiky a oblasti vpřed. Opakoval v podstatě to, co prohlásila paní BRESSO o pákovém efektu Strukturálních fondů a zdůraznila, že toto by se mělo položit na stůl, když posuzujeme situaci rozpočtu a jeho budoucnost.

 

Na závěr poděkovala komisařce GRYBAUSKAITE za důležitý proces, který uvedla do pohybu. Paní CLUCAS přivítala zapojení co nejvíce činitelů do tohoto proces, jakož i ochotu komisařky vzít v úvahu názory členů Výboru regionů.

 

Jménem skupiny UEN-EA Group poděkoval pan O’DONOGHUE komisařce za čas věnovaný členům Výboru regionů. Popřál jí a jejím kolegům mnoho zdaru při budoucí revizi rozpočtu EU a ujistil jí, že členové Výboru regionů se těší na úzkou spolupráci s Komisí v nadcházejících měsících a letech.

Pan O'DONOGHUE začal zmínkou o položce, která je v rozpočtu jednou z největších, a sice Společnou zemědělskou politikou (CAP). Připomněl přítomným důvody, proč CAP vznikla, což bylo především proto, aby byla Evropská unie soběstačná v kvalitní zemědělské produkci. I když uznává, že tyto důvody se během let změnily, stále je třeba poskytovat jakostní potraviny vysledovatelného původu v rámci Evropské unie. Proto komisařku požádal, aby vážně analyzovala revizi „zdravotních kontrol“ CAP zahájenou v listopadu, aby tato revize nepřinesla změny ve velkoobchodě, které by uškodily mnoha venkovským oblastem v celé Evropě.

Pan O’DONOGHUE zdůraznil, že konzultace o rozpočtu EU jasně ukazuje na souvislosti celkové revize rozpočtu EU s hlavními probíhajícími nebo budoucími reformami, zejména těmi týkajícími se CAP. Dále se komisařky otázal na možný dopad na celkovou revizi rozpočtu plynoucí ze skutečnosti, že by reformy CAP patrně vedly k okamžité úpravě, zatímco u jiných politik by debata o budoucích úpravách okamžitý účinek neměla.

 

A navíc, poukázal na to, že skupina UEN-EA nepodporuje možnost zavedení EU daně, zejména ne „zadními vrátky“. Protože členské státy mají různé systémy sociálního zabezpečení a různé hospodářské cykly, nesouhlasí s ideou společného daňového základu a harmonizovaných pravidel pro společný konsolidovaný základ daně ze zisku společností (CCCTB) v Evropě, jak to navrhl Komisař pro daňové záležitosti Laszlo Kovacs. Protože Evropská unie nemůže změnit sazbu žádných daní bez souhlasu všech členských států EU, namítl, že snaha Evropské komise zavést společný daňový základ, by byla systémem „zadních vrátek“ a skupina UEN-EA s ní nemůže souhlasit.

 

Pan O'DONOGHUE věří, že pro Výbor regionů je důležité jasně a výstižně vyjádřit svůj názor, aby Komise mohla uvážit všechny sporné otázky, které členové otevřeli. Ovšem ujistil komisařku GRYBAUSKAITE, že skupina UEN-EA bude Komisi nápomocna jakýmkoli způsobem v dosažení spravedlivého a vyrovnaného rozpočtu.

 

Komisařka GRYBAUSKAITE považovala výroky spíše za vyjádření názorů než za otázky a prohlásila, že jejich podrobné zodpovězení by znamenalo předložit budoucí návrh komise. Poděkovala mluvčím za všechny zajímavé úvahy.

 

Pokud jde o kohezní politiku a přístup členských států společenství, zdůraznila, že reforma této politiky byla iniciována hlavně rozšířením (+12) a rozhodnutím použít tuto politiku také vůči novým členským státům ve fázi jejich připojování. Komisařka potvrdila, že EU má v současné době dva standardy, jeden pro EU-15 a druhý pro EU-12, což je i případ zemědělské politiky.

Pokud jde o obavy členů výboru regionů ohledně zdravotních kontrol a rozporů plynoucích z uplatňování politik v různých stadiích, komisařka zdůraznila, že střednědobé hodnocení nemělo nic společného s reformou rozpočtu. Prohlásila, že zdravotní prohlídky budou probíhat mezi lety 2009 a 2013, a to pouze pokud to členské státy odsouhlasí. Změny politiky, které komisařka prosazovala, se týkaly období 2013 až 2020.


 

Pokud jde o daně, komisařka GRYBAUSKAITE vysvětlila, že neexistuje nic, co by se nazývalo „evropské daně“. Podtrhla, že EU nemá spotřební daně a neexistuje žádný podklad či základ pro autentickou evropskou daň. Existuje sice vnitřní trh, který ale není plně integrovaný, takže z ekonomického hlediska základ pro evropskou daň neexistuje. Nicméně ubezpečila členy výboru regionů o tom, že rozhodnutí o zavedení takové daně by muselo být přijato všemi hlasy.

 

Pan MARTINZ nejprve prohlásil, že mluví jednak jako zástupce příhraniční oblasti Korutan v jižním Rakousku, jednak i z pozice úředníka majícího na starost zemědělství a lesnictví na regionální úrovni. Vyjádřil uznání EU politice podpory přeshraniční práce, která se stala také důležitým cílem kohezní politiky. Apeloval na Komisi, aby podporovala přeshraniční aktivity a brala je v úvahu v budoucích plánech. Věří, že přeshraniční spolupráce může napomoci dosáhnout cíle, kterým je přiblížit občany EU a učinit Unii pro její občany živou a reálnou. Ovšem domnívá se, že je stále ještě třeba budovat přeshraniční spolupráci s novými členskými státy a novou vnitřní komunikaci a zdůrazňovat mezilidské aspekty povahy takových projektů.

 

Druhý bod, kterým se pan MARTINZ zabýval, se týkal zemědělské politiky. Tvrdil, že společnou zemědělskou politiku s rozsáhlými reformami lze považovat za úspěšnou, přičemž výroba zemědělských produktů má pro společnost zásadní význam. Zdůraznil potřebu zdravých potravin a zdravého životního prostředí, jakož i potřebu zahrnutí energetické politiky do sociální a regionální politiky. Závěrem konstatoval, že Evropská unie opotřebuje zaručit konkurenceschopnost svého zemědělství.

 

Pan TZATZANIS tvrdil, že vezmeme-li v úvahu dosažené úspěchy zaměstnanců, 80% lidí v EU nebude moci profitovat z evropských politik. Zeptal se komisařky, na její záměry ohledně dělníků a na to, jaký podíl HDP připadá na dělníky, pokud jde o platy. V souvislosti s nedávnými volbami v Řecku se pan TZATZANIS zeptal na podíl HDP, který má připadnout na dělníky jako součást rozpočtu na zdravotnictví.

 

Komisařka GRYBAUSKAITE nejprve odpověděla na všechny otázky související se zdravím. Podtrhla, že záležitosti týkající se zdraví a ochrany spotřebitelů v evropském rozpočtu byly přenechány k řešení národním vládám. Připomněla přítomným, že podle Smluv existují pouze dvě společné politiky. Zbytek je založen na dobré vůli členských států a dosažitelnosti fondů. Proto vyzvala k úvahám o co nejlepším přístupu ze strany politik, ať již na evropské nebo národní úrovni.

 

Komisařka přiznala, že náhledy a názory na tuto záležitost se liší, a to zejména tam, kde jde o vztah ke společné zemědělské politice, přičemž bylo možné transformovat tuto politiku tak, aby zahrnovala více tržně orientovaných vztahů a rozvoj venkova, místo přímých plateb. Dle jejího názoru by tuto politiku měly částečně převzít národní vlády.

 

Poznamenala, že EU nebyla schopna v rámci Evropy sjednotit ani dopravní značky, ukazatele směru nebo poznávací značky, což jsou např. dosud reálné překážky pro řidiče. Pokud jde o vnitřní trh, Komisařka připustila, že dosud existuje mnoho překážek na trhu pracovních sil a ve výměně studentů. Zmínila se o tom, že podáváme-li se na propojenost v oblasti energií, celoevropských sítí nebo dopravy, bylo technicky nemožné mít kolejové nebo elektrické sítě existující mezi „starými“ a „novými“ členskými státy, a to vzhledem k velkým rozdílům mezi danými systémy. Zdůraznila skutečnost, že Evropská unie je dosud rozdělena hranicemi.

Závěrem komisařka GRYBAUSKAITE vybídla členy výboru regionů, aby pečlivě zvážili to, jak by se dal rozpočet EU efektivně využít tak, aby se použil jen v oblastech, které nemohou členské státy zvládnout samy. Na závěr vyzvala k promyšlení mechanismu i uplatňování evropských politik, způsobů účinného vynakládání rozpočtu EU a použití metod, kterým by se celý proces zprůhlednil.