Primátor: Město na dobré cestě

Primátor: Město na dobré cestě
15.10.2007
Primátor Jan Kubata dnes vystoupil na konferenci Rozvoj regionu – životní prostředí a zdravotní stav obyvatel. Přítomen byl i prezident Václav Klaus.

   Prestižní konferenci, na kterou se dnes odpoledne sjeli do zaplněného Severočeského divadla opery a baletu vedle prezidenta republiky špičkoví odborníci na životní prostředí, pořádal ústecký senátor Pavel Sušický a ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Průběh konference byl přenášen před divadlem na velkoplošnou obrazovku.

   „Ústí nad Labem prodělalo za posledních 18 let dramatické zlepšení životního prostředí, a to v mnoha směrech. Dnes si proto svou pošramocenou nálepku znečištěného města rozhodně nezaslouží,“ zdůraznil ve svém projevu primátor města Jan Kubata.


 

Projev Jana Kubaty přinášíme v plném znění:

 

Ústí nad Labem

               na dobré cestě…

 

Vážený pane prezidente,

Vážení ministři,

Vážený pane hejtmane,

Vážená paní rektorko,

Vážení přítomní,

 

image města Ústí nad Labem z pohledu životního prostředí a kvality života jeho obyvatel negativně ovlivnila dlouhodobá přítomnost chemického, sklářského a potravinářského průmyslu, který je zde už od poloviny 19. století. Smog a zápach v ovzduší, neproniknutelné mlhy, špinavá a mrtvá řeka, hořící skládky za městem – to vše je ovšem minulostí.

 

Jsem velmi rád, že se od začátku 90. let minulého století tato situace významně změnila. Na základě nezpochybnitelných verifikovaných údajů a odborných studií, které mám k dispozici od řady odborníků na životní prostředí, mohu uvést, že město Ústí nad Labem prodělalo za posledních 18 let dramatické zlepšení životního prostředí, a to v mnoha směrech. Jsem proto zcela přesvědčen, že si dnes svou pošramocenou nálepku znečištěného města rozhodně nezaslouží.

 

Dovolte mi, prosím, několik čísel a skutečností. Celkové množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší na území města bylo v roce 1990 ve výši více než 33 tisíce tun, v minulém roce již jen 12,5 tisíce tun. K výraznému poklesu emisí znečišťujících látek došlo především zrušením zastaralých provozů největších ústeckých podniků. Navíc legislativa na ochranu ovzduší účinná od roku 1992 donutila zejména velké zdroje znečišťování plnit přísnější emisní limity. Současně ještě dozníval efekt útlumu výrob klíčových podniků.

 

Imisní situace je v roce 2006 ve srovnání se začátkem 90. let rovněž výrazně lepší. Průměrné roční koncentrace základních znečišťujících látek jsou 2 až 3x nižší, a to i při započítání vlivu dopravy. Ta sice pozvolně narůstá, ale kvalita vozového parku a preference trolejbusů v ústecké městské hromadné dopravě tento trend zatím vyrovnává. Doprava ovlivňuje kvalitu ovzduší stále přibližně 30 procenty. Minulostí jsou v severozápadních Čechách nechvalně proslulé „smogové“ dny.

 

Změny k lepšímu nastaly také v oblasti odpadového hospodářství. Nakládání s odpady patří mezi finančně náročné úkoly města Ústí nad Labem, které významným způsobem přispívá ke zlepšení životního prostředí. Během uplynulých 18 let došlo k rozšíření služeb poskytovaných jeho obyvatelům. Zatímco začátkem 90. let byly odpady děleny pouze na ostatní a nebezpečné, nyní je zaveden tříkomoditní separovaný sběr směsných komunálních odpadů, dále svoz nebezpečných a objemných odpadů a odpadů ze zeleně. Od roku 1994 obyvatelé města mohou zdarma odevzdávat odpady do dvou sběrných dvorů.

 

Ostudou Ústecka a obrovským problémem zároveň byla nedaleká toxická a průmyslová Chabařovická skládka, u které navíc docházelo k častým požárům. 40-ti hektarová skládka, která vznikla již v roce 1908 a ukončila činnost roku 1994, byla od roku 2000 až do minulého roku sanována za téměř jednu miliardu korun z prostředků Fondu národního majetku, který přešel začátkem roku 2006 pod Ministerstvo financí. Nebezpečná páchnoucí skládka se proměnila v příjemný zelený kopec.

 

Okolí Chabařovic bylo postiženo i povrchovou těžbou uhlí. Tamní Lom Chabařovice byl na základě usnesení české vlády z roku 1992 zařazen mezi útlumové lomy, kterým byl schválen program restrukturalizace uhelného průmyslu financovaný ze státního rozpočtu. Hlavní těžební činnost na lomu byla ukončena v prosinci 1996. Rekultivační práce, které začaly na sklonku minulého století, nyní pokračují napouštěním zbytkové jámy. Jezero Milada, které tu vzniká jako rekreační oblast napojená na cyklostezky, je napouštěno od poloviny roku 2001. Plocha jeho vodní hladiny dosáhla letos na konci srpna 206 hektarů. Napouštění jezera, které by mělo být velikostí téměř 250 hektarů vodní plochy i charakterem využití srovnatelné s Máchovým jezerem, bude trvat ještě zhruba tři roky.

 

Významný pokrok jsme učinili také ve vodním hospodářství. Hned v roce 1991 se za přispění Evropské unie v rámci programu Phare započalo s výstavbou centrální městské čistírny odpadních vod v Neštěmicích, zkušební provoz byl zahájen o šest let později. Postupně došlo k přepojení hlavních kanalizačních stok odvádějících odpadní vody z celého města na tuto centrální čistírnu. Do trvalého provozu byla uvedena v dubnu letošního roku. V letech 1991 - 1997 byly vybudovány vedle centrální i další čistírny odpadních vod, a to pro městské části Habrovice, Vaňov a Brná. V současné době je vydané územní rozhodnutí na odkanalizování zbývajících okrajových městských částí Olšinky a Svádov.

 

Současně s přepojováním městských a průmyslových odpadních vod se znečištění v řece Bílině na soutoku s řekou Labe zlepšilo ve srovnání s rokem 1991 v průměru až o 67 %, průměrná kvalita vody v Labi za stejné období je lepší o 64 %. Soustavné napojování všech městských částí na centrální čistírnu odpadních vod se pozitivně odrazilo nejen v kvalitě vody v ústeckých řekách, ale i v jejich fauně a flóře. Jedním z indikátorů zlepšující se kvality a čistoty vody je výskyt lososa. Jeho populaci přírodovědci uměle vysadili v polovině 90. let  na některých přítocích Labe v Ploučnici, Kamenici či na Ohři. Odtud lososi pronikli do Labe až ke střekovským zdymadlům. A co je potěšující, lososí populace se sem vrací v pravidelných intervalech. Vlivem výrazného zlepšení kvality ústeckých řek se zároveň zvýšilo i početní zastoupení téměř všech druhů ryb v jejich vodách, což je jedno z dalších hledisek čistoty vody.

 

Uvedl jsme jen několik nejzřetelnějších ukazatelů a příkladů, jak se v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí prudce zlepšil stav životního prostředí od roku 1990. To však neznamená, že město a jeho obyvatele v tomto směru už nic netrápí. Vedle nárůstu automobilové a kamiónové dopravy ve městě po otevření úseku dálnice D8 z Trmic na státní hranici s Německem je to především pokračující těžba Mariánské skály, která významně zvyšuje koncentraci nežádoucích prachových emisních částic ve městě. Přestože vedení města jednalo již několikrát s vlastníky lomu o předčasném ukončení těžby, která má trvat ještě minimálně deset let, nemohli jsme přistoupit na jejich požadované finanční odškodnění, které je neakceptovatelné vzhledem k finančním možnostem města. V této souvislosti chci upozornit na současnou legislativu, která umožňuje, aby o dobývací kótě a potažmo i době těžby v kamenolomu uprostřed krajské metropole rozhodl výhradně Český báňský úřad bez ohledu na požadavky obce či města, kterých se těžba týká a bez stanovení konkrétního nejzazšího data ukončení těžby. Domnívám se, že zde je značný prostor ke změnám v příslušném zákoně.

 

Přestože je naše město historicky spojeno s průmyslem, který nemůže mít ambice dokonalé symbiózy s přírodou, domnívám se, že současné Ústí nad Labem je místem, kde tyto dvě znesvářené strany k sobě našly po dlouhých desetiletích tápání dialog založený na vzájemně ohleduplném konsensu. Jsem velmi rád, že tomu mohu být jako primátor města přítomen i nápomocen.