Oběti násilí budou mít pamětní desku

   Deska o rozměrech 60 x 40 cm obsahuje text: "NA PAMĚŤ OBĚTÍ NÁSILÍ 31. ČERVENCE 1945 - ­ZUM GEDENKEN AN DIE OPFER DER GEWALT VOM 31. JULI 1945. MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2005."

  „Jde o uctění památky obětí tehdejších událostí. Město Ústí nad Labem poté, co letos v květnu uctilo oběti války i bojovníky proti fašismu, uzavírá nyní i tuto kapitolu svých novodobých dějin. Může tím napomoci k ukončení i po šedesáti letech stále trvajících politických manipulací při jejím výkladu“, říká primátor města Petr Gandalovič.

   Pietního aktu na mostě dr. E. Beneše se kromě ústeckých radních a zastupitelů zúčastní náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Müller, velvyslanci nebo zástupci velvyslanectví států EU, USA a Ruské federace, představitelé česko – německých organizací i významní historikové z univerzit obou zemí. Na akci promluví primátor města Petr Gandalovič, syn jedné z obětí násilí Waltr Erhart a zástupkyně Kulturního svazu německých občanů žijících v Ústí nad Labem Markéta Bauerová. Silniční most bude přibližně na půl hodiny pro motoristy uzavřen. Účastníci akce se po jejím ukončení přesunou do kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde proběhne bohoslužba.

   Bronzová pamětní deska odolná proti zcizení a poškození bude umístěna na zábradlí směrem k Mariánskému mostu na ústecké straně. Velikost písmen činí 2,5 cm. Autorem díla je Jindřich Janeček z Merklovic u Vamberku. V Ústí nad Labem už zhotovil desku pro Mariánský most, Bělský most a pomník obětem bosenských válek.

   Ze závěrů historiků vyplývají následující fakta: celá událost začala výbuchem muničního skladiště v Krásném Březně. V centru města následně propuklo násilí proti občanům německé národnosti. Oběti byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu. Na zločinech se podíleli příslušníci jednotky 28. pěšího pluku československé armády, sovětské armády a neznámí civilisté.

   Během incidentů trvajících asi jednu hodinu zahynulo podle historika Vladimíra Kaisera v centru  města přibližně 50 osob a dále nezjištěný počet lidí, kteří se utopili v Labi a jejichž těla odnesl říční proud na území Saska.

   Příčiny výbuchu skladiště nebyly nikdy vyšetřeny, původci vražd zůstali neznámí. Do roku 1990 byly na naší straně zmíněné události bud' zamlčovány nebo tendenčně interpretovány. Utajení znemožňovalo historické studium dokumentů.

   Podle primátora Petra Gandaloviče přijímají Ústečané umístění desky jako hrdí občané dynamicky se rozvíjejícího města uprostřed Evropy, které již od počátku 90. let otevřeně diskutuje o své historii. „Nezaznamenal jsem žádný významný ohlas našich občanů na výzvy KSČM, uzavírá primátor.