Myslivci bojují s přemnoženou černou zvěří

Myslivci bojují s přemnoženou černou zvěří
5.11.2008
Jen během posledního týdne došlo na Ústecku k odstřelu šesti divočáků.

   Na jejich přítomnost v okolí zahrádkářských kolonií či na sídlištích si lidé stěžovali na odboru životního prostředí ústeckého Magistrátu. Pro odstřel v takzvaných nehonebních lokalitách, mezi které patří například Mariánská skála nebo okolí a areál Masarykovy nemocnice, musí mít myslivci povolení k jejich odstřelu. „Jsou lokality, kam se divoká prasata stahují kvůli potravě ale nelze tam udělit povolení k odstřelu z důvodu ochrany lidí například na sídlištích nebo v centru města,“ řekl Jaroslav Čmejla z odboru životního prostředí.

   Městská sídliště (zejména Dobětice, Krásné Březno, Vyhlídka, Skalka, Kamenný vrch) bezprostředně navazují na poměrně prudké stráně porostlé lesy a loukami, které jsou často porostlé náletovými stromy a keři, poskytujícími černé zvěři úkryt a klid. V takových podmínkách zaléhá černá ve vzdálenosti do 200–300 m od sídliště. V nočních hodinách, kdy na sídlištích nastává klid (obvykle mezi 1. až 4. hodinou), si divoká prasata troufají vycházet až k panelovým domům. Na sídlištích divočáci navštěvují předzahrádky domů, kde ve velkém likvidují záhony. V trávnících vyrývají larvy a kukly hmyzu, myší hnízda s mláďaty nebo žížaly. V zahrádkářských koloniích si nejvíce pochutnají na plodech jahod, spadaných třešních či meruňkách nebo cibulovinách. Největší problém u stále častějších návštěv prasat na sídlištích je jejich narůstající jistota, že jim tam nikdo neublíží. Při střetu s člověkem divočáci rychle vyhodnotí nebezpečnost situace a odskočí do nejbližšího krytu. Pokud si navyknou chodit za potravou na sídliště, již je neopustí.

   S přemnoženými divočáky bojují i v jiných českých městech ale i okolních státech například v Německu, Rakousku či Itálii. „K napadení člověka ale na Ústecku nikdy nedošlo,“ dodal Čmejla.