Brná nad Labem

Poprvé se v historických materiálech připomíná podobně jako Ústí nad Labem v zakládacím aktu kapituly litoměřické z r. 1057. Podle nejstarších písemných památek patřila klášteru v Teplé, později se o ni dělili páni hradu Střekova a páni ze Sebuzína. V 16. století přešla do držení panství lovosického a při něm zůstala až do r. 1848. Po třicetileté válce měla 13 domů. Žilo zde 8 sedláků a 5 zahradníků. Odedávna se zde pěstovalo vedle běžných zemědělských produktů hodně ovoce a taky víno. Jeho pěstování zaniklo zhruba před 100 lety.

Růst Brné začal až začátkem 19. století. V roce 1833 měla 31 domů a 174 obyvatel. V roce 1897 pobýval v Brné v hostinci Herzig, dnes Srdíčko německý spisovatel dobrodružné literatury Karl May. Údajně rozeklané skály v Průčelské rokli Maye inspirovaly k některým scénám jeho románu Vinetou.

V roce 1919 se v Brné narodil František Hamouz, na konci 60. let ministr zahraničního obchodu a v letech 1968-1976 místopředseda vlády. Zemřel v roce 1985.

V r. 1939 měla Brná 65 domů a 684 obyvatel. Blízkost průmyslového Ústí n. L. však od poloviny 19. století předurčila tuto mimořádně příznivě, v krásném prostředí labského údolí položenou obec, jako ústecké rekreační zázemí. Brná se stala cílem nedělních výletů Ústečanů, místem, kde bylo možno příjemně trávit volný čas.

Obec si i po II. světové válce nadále podržela svůj zemědělský charakter. Značná část obyvatel však pracovala v průmyslových závodech blízkého Ústí.

V letech 1951-1959 působilo v Brné Jednotné zemědělské družstvo. Zaniklo pro nedostatek členů. Půda katastru obce pak byla rozparcelována pro rekreační účely a výstavbu rodinných domků. Koncem 50. let začala v Brné nebývalá výstavba chat i rodinných domků. Brná se stala výhradně rekreačním střediskem dříve nežli ostatní rekreační oblasti Ústecka. Dnes má Brná, kromě trvale obývaných domků a vil, asi 570 rekreačních chat. Od roku 1980 se Brná stala součástí Ústí n. L.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola