Revoluční gardy

Specifikem poválečného vývoje v pohraničí byly také revoluční gardy. V Ústí nad Labem se začaly objevovat již v prvních dnech po osvobození. Část z nich patrně šla do pohraničí s dobrými úmysly, pomoci zajistit bezpečnost tohoto území, ve všeobecném povědomí však zůstali ti jejich příslušníci, kteří si spravedlnost představovali po svém. Byli to dobrodruzi, jejichž aktivita se vyznačovala rabováním, krádežemi a zabíjením Němců. Na Ústecku vyvíjeli činnost gardisté ze středu Prahy, které vedli členové odbojové Zpravodajské brigády. Zde vytvořily prapor, nazývaný Toledo. Jeho velitelem byl nadporučík M. Káš. Asi od 13. května se potulovali městem skupinky ozbrojenců, nikým zatím neidentifikovatelné. Mnozí, znalí českého i německého jazyka, ozdobeni trikolórou a jménem českých správních orgánů prováděli prohlídky domácností a výslechy jejich obyvatel. Po prohlídkách bytů nezapomínali podle vlastního uvážení odnášet zařízení a různé drobnosti majitelů, bez vydání potvrzení o zabavení. Zakročovaly proti nim i sovětské jednotky. Nevědělo se, jaké poslání tyto gardy vlastně mají. Kolem 19. května vysílal oficiální pražský rozhlas zprávu pro pražské obyvatelstvo, aby příslušníci rodin, jejichž členové odjeli do Ústí nad Labem a jiných měst, přišli večer na nádraží, jelikož se gardisté vracejí a mají těžká zavazadla. Toto svědectví podal ve své kronice Alfred Piffl. Přítrž jejich řádění učinil až příchod oficiálního vojska o síle asi 120 mužů, které přišlo z Loun. Gardisté, podřízeni vojenskému velení, začali hromadně opouštět město a drancovali v okolních obcích. V Povrlech je znám ještě z konce června případ pana Františka Schimetschka, řidiče v Kovohutích. Ten byl vyslýchán příslušníky revoluční gardy. Závodní výbor podniku se za něj postavil jako za loajálního Němce, který v době okupace vystupoval korektně vůči Čechům. Garda byla nucena upustit od jeho zatčení. Druhý den se pan Schimetschek oběsil na zábradlí v závodě. I takové byly výsledky výslechů revolučních gard. Z doby jejich působení bylo zaznamenáno v Ústí nad Labem a jeho okolí nejvíce sebevražd mezi německým obyvatelstvem.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola