Personální změny na KV KSČ a KNV

Již zmiňovaná březnová konference spolu s ostatními konferencemi v jiných okresech prakticky přispěla k odchodu stávajícího vedení KV KSČ. Na své funkce rezignovali dosavadní vedoucí pracovníci František Tesař, Jaroslav Hajn, Rudolf Kvasnička a ing. Novotný. V Rudém právu se psalo koncem března: "Strana si již nemůže dovolit, aby v jejím čele stáli lidé průměrní, podprůměrní či neschopní, jimž autoritu dodával jen zastávaný úřad."

Do čela krajské organizace KSČ nastoupilo reformní vedení v čele s vedoucím tajemníkem Ladislavem Kreperátem a tajemníky Jiřím Lošťákem, ing. Jiřím Bertlem a Václavem Srbou.

Předsedou KNV se stal Jan Jelínek, tajemníkem ing. Jiří Hlaváč, místopředsedy Jaroslav Andrýsek a dr. Mirko Matyáš. Jejich krédem bylo vypracovat a postupně naplňovat regionální koncepce sociálně ekonomického rozvoje v jednotlivých úsecích NV.

Tajemníci Hajn a Kvasnička přešli tehdy na krajskou politickou školu v Ústí n. L., kde byl ředitelem Václav Šípek. "Obrodný proces" přežili bez úhony zde a navrátili se v roce 1969 s ještě větší gloriolou, aby realizovali "citlivě, ale důsledně" tzv. normalizační proces.

Druhá konference KSČ v červnu 1968 již jasně ukázala převahu reformních sil. Volba delegátů konference prozradila, že v okresním stranickém aparátě, a v celé řadě jiných institucí, se posunul kádrový výběr funkcionářů a hospodářských pracovníků podle zásad "demokratické" politiky. Ve městě to bylo zřetelné zejména na MěNV, kde ve vedoucích funkcích zasedali reformně orientovaní Jaroslav Dvořák, předseda MěNV a ve funkci tajemníka Josef Fuksa.


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola