Politické strany a volby 1946
Rozhodující událostí roku 1946 se staly první řádné volby v osvobozeném Československu, které byly vypsány jako volby do Ústavodárného národního shromáždění. Na jejich základě mělo být vytvořeno Národní shromáždění a sestavena nová vláda. Výsledky voleb zároveň určily poměr zastoupení jednotlivých politických stran v národních výborech a znamenaly v první řadě konec dosavadního paritního zastoupení stran v samosprávných orgánech. Nebylo již nadále možné, aby strany, za kterými stál malý nebo jen nepatrný počet obyvatel obce, požadovaly nadále rovnoměrné zastoupení ve správě. Volby jasně ukázaly nové rozložení politických sil v obcích, zcela jiné než tomu bylo ještě v polovině roku 1945.
Národní socialisté Silné pozice národních socialistů ve městě brzy začali ohrožovat především komunisté, jejichž strana se konsolidovala s příchodem organizačně schopného funkcionáře Květoslava Innemanna. Přesné údaje o členství ve stranách mezi lety 1945 - 1948 se však nedochovaly.
K oživení veřejného stranického života docházelo již v květnových dnech a zakladateli místních organizací stran se stávali staří představitelé jednotlivých politických stran z doby první republiky. Síla stran byla v těchto dnech tvořena především osobnostmi. Vyhraněné politické programy chyběly. Vůdčí osobností národních socialistů v Ústí nad Labem byl již zmíněný Josef Vondra, dosavadní předseda MNV v Ústí nad Labem.
Josef Vondra Josef Vondra se narodil 19. prosince 1897 v Hořicích v Podkrkonoší. Jeho dřívější politické zkušenosti, práce v ústeckém zastupitelstvu před válkou, v neposlední řadě i aktivní odbojová činnost ve skupině ÚVOD - Krušnohoří, jej právem předurčily na pozici být hlavní osobou v nově se krystalizující správě, a tím i zároveň zaujímat pro svou stranu důležité místo v novém politickém životě. Jako předseda MNV působil do 3. března 1946. Podle svědeckých výpovědí je o něm známo, že se v době tzv. ústeckého masakru 31. července 1945 pokoušel zastavit vraždění Němců u požární nádrže na Mírovém náměstí, za což byl fyzicky napaden příslušníky revolučních gard. Josef Vondra zemřel 20. září 1972 v Ústí nad Labem.
KSČ Komunisté obnovili místní organizace nejdříve v předměstských obcích, již 15. května v Krásném Březně, v Trmicích, v Předlicích 20. května, a zároveň také na podnicích. Ve vnitřním městě se příliš neprosadili. Již 24. května 1945 KSČ zřídila okresní výbor. V prosinci roku 1945 měla pevně stanovený program práce v národních výborech, který byl zároveň promyšlenou politickou agitací, jež mohla slibně znít mnohým novým osídlencům, kteří přišli do Ústí nad Labem a jeho okolí často hledat perspektivnější budoucnost. Předně slibovali komunisté v národních výborech důsledné přerozdělení majetku do českých rukou. Slibovali půdu, příděly živností, domů, ale i rozdělení zabaveného movitého majetku. Významná byla i nabídka definitivního vyřešení bytové otázky pro všechny občany čsl. státní příslušnosti a české národnosti, kteří se zapojili do pracovního procesu. Ženám se mělo zlepšit jejich sociální postavení osvobozením se od domácnosti tím, že se zapojí do budovatelského procesu. Nové školky a jesle měly zajistit výchovu dětí. Dalšími stěžejními úkoly národního výboru mělo být organizované a řádné zásobování obyvatelstva a péče o školství. Nezbytným předpokladem k zdárnému plnění všech úkolů byl schopný úřednický aparát, dostatečně hmotně zainteresovaný. V neposlední řadě je důležité připomenout, že komunisté trvali na důsledném odsunu všeho německého obyvatelstva. Tento požadavek zároveň měli ve svých volebních programech sociální demokraté a národní socialisté. Na okresní konferenci Československé strany sociálně demokratické v Teplicích 9. prosince 1945 poslanec Hladký prohlásil doslova k problematice odsunu Němců, "že naši Němci, kteří měli plnou svobodu a rovnoprávnost v 1. republice, patřili mezi nejhorší nacistické zrůdy. Stěhování si nezaslouží, aby byl zde pokoj, musí Němci ven! A i antifašisté mají svůj úkol v Německu".
Sociální demokraté První řádná místní organizace sociálně demokratické strany byla obnovena v Trmicích v červnu 1945. 12. srpna 1945 se konala v ústeckém okrese okresní konference sociální demokracie, která mohla již konstatovat, že na Ústecku pracuje již 23 místních organizací. Do jejich čela byl postaven okresní výkonný výbor s předsedou L. Tyclerem, někdejším předválečným okresním funkcionářem.
Zásadní rozdíl mezi komunisty a sociálními demokraty byl v pojetí ustavování národního výboru. Sociální demokraté jako důslední zastánci paritního uspořádání národního výboru byli v době před řádnými volbami pro loajální spolupráci všech stran v zájmu výstavby nové republiky a její demokracie. Kladli velký důraz na kolektivní zodpovědnost mezi stranami. Podle jejich mínění měla být do doby řádných voleb kterákoli ze stran NF stejně oprávněna převzít jakoukoli funkci ve správě. Ať by byla změna v jakémkoli křesle na rozhodujícím místě národního výboru jakákoli, sociální demokraté byli ochotni spolupracovat se všemi stranami pro blaho všeho lidu. Tato teze se jim také stala osudnou při změnách v MNV, ke kterým zavdali příčinu na konci roku 1945.
Československá strana lidová Čtvrtou stranou, která se ustavila již v červenci roku 1945, ale měla stále ještě malou členskou základnu (mimochodem nemohla se ani účastnit voleb do MNV v červenci 1945), byla strana lidová. V prosinci roku 1945 se již začala ucházet o členství svých zástupců v národním výboru s programem podpory průmyslového podnikání, podpory stavební obnovy a řešení bytové krize za vzájemné pomoci všech politických stran. A právě kvůli této straně bylo zapotřebí provést novou volbu MNV. Komunisté navíc potřebovali schválit určité drobné změny. Odvolali některé své zástupce, většinou pro neschopnost, a nahradili je novými. 12. prosince 1945 se strany zastoupené v MNV dohodly, že proběhnou nové volby MNV, ve kterých bude strana lidová přizvána k účasti v MNV, schválí se dílčí drobné změny v obsazení některých referátů (výměna v řadách komunistů), a že předsednické místo zůstane i nadále vyhrazeno pro národní socialisty.
Volby byly vyhlášeny na 6. ledna 1946 se souhlasem ONV v Ústí nad Labem podle tehdy platných právních předpisů. Místo konání bylo Lidické náměstí. Oprávněnými voliči mohli být pouze občané slovanské národnosti, bydlící ve "Velkém Ústí", kteří již dovršili 18 let věku. V lednu 1946 se předpokládalo, že Ústí nad Labem má asi 25 000 takovýchto voličů. Na jednotné kandidátní listině blok stran Národní fronty představil za každou stranu 12 kandidátů a 12 náhradníků a jejich volba, poté co nebyly vzneseny žádné námitky ze stran voličů, byla provedena aklamací. Vzhledem k špatnému počasí volby probíhaly nakonec v městském divadle. Uvážíme-li, kolik osob se tehdy vešlo do městského divadla, zjistíme, že účast voličů na volbách, při předpokládaném zájmu 25 tisíc voličů, byla nepatrná. Zprávy o průběhu voleb dokonce hovoří o nezaplněném divadle.
Zlom nastal, když na ustavující schůzi nového MNV 3. března 1946 vystoupili komunisté s prohlášením, že ustupují od původní dohody, že ji neuznávají a že se dohodli se zástupci sociální demokracie na obsazení místa předsedy zástupcem Československé strany sociálně demokratické. To byla ovšem rána pod pás především pro národní socialisty, rozhodně proti se vyjádřili i lidovci. Výsledkem rozsáhlých rozprav byla dohoda, že se volba předsedy rozhodne mezi dvěma kandidáty, bývalým a znovu navrženým Josefem Vondrou a kandidátem sociálních demokratů Josefem Krkoškou, zmocněncem Okresní nemocenské pojišťovny v Ústí nad Labem. Volba předsedy proběhla tajně s vítězstvím sociálně demokratického kandidáta Josefa Krkošky v poměru 25 : 23 hlasům. Bereme-li v úvahu, že každá strana měla 12 hlasů, že se původně všichni dohodli na křesle pro Josefa Vondru, je vítězství sociálního demokrata zajímavé. Předpokládejme, že komunisté a sociální demokraté svou dohodu dodrželi, takže 24 hlasů pro J. Krkošku je jejich. Zbývá jeden hlas, který rozhodl. Protože národní socialisté zřejmě za svým předsedou stáli, je nasnadě, že to byl jeden zástupce Československé strany lidové, který dal svůj hlas novému kandidátovi.
Zbývá ještě jeden důležitý rys celé volby. Jak je možné, že mohlo dojít k porušení původní dohody" Je jasné, že komunisté takto realizovali své mocenské ambice, je ale zároveň zarážející, že se nenašla síla, která by trvala na dodržení až dosud fungujícího jednotného postupu. Ostatní části aktu, volba šestnáctičlenné rady a náměstků předsedy, proběhly aklamací. Každá strana měla v městské radě čtyři zástupce, náměstkové byli tři, jeden za KSČ (dr. Gerald Langer), jeden za Československou stranu národně socialistickou (Josef Vondra) a jeden za Českolovenskou stranu lidovou (Jaroslav Juklík). Stejným způsobem byly přerozděleny místa v komisích.
Dramatické konflikty ve vnitřním uspořádání MNV Ústí nad Labem byly předzvěstí taktiky a další práce politických stran v následujícím období. Obecně se dá již v roce 1946 konstatovat: KSČ byla agresivní, průbojná, hnala se po moci a ostatní strany měly tendence spíše přihlížet bez snahy důrazně zasáhnout.
