Pokusy o vytvoření magistrátu
Jiná situace se vyvinula ve druhé polovině roku 1946. 7. října 1946 se Místní národní výbor v Ústí nad Labem jednomyslně usnesl požádat vládu, aby předložila Národnímu shromáždění ke schválení osnovu zákona, kterým by se město Ústí nad Labem ustanovilo za město s vlastním statutem. Návrh místního národního výboru byl podpořen i plenárním zasedáním ONV pouze s tou poznámkou, že budoucí město s vlastním statutem Ústí nad Labem převezme také podíl okresních dluhů v poměru daňových základen Ústí n. L město - 60 % a Ústí nad Labem venkov - 40 % a celý dluh za Most dr. E. Beneše, který leží v katastru města. Správní odůvodnění požadavku Ústí nad Labem - jeden finančně dostatečně silný národní výbor s 1 300 zaměstnanci, bylo pádným jazýčkem na vahách v jejich předkládaném návrhu. Zřízení magistrátu mělo své opodstatnění rovněž z finančního hlediska. Městu by totiž připadl celý výnos okresních přirážek, připadajících na obvod města. Maximální výše okresních a obecních přirážek činila 180 % k dani činžovní a 600 % k daním ostatním, takže při využití těchto maximálních přirážek by se zvýšily příjmy magistrátního města asi o 53 % dosavadního výnosu přirážek.
okres Ústí n. L. město daň činžovní 2 248 472 1 550 615 k ostat. daním 4 827 497 2 229 635 celkem 7 075 969 3 780 250 Nemalé bylo vlastnictví města. Místní národní výbor vlastnil elektrárnu, plynárnu, vodárnu, městské podniky, rozsáhlou síť elektrických drah, velké městské jatky, vybavenou nemocnici, divadlo, rozsáhlý bytový majetek, velkostatek, fungující školy a rozhlasovou stanici. Ústí nad Labem bylo samo o sobě se svými 82 průmyslovými podniky velkým hospodářským centrem. Jeho významu konečně odpovídaly i v Ústí nad Labem zřizované expozitury centrálních a vládních úřadů, jako expozitura ministerstva informací, zahraničního obchodu, ředitelství drah pro sever, ředitelství pošt. Všechna tato zařízení, tak rozsáhlý průmysl, velký majetkový potenciál a celý chod města musel místní národní výbor obsáhnout svou působností. Proto také potřeboval, aby se stal zároveň orgánem politickým a to tak, aby jeho kompetence byla postavena na úroveň kompetencí okresního národního výboru. Zřízením magistrátu by nynějšímu ONV zůstala i tak významná dostatečná přirážková základna k plnění zbývajících povinností, dostatečný počet obcí asi s 40 000 obyvateli i velké podniky (Neštěmice, Povrly, Chabařovice). Naopak bylo nasnadě, že zřízením statutárního města se správa okresu zjednoduší a zpřehlední.
Jednání o zřízení magistrátu pokračovala, až překročila únor 1948. Ještě více se stalo patrným, že budoucí statutární město i zbylá část správního okresu jsou schopny samostatného hospodářského života. Podle zásobovacího oddělení MNV žilo k 1. lednu 1948 ve městě 57 642 osob, ve zbytku okresu žilo 38 153 osob. Rozdělení aktiv a pasiv mezi předpokládané statutární město a ONV - venkov na 69,5 % : 30,5 % vycházelo z poměrného počtu obyvatelstva města a ostatního venkova. Zdlouhavé otálení ministerstva vnitra se žádostí Ústí nad Labem mělo však své opodstatnění. Ministerstvo, i když sbíralo všechny potřebné údaje, nepomýšlelo zahájit legislativní projednávání tohoto případu. V roce 1948 vstoupila do života nová správní reforma, která již nepočítala s institucí statutárních měst a zavedla nové, tzv. krajské zřízení, a nové správní orgány.
