|
| |
Lední hokej
Druhý nejpopulárnější sport u nás začal na Ústecku s příchodem
českých osídlenců. Dle dochovaných dokumentů se lední hokej v
předválečném Ústí nad Labem na nějaké slušnější výkonnostní úrovni
nehrál. Po roce 1945 se název ústeckých hokejových celků různě
měnil (Sokol Ústí nad Labem, LTC, ZJS Armaturka, TJ Chemička).
Od roku 1963 nese hokejový oddíl název Slovan Ústí nad Labem.
Zimní stadión byl v našem městě vybudován svépomocí v letech 1955
- 1957. Zastřešen a podruhé slavnostně otevřen byl stadión v roce
1971 v podobě, v jaké jej známe dodnes. Hokejisté našeho města
měli opět smůlu v konkurenci blízkého Litvínova. Zde se od padesátých
let hrál hokej na prvoligové úrovni a tak nadějní hokejisté ze
severu Čech šli za hokejem právě do Litvínova. Proto se prvoligový
hokej v Ústí nad Labem dosud nikdy nehrál. Vrcholem snažení ústeckých
hokejistů byl konec sedmdesátých let, kdy ústecký Slovan hrál
dokonce kvalifikaci o první ligu. Bohužel neúspěšně. Stejný úspěch
zopakovali ústečtí i v sezóně 1993 - 1994. Tehdy je vyřadil Vsetín,
který o rok později dokonce vyhrál nejvyšší soutěž v České republice
- extraligu. Dvakrát tedy ústečtí bojovali o první ligu a to v
sezónách 1979 - 1980 a 1993 - 1994. Nejznámějšími odchovanci ústeckého
hokeje byli Petr Rosol - později hráč Litvínova - mistr světa
v roce 1985, bronzový z olympijských her v Albertville 1992, mnohonásobný
reprezentant ČSSR, ČSFR v ledním hokeji. Druhým ústeckým odchovancem
je Jan Čaloun - později hráč prvoligového Litvínova a reprezentace
České republiky - držitel bronzové medaile z MS 1993 v Německu.
|