Městská správa

Městská správa v okupovaném Ústí nad Labem byla 20. října 1938 reformována podle německého obecního zřízení. V protikladu s dřívějším stavem, kdy obce byly samosprávnými korporacemi a kdy starosta a představitelé městských úřadů nemohli činit žádné závažné rozhodnutí bez alespoň formálního souhlasu městské rady, byl i v oblasti městské správy nastolen tzv. "führerprinzip". Volitelná samospráva byla odstraněna a veškeré pravomoci převedeny na osobu vrchního starosty (Oberbürgermeister). Stálými zástupci vrchního starosty byli tzv. přidělenci (Beigeordnete). Poradním orgánem vrchního starosty byli radové a poradci.

O zajištění souladu mezi městskou správou a nacistickou stranou pečoval zmocněnec NSDAP. Ze zákona mu byl přiznán podstatný vliv na správu obce. Bez jeho souhlasu nesměla obec provést žádné personální opatření.

1. května 1939 nařídila nacistická správa města integraci okolních obcí a měst. K "Velkému Ústí" byly přičleněny přes nevoli obyvatel Bukov, Hostovice, Předlice, Střekov, Stříbrníky a Trmice. Město bylo rozčleněno na 5 městských okresů v jejichž čele stáli starostové. Na území "Velkého Ústí" žilo tehdy 68 228 obyvatel. Úřad vrchního starosty byl umístěn v Schaffnerově vile.

V čele města stál vrchní starosta přímo podřízený vládnímu presidentovi. Tuto funkci vykonával do počátku roku 1940 dr. Richard Tauche, zvolený v posledních komunálních volbách v roce 1938. Pro podezření z homosexuálních styků byl odvolán a poslán na frontu. Na jeho místo byl vládním presidentem jmenován dosavadní teplický starosta Franz Czermak. Franz Czermak byl v průběhu roku 1940 rovněž obviněn z homosexuálních styků s litoměřickým landrátem Illingem a potrestán nástupem na frontu, aniž by byl zbaven funkce vrchního starosty. V letech 1940-1945 řídil město jeho zástupce starosta dr. Wolfgang Nittner. V únoru 1945 byl Czermak z vojenské služby odvolán a znovu nastoupil do svého úřadu

---