Politický vývoj v letech 1935 - 1938
Při parlamentních volbách v roce 1935 odevzdala většina ústeckých voličů německé národnosti své hlasy Sudetoněmecké straně Konrada Henleina. Počet odevzdaných hlasů této straně přesáhl obvyklý počet hlasů, které při dřívějších volbách získávaly Německá nacionální strana (DNP) a Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP), postavené mimo zákon v roce 1933. Vleklá hospodářská krize, která na Ústecku trvala až do roku 1938, ne vždy šťastná národnostní politika pražské vlády a především obratná nacistická propaganda ze sousedního Německa způsobily odliv hlasů dříve odevzdávaných sociální demokracii a komunistické straně.Změnu politického názoru většiny ústeckých německých voličů nedokázaly ovlivnit ani četné protifašistické demonstrace lidové fronty pořádané při různých příležitostech v Ústí nad Labem v letech 1936-1938, které měly účast 12-15 tisíc demonstrantů, zatímco shromáždění Sudetoněmecké strany v Ústí nad Labem měla účast až 40 tisíc. S otevřeně protifašistickým programem vystupovali sociální demokraté a komunisté. Z ideologických důvodů často nepostupovali jednotně. Například 4. července 1937 se v Ústí nad Labem uskutečnilo celostátní setkání 3 000 příslušníků sociálně demokratických sportovních a branných organizací Republikanische Wehr. V rámci setkání proběhlo na ústeckém Mírovém náměstí veřejné shromáždění na podporu spojení všech protifašistických sil. Na shromáždění promluvil předseda německé sociální demokracie ministr dr. Ludwig Czech a předseda senátu dr. František Soukup, kteří se otevřeně přihlásili k lidové frontě. Shromáždění sociálních demokratů bojkotovali komunisté, podobně jako další velké shromáždění sociální demokracie v Teplicích 14.-15. srpna 1937. Sociální demokraté se zase neúčastnili krajské demonstrace přátel lidové fronty na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem 5. září 1937 pořádané komunisty.
V Ústí den ze dne vzrůstala národnostní, politická a rasová intolerance. 11. září 1937 poškodili mladí henleinovci obrazy Ernsta Neuschula na výstavě v městské knihovně a pod pohrůžkami přinutily malíře vystěhovat se z města.
Poměr politických sil v Ústí se projevil při prvomájových demonstracích v roce 1938. Ústečtí antifašisté tentokrát demonstrovali jednotně. Dopolední demonstraci na obranu republiky přišlo na ústecké Mírové náměstí podpořit 20 tisíc účastníků z řad německých a českých sociálních demokratů, komunistů, českých národních socialistů, Sokola a dalších organizací. Na náměstí hovořili starosta Leopold Pölzl za německou sociální demokracii a dr. Jaroslav Kubista za české národní socialisty.
Tentýž den a na témže náměstí odpoledne se sešlo 70 tisíc stoupenců Konrada Henleina, který předtím hovořil k 50 tisícům nacistů v Jablonci, 70 tisícům v Liberci, 50 tisícům v Děčíně. Z Ústí to ještě stihl na další sedmdesátitisícové shromáždění v Teplicích a končil večer při pochodňovém průvodu Žatcem za účasti 40 tisíc svých stoupenců.
Červnové komunální volby skončily v Ústí naprostým fiaskem antifašistických a demokratických stran. Noví zástupci městské samosprávy byli jmenováni poměrně pozdě, až 18. srpna 1938. Starostou se stal dr. Richard Tauche, 1. místostarostou Otto Rösler, oba SdP, 2. místostarostou Heinrich Jentsch za německé sociální demokraty. Rada se skládala z 8 členů SdP, 1 komunisty, česká menšina byla v radě zastoupena 2 národními socialisty dr. Jaroslavem Kubistou a Josefem Vondrou.
26. srpna řídil dosavadní starosta Leopold Pölzl poslední zasedání městského zastupitelstva. Na počátku jednání se starosta Pölzl pokoušel novým radním předat agendu vypsání sbírky na obranu republiky. Členové SdP to označili za nehoráznost a provokativně opustili jednání. Pölzlův návrh byl pro nedostatečný počet hlasujících zamítnut. Heinrich Jentsch a dr. Jaroslav Kubista Pölzlovi poděkovali za dosavadní řízení komunální politiky.
12. září 1938 pronesl Adolf Hitler na norimberském sjezdu NSDAP štvavý protičeskoslovenský projev, v němž slíbil sudetským Němcům svou ochranu. V Ústí nad Labem poslouchalo Hitlerův projev na Mírovém náměstí 20 tisíc osob. Po projevu vztyčil starosta Tauche z balkonu kavárny Falk vlajku s hákovým křížem, a vyzval účastníky k "povinnosti a odpovědnosti sudetských Němců pokračovat v boji za životní práva", poté provolávali účastníci shromáždění protičeská hesla, zpívali německou hymnu a Horst-Wessel-Lied. Policie proti demonstraci nezasáhla. Při rozchodu účastníků byl na cestě do Krásného Března zastřelen neznámým pachatelem příslušník pořádkové služby SdP Helmut Lang.
Státní orgány v Ústí nad Labem poté zakázaly veřejná shromáždění, nošení nacistických symbolů a zavedli předběžnou cenzuru novin. 20. září 1938 byla publikována zpráva, že britská vláda je ochotna pro zachování míru odstoupit české pohraničí Německu. Po této zprávě vyzdobili mnozí Němci z Ústí své domy nacistickými prapory. Během jednání Hitlera s Chaberlainem 22. září 1938 v hotelu Dreesen v Bad Godesbergu se členové SdP pokusili neúspěšně převzít do své moci okresní zastupitelské orgány, nemocnici a zdravotní pojišťovnu. Mnoho Němců z Ústí odcházelo ze strachu do Saska, Češi opouštěli Ústí do vnitrozemí.
23. září ve 23 hodin vyhlásila česká vláda všeobecnou mobilizaci. Ústečtí Němci až na výjimky odmítli narukovat a ukrývali se v lesích, nebo přešli přes hranice do Saska. V pondělí 26. září vyšlo nařízení, že všichni musí odevzdat rozhlasové přijímače. Večer v tento den hovořil v berlínském sportovním paláci Adolf Hitler. Po dobu Hitlerova projevu byl v Ústí vypnut elektrický proud.
V pátek 30. září 1938 podepsali v Mnichově Hitler, Mussolini, Chamberlaine a Daladier dohodu o odstoupení pohraničí Německu. Mnichovská dohoda rozhodla i o dalším osudu Ústí. Při dalším jednání bylo rozhodnuto, že město bude obsazeno německou armádou 9. října 1939.
Po podepsání mnichovské dohody nastala mezi českým obyvatelstvem města panika. Mnohé rodiny prchaly s nejnutnějším majetkem do vnitrozemí. K českým uprchlíkům, kterým tehdy nacisté vyhrožovali smrtí, se mimořádně cynicky zachovalo zemské politické presidium v Praze. 1. října 1938 vydalo nařízení československé vojenské posádce v Ústí nad Labem, že musí za každou cenu zabránit útěkům českého obyvatelstva do vnitrozemí. Mnohé české rodiny, poté co byly odmítnuty ve vnitrozemí, se opět vracely do Ústí.
8. října 1938 se na nárožích v Ústí vylepovaly plakáty s výzvou zástupce starosty Otto Röslera:
"Německému obyvatelstvu města Ústí nad Labem!
Zítra obsadí německé oddíly Ústí nad Labem. Doporučuji obyvatelům, aby nadále udržovali dosavadní kázeň a pořádek. Jako národní socialisté jsme zavázáni, Vůdcem požadovanou disciplinu, kterou jsme se vší rozhodností prokázali v posledních týdnech, dodržovat i v těchto dnech, kdy se konečně naplní sen o naší nové vlasti. Vím, že všichni dodržíte tento závazek.
Dále jsme všichni převzali následující úkol: Naší krásnou a mírumilovnou vlast a náš majetek nepoškozený přinést domů do Říše. Nebudeme proto podnikat žádné akce odplaty proti našim národním a politickým nepřátelům, kteří zde zůstali a nebudeme ničit lidový majetek.
S mořem vztyčených vlajek národního socialismu a s chvějícím se srdcem přivítáme v naší vlasti pravé posly míru, vojáky Adolfa Hitlera. Zítřek je svátkem pro nás, oslavíme jej vážně a radostně. Pozítří však zase začíná práce, půjdeme do ní s plnou silou a s pevným odhodláním, tak jak to od nás očekává Vůdce.
Od okamžiku vstupu německých oddílů platí následující nařízení, které je nutno bezpodmínečně dodržovat.
1. Vstupuje v platnost jízda vpravo. Toto dopravní nařízení platí pro všechna vozidla a jsou je povinni dodržovat i chodci.
2. Jízdní prostor ulice musí být udržován volný pro příchod vojenských oddílů.
3. Pořádkovou službu budou zajišťovat osoby se žlutou páskou na rukávě opatřenou razítkem městského úřadu .
4. Jedinou oprávněnou nositelkou zbraní je říšská branná moc. Je proto přísně zakázáno civilním a úředním osobám nadále nosit jakoukoli zbraň.
5. Vojenské oddíly Vůdce budou ubytovány v nejlepších bytech, které máme k dispozici. Od obyvatelstva se neprodleně očekává nahlášení možnosti ubytování a přenocování na ubytovacím referátu městského úřadu tak, aby se u nás vojáci cítili dobře jako opravdoví bratři a hosté.
Zástupce starosty Otto Rösler"Téhož dne vezli mladí henleinovci po ulicích města na káře spoutaného bývalého německého starostu Leopolda Pölzla a kamenovali ho. Jeden z příslušníků gestapa, říšský Němec, Pölzlovi zachránil život tím, že ho zatknul. Pölzl byl po určité době propuštěn a žil v ústraní. Jiné bojové skupiny SdP vymlátily okna českého Národního domu ve Velké hradební.
9. října 1938 se na náměstí shromáždily zbytky československého vojska, četnictva, finanční stráže, policie a úředníků. Město tonulo v záplavě nacistických vlajek, mnozí němečtí občané si z vlastní iniciativy vyzdobili své domy nacistickými symboly, chvojím a obrazy Hitlera a Henleina. Na ústeckých poštách se začaly prodávat předem připravené československé známky s přetiskem s hákovým křížem a nápisem "Wir sind frei".
Před jedenáctou hodinou dopoledne opouštěly město poslední české oddíly kombinované z příslušníků armády, policie a stráže obrany státu.
Na Mostě dr. Edvarda Beneše došlo ze strany henleinovských FS-mannů k provokaci a zbytečnému ostřelování českého vojenského vozidla. Henleinovi stoupenci si potřebovali svobodu za každou cenu "vybojovat". Při následné přestřelce byl zabit henleinovec Max Höhne. Ihned po obnovení vyučování museli studenti ústeckého gymnasia psát oslavné kompozice na jeho hrdinskou smrt:
"Hrdinská smrt F. S.-manna Maxe Höhneho
napsala Edeltraud Bittnerová, 15 let, žákyně 4.b ústeckého gymnasia
Stalo se to 9. října 1938, kdy Ústí nad Labem a Střekov byly osvobozeny německým wehrmachtem z panství českých cizáků. O půl jedné odpoledne měly vstoupit do města oddíly wehrmachtu. Sudetoněmecké obranné oddíly zaujaly postavení na ústeckém mostě, aby ochránily obyvatelstvo před posledními Čechy. Kolem jedenácté hodiny projelo osobní vojenské auto s bílou vlajkou na chladiči ze Střekova do Ústí. Ačkoliv Čechům zaručovala bezpečnost bílá vlajka, měli svůj automobil vyzbrojen lehkým kulometem a když spatřili stát sudetoněmecké muže v bílých košilích a černých kalhotách, ztratili soudnost a bez důvodu začali střílet do našich lidí. Vůbec nebrali zřetel na chodce, kteří neměli ponětí co se na mostě děje. Jeden z našich službukonajících lidí byl namístě mrtev, byl to Max Höhne a 5 dalších, z toho 3 náhodní chodci byli výstřely poraněni. Několik minut poté přijelo další české auto, rovněž s bílým praporem. Dva z ozbrojených Němců vkročili doprostřed jízdní dráhy a dávali znamení k zastavení. Češi se rozjeli na plný plyn, aniž by brali ohled na naše lidi. Tito začali hned po autě střílet a jeden český vyšší důstojník dostal zásah do obličeje a zhroutil se. Dále projelo ještě několik aut, které byly bez ohledu na bílou vlajku ostřelovány. Pak byl zase klid a pořádek. Poslední čeští vojáci opustili Střekov. Tak musel bohužel hodinu před naším osvobozením být obětován ještě jeden náš mladý statečný bojovník. Dva ze zraněných leží dodnes v ústecké nemocnici a jeden z nich zůstane navždy ochrnut" .
Prameny
F. J. Umlauft, Jahrbuch für den Stadt- und Landkreis Aussig 1940, Ústí nad Labem 1940.
Literatura
Značně tendenční výklad událostí roku 1938 podává F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960.
