Městské muzeum
Muzeum města Ústí nad Labem bylo založeno členy německého Živnostenského spolku jako muzeum umělecko-průmyslové. Jeho cílem měl být sběr a uchování předmětů ze všech oblastí umělecko-řemeslné a řemeslně-technické práce, které se měly stát inspirací pro současnou výrobu. Muzeum zahájilo činnost v září 1876 v hostinci "Zlatá loď" v Hrnčířské ulici.Zpočátku bylo členěno na oddělení umělecko-řemeslné a řemeslně-technické, přírodovědný kabinet se sbírkou nástrojů, strojů a nových vynálezů důležitých pro místní průmysl a na veřejně přístupnou knihovnu s odbornou literaturou. V roce 1894 přijal Živnostenský spolek první stálou pracovní sílu - kustoda Adolfa Kirschnera, který v muzeu založil archeologické oddělení. Zajištění činnosti muzea však bylo pro Živnostenský spolek čím dál obtížnější. V roce 1901 přebrala správu sbírek nově vzniká Muzejní společnost, v jejímž výboru byli kromě zástupce Živnostenského spolku i zástupci města Ústí nad Labem.
Zásluhou pracovníků muzea dr. Brudera a dr. F. Seemana se rozvíjelo přírodovědné oddělení, výrazným přírůstkem byla Hibschova sbírka nerostů a hornin Českého středohoří. Muzeum však nemělo stálé umístění a sbírky byly často stěhovány z místa na místo.
Tento stav skončil v roce 1919, kdy se sbírky stěhovaly popatnácté, tentokrát do budovy trmického zámku, kterou městu Ústí nad Labem věnovala rodina Wolfrumů. Stálé umístění znamenalo pro muzeum odrazový můstek pro další sbírkotvornou a výstavní aktivitu, rozvíjela se vědecká práce, pozornost zaslouží zejména archeologické výzkumy ing. E. Simbrigera z třicátých let. Hospodářská krize počátkem třicátých let ztížila činnost muzea a Muzejní společnost již sama neměla dostatek prostředků pro provoz muzea.
Proto 19. prosince 1935 odsouhlasilo zastupitelstvo města Ústí nad Labem dohodu, podle níž kryla městská správa výdaje na budovu a personál a Muzejní společnost zajišťovala ostatní věcné potřeby.
