Církevní život v letech 1918 - 1945
Římskokatolická církev
15. května 1918 se stal ústeckým děkanem Ferdinand Schwind. Pocházel z Krásného Lesa u Frýdlantu. V roce 1898 byl v Litoměřicích vysvěcen na kněze. V roce 1922 se stal sekretářem vikariátu a v roce 1928 arciděkanem. Dále měl hodnost biskupského notáře a konsistoriálního rady. Ferdinand Schwind se zasloužil o četné stavební rekonstrukce kostela Nanebevzetí P. Marie. Byl činný i ve spolkovém životě, vedle četných katolických spolků se pravidelně angažoval v ústeckém střeleckém spolku. Dvakrát byl vyhlášen králem střelců. Ferdinand Schwind v roce 1941 odešel na odpočinek, jeho nástupcem se stal Johann Stiel.
Z ústeckých katolických duchovních byl velmi oblíbený kaplan Josef Schütz, rodák z Tuchomyšle, a amatérský fotograf katecheta Rudolf Jenatschke.
V roce 1935 došlo z rozhodnutí generalátu dominikánského řádu k ukončení činnosti ústeckého dominikánského kláštera. Posledním dominikánským priorem byl Wilhelm Schlössinger, který nastoupil po v roce 1934 zemřelém prioru Kajetanu Rischlingovi. Wilhelm Schlössinger odešel do Olomouce, kde se stal profesorem na teologické fakultě. Další řádoví bratři odešli do Štýrského Hradce a Litoměřic.
Evangelické církve Až do roku 1928 sloužil jako farář sboru německé evangelické církve již uváděný dr. Albert Gummi. Gummiho nástupcem se stal prof. Ludwig Baier. V rámci německé evangelické církve působil Evangelický diakoniální spolek, který zřídil v Doběticích dům s pečovatelskou službou.
V období první republiky začala v Ústí působit i kazatelská stanice českobratrské evangelické církve.
V roce 1930 postavila na Masarykově ulici č. 128 sborovou místnost církev adventistů.
Židovská náboženská obec V ústecko-chabařovickém okrese se v roce 1921 přihlásilo k židovskému náboženství 1 121 osob, v roce 1930 počet nepatrně vzrostl na 1 134, většinou se jednalo o obyvatele Ústí nad Labem. Představeným židovské náboženské obce byl v letech 1919-1932 Moritz Glauber, po něm, až do likvidace obce nacisty, JUDr. Hugo Pick. Rabínem byl po celé období dr. J. Stößler, kantorem J. Rosenberg.
V Ústí byly za první republiky činné dva židovské náboženské spolky - Lidový spolek Theodor Herzl, vedený ing. E. Theinem a Spolek chrámového pěveckého sboru, kterému předsedal trafikant Semi Katz.
Literatura
F. J. Umlauft, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960
