Tento ústav nechala postavit v dnešní Štefánikově ulici v roce
1921 manželka velkoobchodníka uhlím Jakoba Weinmanna Louisa. V
roce 1924 přispěla další finanční částkou na jeho rozšíření.
Ústav pro šestinedělky sloužil jako moderně vybavená městská porodnice
s lékařskou asistencí ústavního lékaře a porodních asistentek.
Byl vybaven 23 lůžky. Ročně zde přicházelo na svět 140-292 dětí.
Poplatek za desetidenní pobyt v roce 1934 na pokoji I. třídy činil
1 400 Kč, III. třídy 450 Kč. Ústav přijímal i sociálně slabé rodičky
za snížený poplatek a nemajetné rodičky bez úhrady.
Po dokončení chirurgického oddělení Masarykovy nemocnice v roce
1938, kde byla zřízena moderní porodnice, byl městský ústav pro
šestinedělky zrušen.
Městský kojenecký ústav
Byl založen v roce 1917 okresní komisí péče o mládež. Sídlil v
prvním patře budovy v dnešní ulici Prokopa Diviše 12. V roce 1921
převzalo jeho správu a financování město.
Kojenecký ústav pečoval o děti do 9. měsíce věku. Podmínkou přijetí
bylo těžké onemocnění nebo kritická sociální situace v rodině.
Nejčastěji byly přijímány děti matek bez přístřeší, při zanedbání
péče matkou, z důvodu tuberkulózy v rodině nebo po úmrtí matky.
Ročně kojenecký ústav vychovával za odborného lékařského dohledu
29 - 69 kojenců. Město příspívalo na chod ústavu roční částkou
od 61 do 122 tisíc korun.
Školní zdravotní služba
V letech 1920-1938 město plně financovalo v českých a německých
mateřských školách, obecných školách a měšťankách školní zdravotní
a zubní prohlídky.
V letech 1932-1937 město zajišťovalo beplatné stravování pro děti
nezaměstnaných. Děti dostávaly k snídani kakao a dvě housky, k
svačině chleba s máslem, k obědu polévku. Ve školním roce 1933/34,
kdy byl dopad hospodářské krize v Ústí nejtvrdší, získalo bezplatné
stravování 590 školních dětí. Bylo vydáno celkem 118 816 porcí,
které město uhradilo částkou 264 939 korun.
Město dále plně hradilo školním dětem s ortopedickými vadami rehabilitační
tělocvik pod dohledem odborného lékaře a téměř plně hradilo ozdravné
prázdninové pobyty pro děti vybrané při školních zdravotních prohlídkách.
Děti jezdily na prázdninové kolonie, týdenní putovní tábory, případně
se účastnily 4 týdenních ozdravných pobytů v termálních lázních
na Klíši. Na Vánoce dostávaly předškolní a školní děti nezaměstnaných
z finančních prostředků města zdarma obuv, prádlo a ošacení.
Z důvodu zdravotní prevence byla na všech ústeckých školách zavedena
povinná výuka plavání, což byla tehdy v Evropě věc zcela výjimečná.
Město plně hradilo poplatky za použití městských lázní při výuce,
navíc školní děti dostávaly volné lístky k dalším návštěvám ústeckých
koupališť.