Policejní orgány

Městská policie

Vznik Československé republiky zpočátku nijak podstatně neovlivnil strukturu ústecké městské policie. V roce 1920 byl přednostou policejního komisariátu nadále policejní vrchní komisař Friedrich Kowanda. Pod městskou policii již nespadala ohlašovna obyvatel, nově přibylo kriminální oddělení řízené vrchním strážmistrem Franzem Kunzem. Kriminální službu dále vykonávali 3 strážmistři, 1 vrchní strážník, 2 strážníci a 1 stenotypista a písař na stroji. Došlo k rozšíření bezpečnostní stráže na 1 vrchního inspektora, 8 vrchních strážmistrů, 17 strážmistrů a 47 vrchních strážníků a strážníků.

Zrušení městské policie a vznik stráže bezpečnosti

Důležitým mezníkem v historii ústecké městské policie je 30. prosinec 1924. Toho dne na základě zákona č.230/1922 Sb. a vládního nařízení č.295/1922 Sb. byla městská policie v Ústí nad Labem zrušena a bylo zřízeno Policejní komisařství Ústí nad Labem jako orgán státní správy. Část personálu ústecké městské policie přešla do státních služeb.

Nově vznikl policejní rajon Ústí nad Labem o celkové výměře 2 790 hektarů zahrnující město Ústí, Krásné Březno a Klíše s 43 802 obyvateli (stav k roku 1934), Předlice (5 406 obyv.), Bukov (3 611 obyv.) a Střekov (9 914 obyv.). V roce 1926 byl vedoucím policejního komisariátu vrchní policejní komisař dr. Eduard Pokorný, velitelem uniformované bezpečnostní stráže revírní inspektor Václav Lízálek.

Uniformovanou bezpečnostní stráž tvořilo celkem 100 gážistů. V roce 1934 byl vedoucím ústeckého policejního komisařství policejní rada dr. Oldřich Kalis. Politické oddělení, tiskovou cenzuru, spolkové a dopravní záležitosti měl na starosti vrchní policejní komisař dr. Karel Horna, kriminální oddělení policejní komisař dr. J. Pěnkava, hospodařské oddělení, cestovní a zbrojní pasy, občanské průkazy a licence řídil kancelářský správce Otakar Nechanický. Na komisařství bylo dále zaměstnáno 5 kancelářských sil a 12 policejních agentů. Velitelem uniformované stráže bezpečnosti byl inspektor II. třídy Karel Kohout. Stráž bezpečnosti tvořilo 106 uniformovaných strážníků. Sbor měl strážnice na Bukově, Klíši, v Předlicích a 2 strážnice ve Střekově, mimoto expozitury na hlavním, západním a střekovském nádraží.

V roce 1927 byl vydán tiskem Provisorní služební řád pro sbory stráže bezpečnosti v Ústí nad Labem. Velmi podrobně zachycuje služební poměry a velitelské pravomoci. Pamatuje na všechny možné situace, které mohou vzniknout při službě a mimo službu strážníků:

§28 Nepřístojnosti ve službě

Členům sborů stráže bezpečnosti zakazuje se kouřiti při úředních výkonech, neb při vstupu do služebních místností a soukromých bytů, baviti se ve službě s obecenstvem, voditi sebou psy, vyjímajíc psy služební, pokud jejich užívání bylo ve službě povoleno, kritisovati úřední nařízení, navštěvovati za účelem popíjení a zábavy ve službě veřejné místnosti, hráti v karty, svévolně neb úmyslně prodlužovati nemoc s úmyslem vyhnouti se službě nebo poškoditi stát a vůbec každé jednání, které by mohlo uvésti stráž ve veřejný posměch a nevážnost....

§29 Nepřístojnosti mimo službu

...Dále je zakázáno vyhledávati místnosti pochybné nebo špatné pověsti požívající, opíjeti se, hráti hazardní hry a dělati lehkovážné dluhy. Dojde-li ve veřejných místnostech k neshodám nebo k rvačkám mezi hosty, jest člen sboru stráže bezpečnosti mimo službu, ať ve stejnokroji neb občanském oděvu tam jsoucí, povinen přiměřeným způsobem působiti na uklidnění, případně zavolati na pomoc stráž ve službě jsoucí.

Vidí-li člen sboru stráže bezpečnosti na veřejných místech jiného člena takového sboru ve stavu opilém neb ve stavu vážnost sboru ohrožujícím, jest jeho povinností, aby jej rychle vhodným způsobem zrakům obecenstva odstranil a o případu učinil služební oznámení. ...

Literatura

V. Kaiser a P. Bakule, Tradice a současnost městské policie, Ústí nad Labem 1994


Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola